Vědecký eXodus. Průzkum ukázal na problém Muskovy sociální sítě

Sociální síť X dříve známá jako Twitter čelí odlivu uživatelů. Podle nového rozsáhlého průzkumu časopisu Nature, který vyšel 16. srpna, je zřejmé, že jedna demografická skupina v útěku z tohoto on-line prostředí vyniká. Jsou to vědci.

Z téměř 9200 vědců, kterých se autoři výzkumu ptali, jich víc než polovina odpověděla, že tráví méně času na sociální síti X. Přičemž asi sedm procent uvádělo, že ji opustili úplně. Přibližně 46 procent z nich se mezitím přesunulo na alternativní platformy včetně Mastodonu, Threads, Bluesky a TikToku. Naopak jen méně než deset procent dotázaných se domnívá, že na aplikaci teď tráví více času.

Jako hlavní příčinu odchodu podle zprávy časopisu Nature mnozí uváděli „řízení platformy Elonem Muskem“. Další si všímali nárůstu falešných účtů, trollů a nekontrolovaných nenávistných projevů, které nyní na této platformě podle nich bují.

Nature oslovil několik expertů, kteří se shodli na tom, že takto trvalý a jednoznačný pokles užívatelů už přesahuje pouhou nepříjemnost. Kdysi pevné on-line vědecké komunity se nyní potýkají s roztříštěností a dezorganizací na různých platformách, což za sebou zanechává vakuum spolehlivých a ověřených informací.

V posledních letech jsou platformy sociálních médií, jako býval Twitter, pro vědecké komunity zásadní z hlediska komunikace, organizace a sdílení informací. Jak v minulosti poznamenal časopis Nature, ekosystémy jako Twitter pomohly výrazně posílit například hlasy těch, kdo tradičně nebyli tak slyšet – v USA například černošských vědců.

„Lidé prostě přišli na hashtag a viděli všechny, kteří mluvili o jejich velmi konkrétním zájmu,“ uvedla pro Nature expertka v oblasti vzdělávání a technologií na Australské národní univerzitě v Canbeře Inger Mewburnová. 

Další překážkou, která vědce odrazuje od toho, aby na sítí X zůstali, jsou nedávná omezení obsahu. Muskovo působení v X totiž vedlo ke zpoplatnění dříve bezplatného přístupu k aplikačnímu programovému rozhraní (API) platformy. Toto rozhodnutí se dotýká zejména výzkumných pracovníků zaměřených na on-line sociální kultury, reakce na katastrofy a dezinformace, kteří se na API spoléhali a získávali z něj nesmírně užitečné soubory dat pro svou práci. 

Neexistuje jasná shoda na tom, jakým směrem se vědecké komunity vydají. Rozkoly, které se v rámci sociálních médií mezi vědci vytvořily, se nadále vyvíjejí, a jak poznamenává časopis Nature, může trvat nějakou dobu, než se objeví něco, co by mohlo konkurovat tomu, jak dříve vědecké komunity fungovaly na Twitteru. Pokud se vůbec někdy objeví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 15 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 17 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 20 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 21 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 22 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
30. 3. 2025

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
30. 3. 2025
Načítání...