Vědecké články s bulvárními názvy jsou nejúspěšnější, dokazuje nová studie

Pojem clickbait se používá nejčastěji u bulvárního zpravodajství. Podle nizozemských psycholingvistů se však tato praxe používá čím dál častěji také u seriózního vědeckého výzkumu.

 „Publish or perish“ – neboli „publikuj, nebo skončíš“ – tak zní reálné motto současného vědeckého světa. Vědci a jejich úspěšnost jsou hodnoceni podle toho, jaký dosah má jejich práce; v tomto ohledu jsou tedy velmi blízko novinářům, kteří zase musí dosáhnout maximální čtenosti svých textů. A jak se ukazuje, vědci i novináři k tomu používají velmi podobné postupy.

Co je to vlastně clickbait? Tímto výrazem se označuje kontroverzní titulek, který by měl u čtenáře vyvolat zvědavost a zaujmout ho natolik, že se za ním vydá – přejde na článek ze sociální sítě rovnou na daný web. Autoři clickbaitů z toho mají vyšší návštěvnost webu. „Správný clickbait“ by měl mít pokud možno co nejvágnější obsah, takový, aby se z něj čtenář vlastně moc nedozvěděl. Účelem je prokliknutí na web, nevadí ani, když ho čtenář zklamán okamžitě opustí. Typickými případy clickbaitu jsou:

  • Teenager si vydělal na zlaté Bentley! Trvalo mu to jen…
  • 10 šílených důkazů, že v Rusku je možné všechno. Ten třetí fakt nepochopíte!
  • Nejvtipnější video roku 2014, to nevymyslíš

Vědci z Institutu pro psycholingvistiku při věhlasném Institutu Maxe Plancka v nizozemském Nijmegenu popsali, jak velký vliv mají clickbaitové názvy článků na jejich úspěšnost. Pod vedením Gwilyma Lockwooda analyzovali přes 2000 článků vydaných v prestižním vědeckém magazínu Frontiers in Psychology v letech 2013–2014. Výzkum potvrdil předpoklad, že články s atraktivnějšími a tzv. clickbaitovými titulky mají výrazně pozitivnější dopad na úspěšnost článku.

Clickbait je těžké definovat, ale stejně jako pornografii ho poznáte, když ho uvidíte…
Gwilym Lockwood
Neurolingvista, Institut Maxe Plancka

Jak to funguje?

Podle lingvistických analýz Gwilyma Lockwooda a jeho týmu se zdá, že velmi podobné principy jako u bulvárního clickbaitu fungují také u úspěšnosti vědeckých článků. Jeho studie zjišťovala, jak moc se vědecké články šíří po webu; výsledek práce byl poměrně jednoznačný. Nezáleželo ani tak na atraktivnosti tématu ani na délce titulku; mnohem větší vliv mělo to, zda autor práce použil (byť i nevědomky) některou z clickbaitových technik. Atraktivita titulku vedla čtenáře k většímu zájmu o téma a také k tomu, že byli ochotní ho sdílet.

Jak funguje vědecký clickbait
Zdroj: thewinnower.com

Fenomén jménem clickbait

Clickbait je fenomén, který představuje problém nejen pro čtenáře a pro vědce, v poslední době o něj projevují silný zájem také velké korporace, jako je například Facebook. Letos v srpnu oznámil, že články s clickbaitovými titulky bude na své timeline výrazně omezovat. Jakmile algoritmus rozpozná, že titulek zatajuje nějaké informace, bude obsah penalizován a uživatelé Facebooku ho tedy uvidí mnohem méně pravděpodobně. Českých čtenářů se to zatím netýká, jsou „chráněni“ tím, že analytické algoritmy jsou na češtinu doposud krátké.

Co všechno je schopná říct moderní jazykověda o světě? Podívejte se na rozhovor s nejvýznamnějším lingvistou současnosti, Noamem Chomskym, v pořadu Hyde Park Civilizace:

56 minut
Rozhovor s Noamem Chomskym
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...