Vědecké články s bulvárními názvy jsou nejúspěšnější, dokazuje nová studie

Pojem clickbait se používá nejčastěji u bulvárního zpravodajství. Podle nizozemských psycholingvistů se však tato praxe používá čím dál častěji také u seriózního vědeckého výzkumu.

 „Publish or perish“ – neboli „publikuj, nebo skončíš“ – tak zní reálné motto současného vědeckého světa. Vědci a jejich úspěšnost jsou hodnoceni podle toho, jaký dosah má jejich práce; v tomto ohledu jsou tedy velmi blízko novinářům, kteří zase musí dosáhnout maximální čtenosti svých textů. A jak se ukazuje, vědci i novináři k tomu používají velmi podobné postupy.

Co je to vlastně clickbait? Tímto výrazem se označuje kontroverzní titulek, který by měl u čtenáře vyvolat zvědavost a zaujmout ho natolik, že se za ním vydá – přejde na článek ze sociální sítě rovnou na daný web. Autoři clickbaitů z toho mají vyšší návštěvnost webu. „Správný clickbait“ by měl mít pokud možno co nejvágnější obsah, takový, aby se z něj čtenář vlastně moc nedozvěděl. Účelem je prokliknutí na web, nevadí ani, když ho čtenář zklamán okamžitě opustí. Typickými případy clickbaitu jsou:

  • Teenager si vydělal na zlaté Bentley! Trvalo mu to jen…
  • 10 šílených důkazů, že v Rusku je možné všechno. Ten třetí fakt nepochopíte!
  • Nejvtipnější video roku 2014, to nevymyslíš

Vědci z Institutu pro psycholingvistiku při věhlasném Institutu Maxe Plancka v nizozemském Nijmegenu popsali, jak velký vliv mají clickbaitové názvy článků na jejich úspěšnost. Pod vedením Gwilyma Lockwooda analyzovali přes 2000 článků vydaných v prestižním vědeckém magazínu Frontiers in Psychology v letech 2013–2014. Výzkum potvrdil předpoklad, že články s atraktivnějšími a tzv. clickbaitovými titulky mají výrazně pozitivnější dopad na úspěšnost článku.

Clickbait je těžké definovat, ale stejně jako pornografii ho poznáte, když ho uvidíte…
Gwilym Lockwood
Neurolingvista, Institut Maxe Plancka

Jak to funguje?

Podle lingvistických analýz Gwilyma Lockwooda a jeho týmu se zdá, že velmi podobné principy jako u bulvárního clickbaitu fungují také u úspěšnosti vědeckých článků. Jeho studie zjišťovala, jak moc se vědecké články šíří po webu; výsledek práce byl poměrně jednoznačný. Nezáleželo ani tak na atraktivnosti tématu ani na délce titulku; mnohem větší vliv mělo to, zda autor práce použil (byť i nevědomky) některou z clickbaitových technik. Atraktivita titulku vedla čtenáře k většímu zájmu o téma a také k tomu, že byli ochotní ho sdílet.

Jak funguje vědecký clickbait
Zdroj: thewinnower.com

Fenomén jménem clickbait

Clickbait je fenomén, který představuje problém nejen pro čtenáře a pro vědce, v poslední době o něj projevují silný zájem také velké korporace, jako je například Facebook. Letos v srpnu oznámil, že články s clickbaitovými titulky bude na své timeline výrazně omezovat. Jakmile algoritmus rozpozná, že titulek zatajuje nějaké informace, bude obsah penalizován a uživatelé Facebooku ho tedy uvidí mnohem méně pravděpodobně. Českých čtenářů se to zatím netýká, jsou „chráněni“ tím, že analytické algoritmy jsou na češtinu doposud krátké.

Co všechno je schopná říct moderní jazykověda o světě? Podívejte se na rozhovor s nejvýznamnějším lingvistou současnosti, Noamem Chomskym, v pořadu Hyde Park Civilizace:

56 minut
Rozhovor s Noamem Chomskym
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 16 hhodinami

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 18 hhodinami

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
před 21 hhodinami

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
před 21 hhodinami

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
9. 12. 2025

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
9. 12. 2025

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
9. 12. 2025

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
9. 12. 2025
Načítání...