Vědecké články s bulvárními názvy jsou nejúspěšnější, dokazuje nová studie

Pojem clickbait se používá nejčastěji u bulvárního zpravodajství. Podle nizozemských psycholingvistů se však tato praxe používá čím dál častěji také u seriózního vědeckého výzkumu.

 „Publish or perish“ – neboli „publikuj, nebo skončíš“ – tak zní reálné motto současného vědeckého světa. Vědci a jejich úspěšnost jsou hodnoceni podle toho, jaký dosah má jejich práce; v tomto ohledu jsou tedy velmi blízko novinářům, kteří zase musí dosáhnout maximální čtenosti svých textů. A jak se ukazuje, vědci i novináři k tomu používají velmi podobné postupy.

Co je to vlastně clickbait? Tímto výrazem se označuje kontroverzní titulek, který by měl u čtenáře vyvolat zvědavost a zaujmout ho natolik, že se za ním vydá – přejde na článek ze sociální sítě rovnou na daný web. Autoři clickbaitů z toho mají vyšší návštěvnost webu. „Správný clickbait“ by měl mít pokud možno co nejvágnější obsah, takový, aby se z něj čtenář vlastně moc nedozvěděl. Účelem je prokliknutí na web, nevadí ani, když ho čtenář zklamán okamžitě opustí. Typickými případy clickbaitu jsou:

  • Teenager si vydělal na zlaté Bentley! Trvalo mu to jen…
  • 10 šílených důkazů, že v Rusku je možné všechno. Ten třetí fakt nepochopíte!
  • Nejvtipnější video roku 2014, to nevymyslíš

Vědci z Institutu pro psycholingvistiku při věhlasném Institutu Maxe Plancka v nizozemském Nijmegenu popsali, jak velký vliv mají clickbaitové názvy článků na jejich úspěšnost. Pod vedením Gwilyma Lockwooda analyzovali přes 2000 článků vydaných v prestižním vědeckém magazínu Frontiers in Psychology v letech 2013–2014. Výzkum potvrdil předpoklad, že články s atraktivnějšími a tzv. clickbaitovými titulky mají výrazně pozitivnější dopad na úspěšnost článku.

Clickbait je těžké definovat, ale stejně jako pornografii ho poznáte, když ho uvidíte…
Gwilym Lockwood
Neurolingvista, Institut Maxe Plancka

Jak to funguje?

Podle lingvistických analýz Gwilyma Lockwooda a jeho týmu se zdá, že velmi podobné principy jako u bulvárního clickbaitu fungují také u úspěšnosti vědeckých článků. Jeho studie zjišťovala, jak moc se vědecké články šíří po webu; výsledek práce byl poměrně jednoznačný. Nezáleželo ani tak na atraktivnosti tématu ani na délce titulku; mnohem větší vliv mělo to, zda autor práce použil (byť i nevědomky) některou z clickbaitových technik. Atraktivita titulku vedla čtenáře k většímu zájmu o téma a také k tomu, že byli ochotní ho sdílet.

Jak funguje vědecký clickbait
Zdroj: thewinnower.com

Fenomén jménem clickbait

Clickbait je fenomén, který představuje problém nejen pro čtenáře a pro vědce, v poslední době o něj projevují silný zájem také velké korporace, jako je například Facebook. Letos v srpnu oznámil, že články s clickbaitovými titulky bude na své timeline výrazně omezovat. Jakmile algoritmus rozpozná, že titulek zatajuje nějaké informace, bude obsah penalizován a uživatelé Facebooku ho tedy uvidí mnohem méně pravděpodobně. Českých čtenářů se to zatím netýká, jsou „chráněni“ tím, že analytické algoritmy jsou na češtinu doposud krátké.

Co všechno je schopná říct moderní jazykověda o světě? Podívejte se na rozhovor s nejvýznamnějším lingvistou současnosti, Noamem Chomskym, v pořadu Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video
Rozhovor s Noamem Chomskym
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 17 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 21 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 23 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...