Vědecké články s bulvárními názvy jsou nejúspěšnější, dokazuje nová studie

Pojem clickbait se používá nejčastěji u bulvárního zpravodajství. Podle nizozemských psycholingvistů se však tato praxe používá čím dál častěji také u seriózního vědeckého výzkumu.

 „Publish or perish“ – neboli „publikuj, nebo skončíš“ – tak zní reálné motto současného vědeckého světa. Vědci a jejich úspěšnost jsou hodnoceni podle toho, jaký dosah má jejich práce; v tomto ohledu jsou tedy velmi blízko novinářům, kteří zase musí dosáhnout maximální čtenosti svých textů. A jak se ukazuje, vědci i novináři k tomu používají velmi podobné postupy.

Co je to vlastně clickbait? Tímto výrazem se označuje kontroverzní titulek, který by měl u čtenáře vyvolat zvědavost a zaujmout ho natolik, že se za ním vydá – přejde na článek ze sociální sítě rovnou na daný web. Autoři clickbaitů z toho mají vyšší návštěvnost webu. „Správný clickbait“ by měl mít pokud možno co nejvágnější obsah, takový, aby se z něj čtenář vlastně moc nedozvěděl. Účelem je prokliknutí na web, nevadí ani, když ho čtenář zklamán okamžitě opustí. Typickými případy clickbaitu jsou:

  • Teenager si vydělal na zlaté Bentley! Trvalo mu to jen…
  • 10 šílených důkazů, že v Rusku je možné všechno. Ten třetí fakt nepochopíte!
  • Nejvtipnější video roku 2014, to nevymyslíš

Vědci z Institutu pro psycholingvistiku při věhlasném Institutu Maxe Plancka v nizozemském Nijmegenu popsali, jak velký vliv mají clickbaitové názvy článků na jejich úspěšnost. Pod vedením Gwilyma Lockwooda analyzovali přes 2000 článků vydaných v prestižním vědeckém magazínu Frontiers in Psychology v letech 2013–2014. Výzkum potvrdil předpoklad, že články s atraktivnějšími a tzv. clickbaitovými titulky mají výrazně pozitivnější dopad na úspěšnost článku.

Clickbait je těžké definovat, ale stejně jako pornografii ho poznáte, když ho uvidíte…
Gwilym Lockwood
Neurolingvista, Institut Maxe Plancka

Jak to funguje?

Podle lingvistických analýz Gwilyma Lockwooda a jeho týmu se zdá, že velmi podobné principy jako u bulvárního clickbaitu fungují také u úspěšnosti vědeckých článků. Jeho studie zjišťovala, jak moc se vědecké články šíří po webu; výsledek práce byl poměrně jednoznačný. Nezáleželo ani tak na atraktivnosti tématu ani na délce titulku; mnohem větší vliv mělo to, zda autor práce použil (byť i nevědomky) některou z clickbaitových technik. Atraktivita titulku vedla čtenáře k většímu zájmu o téma a také k tomu, že byli ochotní ho sdílet.

Jak funguje vědecký clickbait
Zdroj: thewinnower.com

Fenomén jménem clickbait

Clickbait je fenomén, který představuje problém nejen pro čtenáře a pro vědce, v poslední době o něj projevují silný zájem také velké korporace, jako je například Facebook. Letos v srpnu oznámil, že články s clickbaitovými titulky bude na své timeline výrazně omezovat. Jakmile algoritmus rozpozná, že titulek zatajuje nějaké informace, bude obsah penalizován a uživatelé Facebooku ho tedy uvidí mnohem méně pravděpodobně. Českých čtenářů se to zatím netýká, jsou „chráněni“ tím, že analytické algoritmy jsou na češtinu doposud krátké.

Co všechno je schopná říct moderní jazykověda o světě? Podívejte se na rozhovor s nejvýznamnějším lingvistou současnosti, Noamem Chomskym, v pořadu Hyde Park Civilizace:

56 minut
Rozhovor s Noamem Chomskym
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 13 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 18 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 18 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...