Pojem clickbait se používá nejčastěji u bulvárního zpravodajství. Podle nizozemských psycholingvistů se však tato praxe používá čím dál častěji také u seriózního vědeckého výzkumu.
Vědecké články s bulvárními názvy jsou nejúspěšnější, dokazuje nová studie
„Publish or perish“ – neboli „publikuj, nebo skončíš“ – tak zní reálné motto současného vědeckého světa. Vědci a jejich úspěšnost jsou hodnoceni podle toho, jaký dosah má jejich práce; v tomto ohledu jsou tedy velmi blízko novinářům, kteří zase musí dosáhnout maximální čtenosti svých textů. A jak se ukazuje, vědci i novináři k tomu používají velmi podobné postupy.
Co je to vlastně clickbait? Tímto výrazem se označuje kontroverzní titulek, který by měl u čtenáře vyvolat zvědavost a zaujmout ho natolik, že se za ním vydá – přejde na článek ze sociální sítě rovnou na daný web. Autoři clickbaitů z toho mají vyšší návštěvnost webu. „Správný clickbait“ by měl mít pokud možno co nejvágnější obsah, takový, aby se z něj čtenář vlastně moc nedozvěděl. Účelem je prokliknutí na web, nevadí ani, když ho čtenář zklamán okamžitě opustí. Typickými případy clickbaitu jsou:
- Teenager si vydělal na zlaté Bentley! Trvalo mu to jen…
- 10 šílených důkazů, že v Rusku je možné všechno. Ten třetí fakt nepochopíte!
- Nejvtipnější video roku 2014, to nevymyslíš
Vědci z Institutu pro psycholingvistiku při věhlasném Institutu Maxe Plancka v nizozemském Nijmegenu popsali, jak velký vliv mají clickbaitové názvy článků na jejich úspěšnost. Pod vedením Gwilyma Lockwooda analyzovali přes 2000 článků vydaných v prestižním vědeckém magazínu Frontiers in Psychology v letech 2013–2014. Výzkum potvrdil předpoklad, že články s atraktivnějšími a tzv. clickbaitovými titulky mají výrazně pozitivnější dopad na úspěšnost článku.
Clickbait je těžké definovat, ale stejně jako pornografii ho poznáte, když ho uvidíte…
Jak to funguje?
Podle lingvistických analýz Gwilyma Lockwooda a jeho týmu se zdá, že velmi podobné principy jako u bulvárního clickbaitu fungují také u úspěšnosti vědeckých článků. Jeho studie zjišťovala, jak moc se vědecké články šíří po webu; výsledek práce byl poměrně jednoznačný. Nezáleželo ani tak na atraktivnosti tématu ani na délce titulku; mnohem větší vliv mělo to, zda autor práce použil (byť i nevědomky) některou z clickbaitových technik. Atraktivita titulku vedla čtenáře k většímu zájmu o téma a také k tomu, že byli ochotní ho sdílet.
Jak funguje vědecký clickbait
Fenomén jménem clickbait
Clickbait je fenomén, který představuje problém nejen pro čtenáře a pro vědce, v poslední době o něj projevují silný zájem také velké korporace, jako je například Facebook. Letos v srpnu oznámil, že články s clickbaitovými titulky bude na své timeline výrazně omezovat. Jakmile algoritmus rozpozná, že titulek zatajuje nějaké informace, bude obsah penalizován a uživatelé Facebooku ho tedy uvidí mnohem méně pravděpodobně. Českých čtenářů se to zatím netýká, jsou „chráněni“ tím, že analytické algoritmy jsou na češtinu doposud krátké.
Co všechno je schopná říct moderní jazykověda o světě? Podívejte se na rozhovor s nejvýznamnějším lingvistou současnosti, Noamem Chomskym, v pořadu Hyde Park Civilizace:
Rozhovor s Noamem Chomskym (zdroj: ČT24)