Na univerzitě v Queenslandu hlásí velký úspěch: tamní biochemici vyrobili v laboratořích syntetickou formu hormonu oxytocinu, kterému se také říká hormon lásky.
Queenslandský tým z Institutu pro molekulární biochemii se pochlubil tím, že jeho verze oxytocinu nemá žádné z vedlejších účinků, které se projevují u přírodní verze hormonu, díky kterému lidé znají lásku.
Hlavní vedoucí výzkumu, Dr. Markus Muttenthaler uvedl, že tento hormon, i když je nejčastěji spojován s láskou, má mnohem více funkcí. Reguluje například řadu společenských i pracovních interakcí, je zodpovědný za mateřskou péči, partnerské vztahy, ale také se podílí na kontrole stresu a reakci těla na úzkost.
- Helen Fisherová, americká profesorka antropologie studující mezilidské vztahy, rozděluje lásku do tří fází, které se částečně překrývají:
- 1) Žádostivost je základní sexuální potřeba, která nutí člověka vyhledávat partnery. Tato fáze se vyznačuje zvýšenou hladinou testosteronu u mužů a estrogenů u žen. Působí od několika málo sekund, a v navázaném vztahu málokdy trvá déle než několik týdnů nebo měsíců.
- 2) Přitažlivost je intenzivnější emoce zaměřená na určitého člověka, která se vyvine z žádostivosti jako prostředek věrnosti ke konkrétnímu partnerovi. Tato fáze většinou trvá půl roku až tři roky. Nedávné neurologické studie prokázaly, že v průběhu zamilovanosti mozek pravidelně uvolňuje specifické skupiny hormonů, z nichž největší roli hrají:
feromony, dopamin, noradrenalin a serotonin. - 3) Oddanost je na rozdíl od předchozích dvou fází dlouhodobá. Z evolučního hlediska je tato fáze důležitá pro výchovu potomků. V této fázi je obvyklá zvýšená hladina oxytocinu a antidiuretického hormonu, které se v předchozích fázích příliš neprojevují.
To všechno z něj dělá jeden ze svatých grálů medicíny – jeho využití v praktickém lékařství by mohlo být dalekosáhlé.
Bohužel, tento hormon v původní přírodní podobě, má mnoho vedlejších efektů. A některé jsou velice vážné, patří k nim například kardiovaskulární problémy nebo u žen ruptura dělohy, pokud se aplikuje po delší dobu nebo v příliš vysokých dávkách.
„Můžeme ho používat pro léčbu, ale aktivuje řadu receptorů, které mohou způsobovat nevhodné vedlejší efekty,“ popsal Muttenhaler.
Láska bez vedlejších účinků
„Nová látka, kterou jsme vyvinuli, je stejně účinná jako oxytocin, ale nemá jeho zvýšený vliv na receptory, což výrazně snižuje pravděpodobnost vzniku nebezpečných vedlejších efektů,“ popsali výzkumníci v tiskové zprávě. Neaktivuje buňky v srdečních svalech a také má pravidelnější efekt na tkáň v děloze – což zase vede k větší bezpečnosti pro matku i dítě.
Vědcům se podařilo vytvořit novou molekulu tím, že cíleně způsobili ve struktuře oxytocinu drobné modifikace – ty pak snižují aktivitu receptorů spojených s některými vedlejšími efekty.
Tento objev je velmi významný, protože oxytocin se stává jednou z nejperspektivnějších látek, jejichž opravdový potenciál lékaři teprve objevují. Je ze své podstaty nesmírně účinný na léčbu problémů, jako jsou autismus, migréna, schizofrenie, úzkost a nadměrný dlouhodobý stres.
Australský tým zatím testoval novou látku pouze na myších, kde se ukázala její vynikající účinnost, vědci tedy hodlají ve výzkumu dále pokračovat. Doufají, že v budoucnosti by mohli začít i s klinickými testy na lidských dobrovolnících.
