Vědci v Indii vypustili do volné přírody dvanáct ohrožených prasat zakrslých

Vědci v Indii vypustili do volné přírody dvanáct ohrožených prasat zakrslých, nejmenších prasat na světě. Snaží se tím zvýšit počet divoce žijících exemplářů tohoto druhu, který už byl v minulosti považován za vyhynulý. V budoucnu by jich v přírodním parku Manas chtěli vypustit dalších šedesát, napsala agentura AFP.

Prase zakrslé (porcula salvania) dorůstá výšky 25 centimetrů a délky 65 centimetrů. Je tedy velké přibližně jako menší kočka. Dospělé prase váží v průměru osm až devět kilogramů. Žije na vlhkých loukách porostlých vysokou trávou a do poloviny dvacátého století se hojně vyskytovalo na úpatí Himálaje v Indii, Nepálu a Bhútánu.

Obavy z úplného vyhynutí

Populace těchto malých prasat se v šedesátých letech minulého století začala velmi rychle zmenšovat kvůli mizejícímu přirozenému prostředí. Odborníci se dokonce domnívali, že tato zvířata zcela vyhynula. Několik se jich ale našlo v roce 1971 na severu Indie a poslední známé žijící exempláře našli vědci v roce 1993 v přírodním parku Manas.

Šest prasátek se stalo základem odborného chovu, ve kterém jich dnes žije přes sedmdesát, a dalších zhruba 140 bylo za poslední roky vypuštěno zpět do volné přírody.

„Tentokrát jsme vypustili sedm samců a pět samic. V dalších čtyřech letech jich chceme vypustit dalších 60, aby si opět mohla vytvořit divokou populaci,“ řekl agentuře AFP jeden z vědců, kteří se podílí na záchranném programu. Jeho cílem je také péče o přirozené prostředí prasat zakrslých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 5 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 8 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 9 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 10 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 13 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
včera v 16:08

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:48

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
včera v 09:00
Načítání...