Vědci přesněji popsali velikost megalodona. Jen jeho ploutev byla větší než člověk

Britský vědecký tým pomocí přesnějších metod vypočítal velikost obřího prehistorického žraloka, ze kterého se do dnešní doby dochovaly pouze zuby či obratle. Megalodon, který obýval oceány před 23 až třemi miliony let, podle studie zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports měřil až 16 metrů a jeho hřbetní ploutev téměř dosahovala výšky dospělého člověka.

Tento zástupce třídy paryb je vzdáleným předchůdcem dnešního žraloka bílého, který mnohdy dosahuje délky přes šest metrů a jehož míry společně s dalšími čtyřmi druhy žraloků vědci využili při výpočtu velikosti megalodona.

Ve výsledku byl prehistorický zástupce třídy paryb dlouhý 16 metrů, z čehož zhruba 4,65 metru tvořila hlava a 3,85 metru ocas. Hřbetní ploutev měl vysokou 1,62 metru.

Projekt snů

„Vždycky jsem byl blázen do žraloků. Jako vysokoškolák jsem se potápěl se žraloky bílými v Jihoafrické republice – samozřejmě v ochranné ocelové kleci,“ uvedl paleobiolog Jack Cooper z univerzity v Bristolu, který se na studii podílel a nazval ji svým „vysněným projektem“.

„Megalodon byl vlastně tím zvířetem, které mě v šesti letech inspirovalo dát se na paleontologii,“ řekl Cooper. „Vzhledem k tomu, že máme akorát hodně samostatných zubů, je studium celého zvířete těžké,“ dodal.

Vyhynulého žraloka v posledních letech proslavily zejména televizní dokumentární pořady a také Hollywood v akčním trháku MEG: Monstrum z hlubin z roku 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 8 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...