Vědci přesněji popsali velikost megalodona. Jen jeho ploutev byla větší než člověk

Britský vědecký tým pomocí přesnějších metod vypočítal velikost obřího prehistorického žraloka, ze kterého se do dnešní doby dochovaly pouze zuby či obratle. Megalodon, který obýval oceány před 23 až třemi miliony let, podle studie zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports měřil až 16 metrů a jeho hřbetní ploutev téměř dosahovala výšky dospělého člověka.

Tento zástupce třídy paryb je vzdáleným předchůdcem dnešního žraloka bílého, který mnohdy dosahuje délky přes šest metrů a jehož míry společně s dalšími čtyřmi druhy žraloků vědci využili při výpočtu velikosti megalodona.

Ve výsledku byl prehistorický zástupce třídy paryb dlouhý 16 metrů, z čehož zhruba 4,65 metru tvořila hlava a 3,85 metru ocas. Hřbetní ploutev měl vysokou 1,62 metru.

Projekt snů

„Vždycky jsem byl blázen do žraloků. Jako vysokoškolák jsem se potápěl se žraloky bílými v Jihoafrické republice – samozřejmě v ochranné ocelové kleci,“ uvedl paleobiolog Jack Cooper z univerzity v Bristolu, který se na studii podílel a nazval ji svým „vysněným projektem“.

„Megalodon byl vlastně tím zvířetem, které mě v šesti letech inspirovalo dát se na paleontologii,“ řekl Cooper. „Vzhledem k tomu, že máme akorát hodně samostatných zubů, je studium celého zvířete těžké,“ dodal.

Vyhynulého žraloka v posledních letech proslavily zejména televizní dokumentární pořady a také Hollywood v akčním trháku MEG: Monstrum z hlubin z roku 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 5 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 7 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 8 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 10 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 10 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 12 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 13 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 14 hhodinami
Načítání...