Vědci poprvé opravili vadný gen lidského embrya. Jde o přelom, komentují to experti

2 minuty
Vědci zjistili, jak opravit vadný gen v embryu
Zdroj: ČT24

Vědci z amerického Oregonu poprvé úspěšně pozměnili „špatný“ gen v lidském embryu, jehož vada vyvolává srdeční selhání ohrožující život. Uvádí to studie, kterou publikoval odborný časopis Nature. Přestože šlo o laboratorní pokus na hony vzdálený klinické praxi, jde podle odborníků o milník v genetickém výzkumu, který v budoucnu může novorozence uchránit před dědičnými chorobami.

Úspěšný zásah je výsledkem výzkumu Oregonské univerzity, k němuž přispěli odborníci z Kalifornie, z Číny a Jižní Koreje. Vědci opravili desítky embryí s mutací, která vyvolává srdeční chorobu, jež v pozdějším věku může způsobit náhlou smrt.

Kdyby vědci umožnili embryu další růst, vyhnul by se tomuto onemocnění nejen daný novorozenec, ale i jeho potomci. Hrozby mutací byly navíc zbaveny všechny geny, nikoli jen některé.

Lidská embrya: výzkum kontroverzní i nadějný

Biochemička Jennifer Doudnaová, která se na výzkumu podílela, listu The New York Times řekla, že výsledek je povzbuzením pro všechny, kdo doufali ve využití lidských embryí k vědeckým výzkumům i klinickým účelům. Než ale ke klinickému využití dojde, čeká vědce ještě dlouhá cesta.

Budou-li další testy úspěšné, mají naději na zdravého potomka páry, kterým lékaři kvůli dědičným chorobám nedávali naději. Může jít o takové nemoci, jako je rakovina vaječníků, cystická fibróza nebo rané druhy Alzheimerovy choroby.

Vědci navíc při výzkumu narazili na nečekaný objev: zjistili, že embrya se dokonce dokážou „opravovat“ sama.

Kromě nadšení výzkumníků ale oregonský test vyvolává i vážné etické otázky, protože jde o klasický příklad genetického inženýrství, upozornil newyorský deník. Skeptici se obávají, že podobné zásahy mohou vést k pokušení „vyrábět“ lidské bytosti obdařené žádoucí fyzickou či psychickou výkonností.

Zázračný CRISPR

Vědci uspěli díky využití metody CRISPR-Cas9. Než vznikl tento nástroj, pohybovali se doktoři s léčebnou genetickou terapií na velmi kluzké hraně. Nedokázali totiž porušený gen odstranit – když se ho pokusili opravit, prostě jen do genové sekvence natlačili nový dobrý gen. To ale často vedlo k narušení genetické informace.

Nová metoda je založená na použití enzymu Cas9, který dokáže vystřihnout poškozené místo ve dvojité šroubovici DNA a nahradí ho nepoškozeným genem.

Podívejte se, jak vypadá genetické editování CRISPR-Cas9:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...