Vědci poprvé nafilmovali nejzáhadnější kočku světa ve volné přírodě

Kočka bornejská neboli kočka Grayova je pro vědce jednou z nejzáhadnějších šelem vůbec. Teprve nyní získali její první video z přírody.

Kočka bornejská žije, jak její jméno napovídá, pouze na ostrově Borneo. Pozorována v přírodě byla jen několikrát a veškeré informace, které o ní věda má, pocházejí z pouhých šesti kůží ulovených koček a jediného živého exempláře odchyceného ještě ve 20. století.

Vědci o jejím způsobu života vlastně vědí stejně málo, jako o tom, jak žili před miliony let dinosauři. Nevíme, co loví, netušíme, jak žije, není nám známo, jak se rozmnožuje. Na konci května představili biologové vůbec první video této kočky natočené v přírodě. Podařilo se to týmu vědců z Univerzity v Oxfordu ve spolupráci s indonéskými biology. Společně se jim povedlo roku 2016 nainstalovat na 28 míst pralesa 54 foto a videopastí v oblasti Rungan Landscape. Přístroje po kočkách pátraly po dobu 28 dní: 

Toto místo je plné bažin a vřesovišť, jde tedy o oblast, kde se dříve nepředpokládalo, že by kočky bornejské mohly žít. Ze všech přístrojů uspěl jen jediný, a to právě osmadvacátý den výzkumu a ještě k tomu na velmi krátkou dobu – i tak se podle autorů jedná o zásadní objev.

Vědci odmítli prozradit přesné místo, kde byly tyto záběry pořízeny – nechtějí prozradit, kde kočka žije kvůli případným pytlákům. V současné době žije maximálně 2500 kusů tohoto zvířete, podle IUCN navíc kvůli ničení jejich přirozeného ekosystému jejich počet klesá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 8 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 10 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.