Vědci poprvé nafilmovali nejzáhadnější kočku světa ve volné přírodě

Kočka bornejská neboli kočka Grayova je pro vědce jednou z nejzáhadnějších šelem vůbec. Teprve nyní získali její první video z přírody.

Kočka bornejská žije, jak její jméno napovídá, pouze na ostrově Borneo. Pozorována v přírodě byla jen několikrát a veškeré informace, které o ní věda má, pocházejí z pouhých šesti kůží ulovených koček a jediného živého exempláře odchyceného ještě ve 20. století.

Vědci o jejím způsobu života vlastně vědí stejně málo, jako o tom, jak žili před miliony let dinosauři. Nevíme, co loví, netušíme, jak žije, není nám známo, jak se rozmnožuje. Na konci května představili biologové vůbec první video této kočky natočené v přírodě. Podařilo se to týmu vědců z Univerzity v Oxfordu ve spolupráci s indonéskými biology. Společně se jim povedlo roku 2016 nainstalovat na 28 míst pralesa 54 foto a videopastí v oblasti Rungan Landscape. Přístroje po kočkách pátraly po dobu 28 dní: 

Toto místo je plné bažin a vřesovišť, jde tedy o oblast, kde se dříve nepředpokládalo, že by kočky bornejské mohly žít. Ze všech přístrojů uspěl jen jediný, a to právě osmadvacátý den výzkumu a ještě k tomu na velmi krátkou dobu – i tak se podle autorů jedná o zásadní objev.

Vědci odmítli prozradit přesné místo, kde byly tyto záběry pořízeny – nechtějí prozradit, kde kočka žije kvůli případným pytlákům. V současné době žije maximálně 2500 kusů tohoto zvířete, podle IUCN navíc kvůli ničení jejich přirozeného ekosystému jejich počet klesá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 17 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...