Vědci poprvé nafilmovali nejzáhadnější kočku světa ve volné přírodě

Kočka bornejská neboli kočka Grayova je pro vědce jednou z nejzáhadnějších šelem vůbec. Teprve nyní získali její první video z přírody.

Kočka bornejská žije, jak její jméno napovídá, pouze na ostrově Borneo. Pozorována v přírodě byla jen několikrát a veškeré informace, které o ní věda má, pocházejí z pouhých šesti kůží ulovených koček a jediného živého exempláře odchyceného ještě ve 20. století.

Vědci o jejím způsobu života vlastně vědí stejně málo, jako o tom, jak žili před miliony let dinosauři. Nevíme, co loví, netušíme, jak žije, není nám známo, jak se rozmnožuje. Na konci května představili biologové vůbec první video této kočky natočené v přírodě. Podařilo se to týmu vědců z Univerzity v Oxfordu ve spolupráci s indonéskými biology. Společně se jim povedlo roku 2016 nainstalovat na 28 míst pralesa 54 foto a videopastí v oblasti Rungan Landscape. Přístroje po kočkách pátraly po dobu 28 dní: 

Toto místo je plné bažin a vřesovišť, jde tedy o oblast, kde se dříve nepředpokládalo, že by kočky bornejské mohly žít. Ze všech přístrojů uspěl jen jediný, a to právě osmadvacátý den výzkumu a ještě k tomu na velmi krátkou dobu – i tak se podle autorů jedná o zásadní objev.

Vědci odmítli prozradit přesné místo, kde byly tyto záběry pořízeny – nechtějí prozradit, kde kočka žije kvůli případným pytlákům. V současné době žije maximálně 2500 kusů tohoto zvířete, podle IUCN navíc kvůli ničení jejich přirozeného ekosystému jejich počet klesá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 9 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 13 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 17 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...