Vědci počítali vzácné motýly. Modrásek očkovaný se živí jako predátor mravenců

2 minuty
Zoologové sčítají vzácné modrásky
Zdroj: ČT24

Čeští biologové vyrazili v Ludvíkovicích u Děčína počítat populaci ohroženého motýla modráska očkovaného. Tento motýl žije žije pouze dva až tři dny, takže období, kdy se může jeho stav popsat, je nesmírně krátké.

Modrásek očkovaný je velmi zajímavý – ani ne tak vzhledem, jako spíš způsobem života. Není příliš veliký, rozměry jeho křídel nepřekračují čtyři centimetry. Mají hnědou barvu s lehce modrým nádechem. Barevné skvrny v podobě oček, které daly tomuto tvorovi jméno, mají samice.

Mizící unikát

Modrásek očkovaný v Česku žil dříve téměř všude, ale po druhé světové válce začal mizet – především kvůli tomu, jak moc se změnilo zemědělství. Podobně velký byl a je jeho úbytek po celé Evropě, nedávno například úplně vymřel v Belgii.

Krvavec toten
Zdroj: Florian Grossir/Wikimedia Commons

Na území České republiky se dá potkat vlastně už jen v jižních Čechách a na východě Moravy, naopak střední Čechy a jižní Morava o něj už téměř úplně přišly. Modrásek očkovaný i jeho blízký příbuzný modrásek bahenní jsou v zemi v současné době pokládáni za silně ohrožené druhy.

Složitý život motýla

Jako motýl má totiž nesmírně složitý vývojový cyklus – je schopný se rozmnožovat jen na loukách, které se nehnojí, jsou dostatečně vlhké a sekají se jen dvakrát ročně. A takových míst ve stále sušším a více zemědělsky využívaném Česku pořád ubývá.

Navíc je vázaný na jedinou rostlinu, a to na krvavec toten. Ani to ale ještě není všechno, co modrásek potřebuje k úspěšnému rozmnožení: je totiž myrmekofilní. To znamená, že se živí mravenci.

Jak to celé vypadá? Samice motýla naklade na krvavec toten jediné vajíčko, z něj se vyvine maličkatá housenka, která se živí semínky z květů. Přibližně po měsíci života v této podobě a několikerém svlékání rostlinu opustí a ukryje se v trávě. Tam začne vylučovat feromony podobné mravenčím a když má štěstí, mravence to přiláká.

Motýl predátor

Housenku si odnesou do mraveniště, protože jim po čichu přijde jako jedna z nich. Jsou ale na omylu – domů si totiž dovlekli tvora, který se v tomto prostředí změní v nebezpečného predátora.

Živí se kuklami i larvami mravenců (nejčastěji mravenců drsných nebo rezavých). Pro mravence je kvůli feromonům a zkroucení těla do podoby mravenčí larvy téměř neviditelná. Přežije tak celou zimu, během ní zlikviduje až 350 budoucích mravenců – pokud se takových housenek dostane do mraveniště víc, může ho to i zcela zničit; pochopitelně pak zahynou i samotné housenky.

Když je housenka dostatečně velká, znovu metamorfuje, tentokrát už na dospělce a mraveniště opustí. V dospělé podobě motýla ale žije jen velice krátce, nejčastěji jen několik dní, právě v době, kdy kvetou krvavce. Energii v této době získávají z jejich nektaru, nakonec na krvavec nakladou vajíčko a umírají. A celý cyklus začíná od začátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 12 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 14 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 19 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...