Vědci počítali vzácné motýly. Modrásek očkovaný se živí jako predátor mravenců

Nahrávám video

Čeští biologové vyrazili v Ludvíkovicích u Děčína počítat populaci ohroženého motýla modráska očkovaného. Tento motýl žije žije pouze dva až tři dny, takže období, kdy se může jeho stav popsat, je nesmírně krátké.

Modrásek očkovaný je velmi zajímavý – ani ne tak vzhledem, jako spíš způsobem života. Není příliš veliký, rozměry jeho křídel nepřekračují čtyři centimetry. Mají hnědou barvu s lehce modrým nádechem. Barevné skvrny v podobě oček, které daly tomuto tvorovi jméno, mají samice.

Mizící unikát

Modrásek očkovaný v Česku žil dříve téměř všude, ale po druhé světové válce začal mizet – především kvůli tomu, jak moc se změnilo zemědělství. Podobně velký byl a je jeho úbytek po celé Evropě, nedávno například úplně vymřel v Belgii.

Krvavec toten
Zdroj: Florian Grossir/Wikimedia Commons

Na území České republiky se dá potkat vlastně už jen v jižních Čechách a na východě Moravy, naopak střední Čechy a jižní Morava o něj už téměř úplně přišly. Modrásek očkovaný i jeho blízký příbuzný modrásek bahenní jsou v zemi v současné době pokládáni za silně ohrožené druhy.

Složitý život motýla

Jako motýl má totiž nesmírně složitý vývojový cyklus – je schopný se rozmnožovat jen na loukách, které se nehnojí, jsou dostatečně vlhké a sekají se jen dvakrát ročně. A takových míst ve stále sušším a více zemědělsky využívaném Česku pořád ubývá.

Navíc je vázaný na jedinou rostlinu, a to na krvavec toten. Ani to ale ještě není všechno, co modrásek potřebuje k úspěšnému rozmnožení: je totiž myrmekofilní. To znamená, že se živí mravenci.

Jak to celé vypadá? Samice motýla naklade na krvavec toten jediné vajíčko, z něj se vyvine maličkatá housenka, která se živí semínky z květů. Přibližně po měsíci života v této podobě a několikerém svlékání rostlinu opustí a ukryje se v trávě. Tam začne vylučovat feromony podobné mravenčím a když má štěstí, mravence to přiláká.

Motýl predátor

Housenku si odnesou do mraveniště, protože jim po čichu přijde jako jedna z nich. Jsou ale na omylu – domů si totiž dovlekli tvora, který se v tomto prostředí změní v nebezpečného predátora.

Živí se kuklami i larvami mravenců (nejčastěji mravenců drsných nebo rezavých). Pro mravence je kvůli feromonům a zkroucení těla do podoby mravenčí larvy téměř neviditelná. Přežije tak celou zimu, během ní zlikviduje až 350 budoucích mravenců – pokud se takových housenek dostane do mraveniště víc, může ho to i zcela zničit; pochopitelně pak zahynou i samotné housenky.

Když je housenka dostatečně velká, znovu metamorfuje, tentokrát už na dospělce a mraveniště opustí. V dospělé podobě motýla ale žije jen velice krátce, nejčastěji jen několik dní, právě v době, kdy kvetou krvavce. Energii v této době získávají z jejich nektaru, nakonec na krvavec nakladou vajíčko a umírají. A celý cyklus začíná od začátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 2 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 4 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...