Vědci počítali vzácné motýly. Modrásek očkovaný se živí jako predátor mravenců

2 minuty
Zoologové sčítají vzácné modrásky
Zdroj: ČT24

Čeští biologové vyrazili v Ludvíkovicích u Děčína počítat populaci ohroženého motýla modráska očkovaného. Tento motýl žije žije pouze dva až tři dny, takže období, kdy se může jeho stav popsat, je nesmírně krátké.

Modrásek očkovaný je velmi zajímavý – ani ne tak vzhledem, jako spíš způsobem života. Není příliš veliký, rozměry jeho křídel nepřekračují čtyři centimetry. Mají hnědou barvu s lehce modrým nádechem. Barevné skvrny v podobě oček, které daly tomuto tvorovi jméno, mají samice.

Mizící unikát

Modrásek očkovaný v Česku žil dříve téměř všude, ale po druhé světové válce začal mizet – především kvůli tomu, jak moc se změnilo zemědělství. Podobně velký byl a je jeho úbytek po celé Evropě, nedávno například úplně vymřel v Belgii.

Krvavec toten
Zdroj: Florian Grossir/Wikimedia Commons

Na území České republiky se dá potkat vlastně už jen v jižních Čechách a na východě Moravy, naopak střední Čechy a jižní Morava o něj už téměř úplně přišly. Modrásek očkovaný i jeho blízký příbuzný modrásek bahenní jsou v zemi v současné době pokládáni za silně ohrožené druhy.

Složitý život motýla

Jako motýl má totiž nesmírně složitý vývojový cyklus – je schopný se rozmnožovat jen na loukách, které se nehnojí, jsou dostatečně vlhké a sekají se jen dvakrát ročně. A takových míst ve stále sušším a více zemědělsky využívaném Česku pořád ubývá.

Navíc je vázaný na jedinou rostlinu, a to na krvavec toten. Ani to ale ještě není všechno, co modrásek potřebuje k úspěšnému rozmnožení: je totiž myrmekofilní. To znamená, že se živí mravenci.

Jak to celé vypadá? Samice motýla naklade na krvavec toten jediné vajíčko, z něj se vyvine maličkatá housenka, která se živí semínky z květů. Přibližně po měsíci života v této podobě a několikerém svlékání rostlinu opustí a ukryje se v trávě. Tam začne vylučovat feromony podobné mravenčím a když má štěstí, mravence to přiláká.

Motýl predátor

Housenku si odnesou do mraveniště, protože jim po čichu přijde jako jedna z nich. Jsou ale na omylu – domů si totiž dovlekli tvora, který se v tomto prostředí změní v nebezpečného predátora.

Živí se kuklami i larvami mravenců (nejčastěji mravenců drsných nebo rezavých). Pro mravence je kvůli feromonům a zkroucení těla do podoby mravenčí larvy téměř neviditelná. Přežije tak celou zimu, během ní zlikviduje až 350 budoucích mravenců – pokud se takových housenek dostane do mraveniště víc, může ho to i zcela zničit; pochopitelně pak zahynou i samotné housenky.

Když je housenka dostatečně velká, znovu metamorfuje, tentokrát už na dospělce a mraveniště opustí. V dospělé podobě motýla ale žije jen velice krátce, nejčastěji jen několik dní, právě v době, kdy kvetou krvavce. Energii v této době získávají z jejich nektaru, nakonec na krvavec nakladou vajíčko a umírají. A celý cyklus začíná od začátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 13 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...