Vědci počítali vzácné motýly. Modrásek očkovaný se živí jako predátor mravenců

Nahrávám video

Čeští biologové vyrazili v Ludvíkovicích u Děčína počítat populaci ohroženého motýla modráska očkovaného. Tento motýl žije žije pouze dva až tři dny, takže období, kdy se může jeho stav popsat, je nesmírně krátké.

Modrásek očkovaný je velmi zajímavý – ani ne tak vzhledem, jako spíš způsobem života. Není příliš veliký, rozměry jeho křídel nepřekračují čtyři centimetry. Mají hnědou barvu s lehce modrým nádechem. Barevné skvrny v podobě oček, které daly tomuto tvorovi jméno, mají samice.

Mizící unikát

Modrásek očkovaný v Česku žil dříve téměř všude, ale po druhé světové válce začal mizet – především kvůli tomu, jak moc se změnilo zemědělství. Podobně velký byl a je jeho úbytek po celé Evropě, nedávno například úplně vymřel v Belgii.

Krvavec toten
Zdroj: Florian Grossir/Wikimedia Commons

Na území České republiky se dá potkat vlastně už jen v jižních Čechách a na východě Moravy, naopak střední Čechy a jižní Morava o něj už téměř úplně přišly. Modrásek očkovaný i jeho blízký příbuzný modrásek bahenní jsou v zemi v současné době pokládáni za silně ohrožené druhy.

Složitý život motýla

Jako motýl má totiž nesmírně složitý vývojový cyklus – je schopný se rozmnožovat jen na loukách, které se nehnojí, jsou dostatečně vlhké a sekají se jen dvakrát ročně. A takových míst ve stále sušším a více zemědělsky využívaném Česku pořád ubývá.

Navíc je vázaný na jedinou rostlinu, a to na krvavec toten. Ani to ale ještě není všechno, co modrásek potřebuje k úspěšnému rozmnožení: je totiž myrmekofilní. To znamená, že se živí mravenci.

Jak to celé vypadá? Samice motýla naklade na krvavec toten jediné vajíčko, z něj se vyvine maličkatá housenka, která se živí semínky z květů. Přibližně po měsíci života v této podobě a několikerém svlékání rostlinu opustí a ukryje se v trávě. Tam začne vylučovat feromony podobné mravenčím a když má štěstí, mravence to přiláká.

Motýl predátor

Housenku si odnesou do mraveniště, protože jim po čichu přijde jako jedna z nich. Jsou ale na omylu – domů si totiž dovlekli tvora, který se v tomto prostředí změní v nebezpečného predátora.

Živí se kuklami i larvami mravenců (nejčastěji mravenců drsných nebo rezavých). Pro mravence je kvůli feromonům a zkroucení těla do podoby mravenčí larvy téměř neviditelná. Přežije tak celou zimu, během ní zlikviduje až 350 budoucích mravenců – pokud se takových housenek dostane do mraveniště víc, může ho to i zcela zničit; pochopitelně pak zahynou i samotné housenky.

Když je housenka dostatečně velká, znovu metamorfuje, tentokrát už na dospělce a mraveniště opustí. V dospělé podobě motýla ale žije jen velice krátce, nejčastěji jen několik dní, právě v době, kdy kvetou krvavce. Energii v této době získávají z jejich nektaru, nakonec na krvavec nakladou vajíčko a umírají. A celý cyklus začíná od začátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 14 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 15 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 17 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 19 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 21 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...