Vědci počítali vzácné motýly. Modrásek očkovaný se živí jako predátor mravenců

Nahrávám video
Zoologové sčítají vzácné modrásky
Zdroj: ČT24

Čeští biologové vyrazili v Ludvíkovicích u Děčína počítat populaci ohroženého motýla modráska očkovaného. Tento motýl žije žije pouze dva až tři dny, takže období, kdy se může jeho stav popsat, je nesmírně krátké.

Modrásek očkovaný je velmi zajímavý – ani ne tak vzhledem, jako spíš způsobem života. Není příliš veliký, rozměry jeho křídel nepřekračují čtyři centimetry. Mají hnědou barvu s lehce modrým nádechem. Barevné skvrny v podobě oček, které daly tomuto tvorovi jméno, mají samice.

Mizící unikát

Modrásek očkovaný v Česku žil dříve téměř všude, ale po druhé světové válce začal mizet – především kvůli tomu, jak moc se změnilo zemědělství. Podobně velký byl a je jeho úbytek po celé Evropě, nedávno například úplně vymřel v Belgii.

Krvavec toten
Zdroj: Florian Grossir/Wikimedia Commons

Na území České republiky se dá potkat vlastně už jen v jižních Čechách a na východě Moravy, naopak střední Čechy a jižní Morava o něj už téměř úplně přišly. Modrásek očkovaný i jeho blízký příbuzný modrásek bahenní jsou v zemi v současné době pokládáni za silně ohrožené druhy.

Složitý život motýla

Jako motýl má totiž nesmírně složitý vývojový cyklus – je schopný se rozmnožovat jen na loukách, které se nehnojí, jsou dostatečně vlhké a sekají se jen dvakrát ročně. A takových míst ve stále sušším a více zemědělsky využívaném Česku pořád ubývá.

Navíc je vázaný na jedinou rostlinu, a to na krvavec toten. Ani to ale ještě není všechno, co modrásek potřebuje k úspěšnému rozmnožení: je totiž myrmekofilní. To znamená, že se živí mravenci.

Jak to celé vypadá? Samice motýla naklade na krvavec toten jediné vajíčko, z něj se vyvine maličkatá housenka, která se živí semínky z květů. Přibližně po měsíci života v této podobě a několikerém svlékání rostlinu opustí a ukryje se v trávě. Tam začne vylučovat feromony podobné mravenčím a když má štěstí, mravence to přiláká.

Motýl predátor

Housenku si odnesou do mraveniště, protože jim po čichu přijde jako jedna z nich. Jsou ale na omylu – domů si totiž dovlekli tvora, který se v tomto prostředí změní v nebezpečného predátora.

Živí se kuklami i larvami mravenců (nejčastěji mravenců drsných nebo rezavých). Pro mravence je kvůli feromonům a zkroucení těla do podoby mravenčí larvy téměř neviditelná. Přežije tak celou zimu, během ní zlikviduje až 350 budoucích mravenců – pokud se takových housenek dostane do mraveniště víc, může ho to i zcela zničit; pochopitelně pak zahynou i samotné housenky.

Když je housenka dostatečně velká, znovu metamorfuje, tentokrát už na dospělce a mraveniště opustí. V dospělé podobě motýla ale žije jen velice krátce, nejčastěji jen několik dní, právě v době, kdy kvetou krvavce. Energii v této době získávají z jejich nektaru, nakonec na krvavec nakladou vajíčko a umírají. A celý cyklus začíná od začátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se chystá k Měsíci. Start je možný po půlnoci

Několik let připravovaná mise Artemis II je připravená k odletu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) už zahájil odpočítávání před startem prvního letu člověka k Měsíci po více než padesáti letech. Česká televize start rakety odvysílá živě.
před 3 mminutami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 1 hhodinou

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 2 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 8 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
před 22 hhodinami

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
včera v 16:00

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
včera v 13:12

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
včera v 07:00
Načítání...