Vědci objevili nové druhy hmyzu v jantaru. Pošvatky pojmenovali po Rolling Stones

Tříčlenný mezinárodní tým entomologů z Čech, Německa a USA se rozhodl vzdát poctu světové rockové legendě. Sedm nově objevených starobylých druhů hmyzu nazvali vědci podle jmen všech – současných i bývalých – členů skupiny Rolling Stones.

„Jedná se o dosud neznámé fosílie řádu pošvatek, které byly nalezené v takzvaném barmském jantaru, jehož stáří se odhaduje přibližně na 100 milionů let,“ říká entomolog a jeden z autorů objevu Pavel Sroka z Biologického centra Akademie věd ČR. Díky tomu, že hmyz spočíval bezpečně zakonzervován v přírodní pryskyřici, bylo i přes obrovské stáří zkamenělin možné určit jeho znaky a příbuznost s dnešními skupinami hmyzu.

Kamenný hmyz

Pojmenování zkamenělin po slavné rockové skupině přitom není náhodné. „Pošvatky jsou jednou z nejstarších skupin vodního okřídleného hmyzu, larvy žijí pod kameny v potocích a jejich anglický název je ‚stoneflies‘. Spojení mimořádně starých zkamenělin těchto ‚stoneflies‘ a snad nejstarší dosud hrající rockové skupiny Rolling Stones se tak přímo nabízelo,“ vysvětluje Pavel Sroka s tím, že s nápadem pojmenovat fosílie po členech Rolling Stones přišel jeho kolega a velký fanoušek této kapely Arnold Staniczek z Přírodovědného muzea ve Stuttgartu.

Ačkoli fosílie pocházejí z dob, kdy po Zemi chodili dinosauři, druhohorní pošvatky se od těch dnešních na první pohled výrazně neliší, mají přibližně i stejnou velikost. Odlišnosti spočívají v detailech, jako je žilnatina křídel nebo struktura ústního ústrojí. „Popsali jsme vedlejší vývojovou větev řádu pošvatek, což nám prozrazuje mnoho o evoluci tohoto hmyzu,“ dodává Pavel Sroka. Vědecký význam objevu spočívá především v tom, že přináší nové poznatky o vývoji a rozmanitosti hmyzu v jantarových lesech z období křídy. 

Členové skupiny Rolling Stones se k objevu zatím nevyjádřili. Pokud by si však chtěli své zkamenělé jmenovce prohlédnout, mohou při svém evropském turné navštívit Přírodovědné muzeum ve Stuttgartu, kde jsou vzácné jantarové exponáty vystaveny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 15 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 16 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 19 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 21 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
24. 2. 2026
Načítání...