Vědci objevili nové druhy hmyzu v jantaru. Pošvatky pojmenovali po Rolling Stones

Tříčlenný mezinárodní tým entomologů z Čech, Německa a USA se rozhodl vzdát poctu světové rockové legendě. Sedm nově objevených starobylých druhů hmyzu nazvali vědci podle jmen všech – současných i bývalých – členů skupiny Rolling Stones.

„Jedná se o dosud neznámé fosílie řádu pošvatek, které byly nalezené v takzvaném barmském jantaru, jehož stáří se odhaduje přibližně na 100 milionů let,“ říká entomolog a jeden z autorů objevu Pavel Sroka z Biologického centra Akademie věd ČR. Díky tomu, že hmyz spočíval bezpečně zakonzervován v přírodní pryskyřici, bylo i přes obrovské stáří zkamenělin možné určit jeho znaky a příbuznost s dnešními skupinami hmyzu.

Kamenný hmyz

Pojmenování zkamenělin po slavné rockové skupině přitom není náhodné. „Pošvatky jsou jednou z nejstarších skupin vodního okřídleného hmyzu, larvy žijí pod kameny v potocích a jejich anglický název je ‚stoneflies‘. Spojení mimořádně starých zkamenělin těchto ‚stoneflies‘ a snad nejstarší dosud hrající rockové skupiny Rolling Stones se tak přímo nabízelo,“ vysvětluje Pavel Sroka s tím, že s nápadem pojmenovat fosílie po členech Rolling Stones přišel jeho kolega a velký fanoušek této kapely Arnold Staniczek z Přírodovědného muzea ve Stuttgartu.

Ačkoli fosílie pocházejí z dob, kdy po Zemi chodili dinosauři, druhohorní pošvatky se od těch dnešních na první pohled výrazně neliší, mají přibližně i stejnou velikost. Odlišnosti spočívají v detailech, jako je žilnatina křídel nebo struktura ústního ústrojí. „Popsali jsme vedlejší vývojovou větev řádu pošvatek, což nám prozrazuje mnoho o evoluci tohoto hmyzu,“ dodává Pavel Sroka. Vědecký význam objevu spočívá především v tom, že přináší nové poznatky o vývoji a rozmanitosti hmyzu v jantarových lesech z období křídy. 

Členové skupiny Rolling Stones se k objevu zatím nevyjádřili. Pokud by si však chtěli své zkamenělé jmenovce prohlédnout, mohou při svém evropském turné navštívit Přírodovědné muzeum ve Stuttgartu, kde jsou vzácné jantarové exponáty vystaveny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
včera v 08:00

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026
Načítání...