Vědci objevili nové druhy hmyzu v jantaru. Pošvatky pojmenovali po Rolling Stones

Tříčlenný mezinárodní tým entomologů z Čech, Německa a USA se rozhodl vzdát poctu světové rockové legendě. Sedm nově objevených starobylých druhů hmyzu nazvali vědci podle jmen všech – současných i bývalých – členů skupiny Rolling Stones.

„Jedná se o dosud neznámé fosílie řádu pošvatek, které byly nalezené v takzvaném barmském jantaru, jehož stáří se odhaduje přibližně na 100 milionů let,“ říká entomolog a jeden z autorů objevu Pavel Sroka z Biologického centra Akademie věd ČR. Díky tomu, že hmyz spočíval bezpečně zakonzervován v přírodní pryskyřici, bylo i přes obrovské stáří zkamenělin možné určit jeho znaky a příbuznost s dnešními skupinami hmyzu.

Kamenný hmyz

Pojmenování zkamenělin po slavné rockové skupině přitom není náhodné. „Pošvatky jsou jednou z nejstarších skupin vodního okřídleného hmyzu, larvy žijí pod kameny v potocích a jejich anglický název je ‚stoneflies‘. Spojení mimořádně starých zkamenělin těchto ‚stoneflies‘ a snad nejstarší dosud hrající rockové skupiny Rolling Stones se tak přímo nabízelo,“ vysvětluje Pavel Sroka s tím, že s nápadem pojmenovat fosílie po členech Rolling Stones přišel jeho kolega a velký fanoušek této kapely Arnold Staniczek z Přírodovědného muzea ve Stuttgartu.

Ačkoli fosílie pocházejí z dob, kdy po Zemi chodili dinosauři, druhohorní pošvatky se od těch dnešních na první pohled výrazně neliší, mají přibližně i stejnou velikost. Odlišnosti spočívají v detailech, jako je žilnatina křídel nebo struktura ústního ústrojí. „Popsali jsme vedlejší vývojovou větev řádu pošvatek, což nám prozrazuje mnoho o evoluci tohoto hmyzu,“ dodává Pavel Sroka. Vědecký význam objevu spočívá především v tom, že přináší nové poznatky o vývoji a rozmanitosti hmyzu v jantarových lesech z období křídy. 

Členové skupiny Rolling Stones se k objevu zatím nevyjádřili. Pokud by si však chtěli své zkamenělé jmenovce prohlédnout, mohou při svém evropském turné navštívit Přírodovědné muzeum ve Stuttgartu, kde jsou vzácné jantarové exponáty vystaveny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...