Vědci objevili nové druhy hmyzu v jantaru. Pošvatky pojmenovali po Rolling Stones

Tříčlenný mezinárodní tým entomologů z Čech, Německa a USA se rozhodl vzdát poctu světové rockové legendě. Sedm nově objevených starobylých druhů hmyzu nazvali vědci podle jmen všech – současných i bývalých – členů skupiny Rolling Stones.

„Jedná se o dosud neznámé fosílie řádu pošvatek, které byly nalezené v takzvaném barmském jantaru, jehož stáří se odhaduje přibližně na 100 milionů let,“ říká entomolog a jeden z autorů objevu Pavel Sroka z Biologického centra Akademie věd ČR. Díky tomu, že hmyz spočíval bezpečně zakonzervován v přírodní pryskyřici, bylo i přes obrovské stáří zkamenělin možné určit jeho znaky a příbuznost s dnešními skupinami hmyzu.

Kamenný hmyz

Pojmenování zkamenělin po slavné rockové skupině přitom není náhodné. „Pošvatky jsou jednou z nejstarších skupin vodního okřídleného hmyzu, larvy žijí pod kameny v potocích a jejich anglický název je ‚stoneflies‘. Spojení mimořádně starých zkamenělin těchto ‚stoneflies‘ a snad nejstarší dosud hrající rockové skupiny Rolling Stones se tak přímo nabízelo,“ vysvětluje Pavel Sroka s tím, že s nápadem pojmenovat fosílie po členech Rolling Stones přišel jeho kolega a velký fanoušek této kapely Arnold Staniczek z Přírodovědného muzea ve Stuttgartu.

Ačkoli fosílie pocházejí z dob, kdy po Zemi chodili dinosauři, druhohorní pošvatky se od těch dnešních na první pohled výrazně neliší, mají přibližně i stejnou velikost. Odlišnosti spočívají v detailech, jako je žilnatina křídel nebo struktura ústního ústrojí. „Popsali jsme vedlejší vývojovou větev řádu pošvatek, což nám prozrazuje mnoho o evoluci tohoto hmyzu,“ dodává Pavel Sroka. Vědecký význam objevu spočívá především v tom, že přináší nové poznatky o vývoji a rozmanitosti hmyzu v jantarových lesech z období křídy. 

Členové skupiny Rolling Stones se k objevu zatím nevyjádřili. Pokud by si však chtěli své zkamenělé jmenovce prohlédnout, mohou při svém evropském turné navštívit Přírodovědné muzeum ve Stuttgartu, kde jsou vzácné jantarové exponáty vystaveny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
před 34 mminutami

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 2 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.