Až čtyři století trvá, než se v přírodě rozloží PET lahev. Vědci teď možná přišli na způsob, jak tuto dobu zkrátit na pouhých několik dní. Řešením by mohl být enzym, kterému plasty doslova chutnají. Po jeho „svačině“ sice zbydou z lahve drobky, i ty by ale bylo možné znovu recyklovat.
Vědci objevili enzym, kterému chutnají plasty. PET lahev spořádá za několik dní
Objev enzymu, který PET lahev rozloží za několik dní (zdroj: ČT24)
Každou minutu se na světě prodá asi milion PET lahví. Ty, které skončí v oceánech, škodí nejen tamní flóře a fauně, ale i lidem, a to v podobě mikroskopických částeček, které se dostávají do jídla.
„Polyestery jsou i v našem oblečení a kobercích i v medicínských zařízeních, plasty zkrátka transformovaly svět. A to se nezmění,“ podotýká John McGeehan z University of Portsmouth.
Enzym PETase
Na globální umělohmotnou krizi ale alternativy (jako jsou třeba bezobalové obchody) ani dílčí úsilí (v podobě dobrovolného úklidu či recyklace) nestačí. Svou roli musí sehrát technologie, což dokládá i poslední – a možná jeden z nejnadějnějších – vědeckých objevů.
Enzym, který si pochutná na plastu
Jde o PETase – enzym, kterému doslova chutnají plasty. Tedy hlavně ty, ze kterých se vyrábějí třeba plastové lahve. Poprvé na něj před dvěma lety díky bakterii na tamní skládce narazili japonští vědci. Až teď se ale jejich britským kolegům podařilo popsat jeho detailní strukturu.
„Díky japonské studii teď můžeme z bakterie odebrat gen a stvořit enzym v laboratoři pod kontrolou. Můžeme generovat gramy enzymů – a díky spolupráci s průmyslem bychom mohli generovat i kilogramy enzymu,“ vysvětluje Graham.
Zbytky se dají znovu recyklovat i na PET lahev
PET lahev, která se v přírodě rozkládá až čtyři století, by enzym spořádal v řádu dní. Ne sice úplně, protože ze své svačiny by ponechal drobky. Díky těmto zbytkům by se ale dříve nevyužitelný plast mohl použít znovu. Mohl by se recyklovat znovu i na PET lahve, což dosud nejde. Takto získané plasty se totiž dosud využívají jen třeba k výrobě oblečení nebo koberců.
„Udělali jsme to, že jsme vytáhli enzym z té bakterie a nechali ho vyvinout v laboratoři. A díky tomu teď můžeme PET rozložit mnohem rychleji, než v přirozeném prostředí. Ta myšlenka je, že můžeme enzym stvořit rychleji, když budeme vědět jak funguje. A pak je tu také industriální zpracování,“ dodává Graham.
Cílem je tedy technologicky posunout potenciál enzymu do fáze, kdy by enzymy mohly rozkládat větší množství plastů v průmyslovém procesu. Na objevu teď pracuje na pět laboratoří z celého světa a dostupná fakta budou brzy online, aby je mohli rozvíjet i jednotlivci.
Do reálného využití zbývají podle vědců roky. Jejich nadšení ale potvrzuje, že naděje v tomto případě nejsou vůbec liché.