Vědci našli velmistry regenerace: mořští plži odhodí tělo a z hlavy jim vyroste úplně nové

Zvířata schopná výjimečné regenerace jsou dobře známá – v našich podmínkách jsou to například ještěrky, které si umí nechat dorůst ocas. Biologové teď ale popsali tvory, kteří jsou v regeneraci skutečnými velmistry.

Dva druhy mořských „slimáků“ (mořští plži ze řádu zadožábrých) si umí regenerovat prakticky celé tělo – stačí jim, aby přežila hlava. Z ní pak doroste celý zbytek těla, včetně všech vnitřních orgánů.

Autoři studie sice zatím úplně přesně nechápou, jak je něco takového možné, ale dosavadní výsledky výzkumu naznačují, že slimáci mohou využívat fotosyntetické schopnosti chloroplastů, které si z řas zapracovávají do svého těla, aby přežili dostatečně dlouho na to, aby regenerovali zbytek těla.

„Překvapilo nás, že se hlava hýbe hned po oddělení od zbytku těla,“ uvedla Sayaka Mitohová, která výzkum vedla. „Mysleli jsme si, že bez srdce a dalších důležitých orgánů brzy zemře, ale byli jsme opět překvapeni, když jsme zjistili, že regeneruje celé tělo.“

Přírodovědci na to přišli zcela náhodou. Mitohová totiž pracuje v laboratoři, která tyto bezobratlé tvory chová, aby mohla studovat jejich změny během dospívání. A jednoho dne si všimla, že jeden z plžů se pohybuje, aniž by měl tělo – hýbala se jen jeho hlava. Později zjistila, že je to u těchto slimáků běžné – u jednoho k tomu dokonce došlo dvakrát.

Žijící hlava plže Elysia cf. marginata
Zdroj: Sayaka Mitoh

Výzkumníci uvádějí, že hlava oddělená od srdce a těla se ihned pohybovala sama. Během několika dní se rána v zadní části hlavy uzavřela. Hlavy relativně mladých slimáků se začaly živit řasami během několika hodin a do týdne se jim začalo regenerovat srdce – asi za tři týdny byla regenerace kompletní.

Hlavy starších kusů se ale nekrmily a zemřely asi za 10 dní. Nikdy se také nestalo, že by si odhozená těla regenerovala novou hlavu. Bezhlavá těla se ale hýbala a reagovala na dotek ještě několik dní, nebo dokonce i řadu měsíců. 

Japonští vědci si zatím nejsou jistí, jak to mořští slimáci zvládají. Mitohová ale tvrdí, že mají podezření, že v krku musí mít plži kmenové buňky, které jsou schopné regenerovat tělo. Také není jasné, proč to dělají. Jednou z možností je, že jim to pomáhá odstranit vnitřní parazity, kteří brání jejich rozmnožování. Vědci zatím nevědí ani to, jaký okamžitý podnět plže přiměje odhodit zbytek těla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 4 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 5 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 7 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 8 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 9 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 10 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
včera v 16:41

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25
Načítání...