Vědci našli velmistry regenerace: mořští plži odhodí tělo a z hlavy jim vyroste úplně nové

Zvířata schopná výjimečné regenerace jsou dobře známá – v našich podmínkách jsou to například ještěrky, které si umí nechat dorůst ocas. Biologové teď ale popsali tvory, kteří jsou v regeneraci skutečnými velmistry.

Dva druhy mořských „slimáků“ (mořští plži ze řádu zadožábrých) si umí regenerovat prakticky celé tělo – stačí jim, aby přežila hlava. Z ní pak doroste celý zbytek těla, včetně všech vnitřních orgánů.

Autoři studie sice zatím úplně přesně nechápou, jak je něco takového možné, ale dosavadní výsledky výzkumu naznačují, že slimáci mohou využívat fotosyntetické schopnosti chloroplastů, které si z řas zapracovávají do svého těla, aby přežili dostatečně dlouho na to, aby regenerovali zbytek těla.

„Překvapilo nás, že se hlava hýbe hned po oddělení od zbytku těla,“ uvedla Sayaka Mitohová, která výzkum vedla. „Mysleli jsme si, že bez srdce a dalších důležitých orgánů brzy zemře, ale byli jsme opět překvapeni, když jsme zjistili, že regeneruje celé tělo.“

Přírodovědci na to přišli zcela náhodou. Mitohová totiž pracuje v laboratoři, která tyto bezobratlé tvory chová, aby mohla studovat jejich změny během dospívání. A jednoho dne si všimla, že jeden z plžů se pohybuje, aniž by měl tělo – hýbala se jen jeho hlava. Později zjistila, že je to u těchto slimáků běžné – u jednoho k tomu dokonce došlo dvakrát.

Žijící hlava plže Elysia cf. marginata
Zdroj: Sayaka Mitoh

Výzkumníci uvádějí, že hlava oddělená od srdce a těla se ihned pohybovala sama. Během několika dní se rána v zadní části hlavy uzavřela. Hlavy relativně mladých slimáků se začaly živit řasami během několika hodin a do týdne se jim začalo regenerovat srdce – asi za tři týdny byla regenerace kompletní.

Hlavy starších kusů se ale nekrmily a zemřely asi za 10 dní. Nikdy se také nestalo, že by si odhozená těla regenerovala novou hlavu. Bezhlavá těla se ale hýbala a reagovala na dotek ještě několik dní, nebo dokonce i řadu měsíců. 

Japonští vědci si zatím nejsou jistí, jak to mořští slimáci zvládají. Mitohová ale tvrdí, že mají podezření, že v krku musí mít plži kmenové buňky, které jsou schopné regenerovat tělo. Také není jasné, proč to dělají. Jednou z možností je, že jim to pomáhá odstranit vnitřní parazity, kteří brání jejich rozmnožování. Vědci zatím nevědí ani to, jaký okamžitý podnět plže přiměje odhodit zbytek těla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 13 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.