Vědci našli velmistry regenerace: mořští plži odhodí tělo a z hlavy jim vyroste úplně nové

Zvířata schopná výjimečné regenerace jsou dobře známá – v našich podmínkách jsou to například ještěrky, které si umí nechat dorůst ocas. Biologové teď ale popsali tvory, kteří jsou v regeneraci skutečnými velmistry.

Dva druhy mořských „slimáků“ (mořští plži ze řádu zadožábrých) si umí regenerovat prakticky celé tělo – stačí jim, aby přežila hlava. Z ní pak doroste celý zbytek těla, včetně všech vnitřních orgánů.

Autoři studie sice zatím úplně přesně nechápou, jak je něco takového možné, ale dosavadní výsledky výzkumu naznačují, že slimáci mohou využívat fotosyntetické schopnosti chloroplastů, které si z řas zapracovávají do svého těla, aby přežili dostatečně dlouho na to, aby regenerovali zbytek těla.

„Překvapilo nás, že se hlava hýbe hned po oddělení od zbytku těla,“ uvedla Sayaka Mitohová, která výzkum vedla. „Mysleli jsme si, že bez srdce a dalších důležitých orgánů brzy zemře, ale byli jsme opět překvapeni, když jsme zjistili, že regeneruje celé tělo.“

Přírodovědci na to přišli zcela náhodou. Mitohová totiž pracuje v laboratoři, která tyto bezobratlé tvory chová, aby mohla studovat jejich změny během dospívání. A jednoho dne si všimla, že jeden z plžů se pohybuje, aniž by měl tělo – hýbala se jen jeho hlava. Později zjistila, že je to u těchto slimáků běžné – u jednoho k tomu dokonce došlo dvakrát.

Žijící hlava plže Elysia cf. marginata
Zdroj: Sayaka Mitoh

Výzkumníci uvádějí, že hlava oddělená od srdce a těla se ihned pohybovala sama. Během několika dní se rána v zadní části hlavy uzavřela. Hlavy relativně mladých slimáků se začaly živit řasami během několika hodin a do týdne se jim začalo regenerovat srdce – asi za tři týdny byla regenerace kompletní.

Hlavy starších kusů se ale nekrmily a zemřely asi za 10 dní. Nikdy se také nestalo, že by si odhozená těla regenerovala novou hlavu. Bezhlavá těla se ale hýbala a reagovala na dotek ještě několik dní, nebo dokonce i řadu měsíců. 

Japonští vědci si zatím nejsou jistí, jak to mořští slimáci zvládají. Mitohová ale tvrdí, že mají podezření, že v krku musí mít plži kmenové buňky, které jsou schopné regenerovat tělo. Také není jasné, proč to dělají. Jednou z možností je, že jim to pomáhá odstranit vnitřní parazity, kteří brání jejich rozmnožování. Vědci zatím nevědí ani to, jaký okamžitý podnět plže přiměje odhodit zbytek těla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 15 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 15 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...