Vědci našli místo, kde v mozku vznikají sny

Velká vědecká studie pomohla s pochopením mechanismu snů. Neurovědci našli oblasti, podle nichž se dá dokonce poznat, jaký sen se člověku zdá.

Nová práce, která vyšla v odborném časopise Nature, vrhá nové světlo na to, jak vznikají sny a co se přitom vlastně děje v mozku.

Ve školních učebnicích se stále ještě dočtete, že sny vznikají během REM fáze – tedy během fáze rychlého pohybu očí. Jenže výzkumy z posledních let ukázaly, že sny se objevují i v průběhu jiných fází spánku.

„Vypadalo to jako záhada: jak je možné prožívat během dvou fází spánku sny anebo je nemít,“ uvedla pro deník Guardian Francesca Siclariová, která se na práci podílela.

Nahrávám video

Vědci ve studii prokázali, že se v mozku v průběhu snů o lidských tvářích aktivují oblasti spojené s rozeznáváním obličejů. Naopak sny o pohybu se v mozku projevují v místech, které i v bdělém stavu tyto aktivity kontrolují.

Sny jsou autentická zkušenost

„Je to důkaz, že snění je opravdu zkušenost, která vzniká během spánku – mnoho vědců až doposud naznačovalo, že sny mohou v mozku vznikat teprve po probuzení; že si je mozek vlastně zpětně dovymyslí,“ uvádí vědkyně. „Možná, že snící mozek a bdělý mozek jsou si mnohem více podobné, než jsme si mysleli – zapojují se v nich totiž stejné oblasti.“

Podle vědců, kteří se již s prací seznámili, je extrémně významná – díky ní by se mohlo podařit přesně popsat, k čemu vlastně sny jsou a možná i jaká je podstata lidského vědomí. S ní jsou sny totiž hluboce propojené.

„Tato studie má stejný význam jako objev REM fáze snů – v mnoha ohledech je možná dokonce ještě důležitější,“ komentoval nadšeně výsledky Mark Blagrove, ředitel slavné spánkové laboratoře na Swansea University.

Na výzkumu se podíleli vědci z USA, Itálie a Švýcarska. Jeho jádro tvořila série experimentů na 46 pacientech, jejichž mozková aktivita byla sledována během spánku elektroencefalografem: 256 elektrod měřilo aktivitu mozkových vln v různých částech mozku.

Nahrávám video

Dobrovolníci pak byli v různých fázích spánku buzeni a neurovědci se jich ptali na povahu a obsah jejich snů. Celkem došlo v rámci celého pokusu k asi tisíci probuzení.

Vědci byli z tak velkého množství dat schopni popsat, která oblast v mozku je se sny vždy spojená; jde o partii v zadní části mozku, kde jsou jak vizuální oblasti, tak regiony zodpovědné za koordinaci smyslů. Aktivovala se při snech v REM fázi i mimo ni, když si lidé sny pamatovali, i když o nich nevěděli.

Předvídání snů

Vědci byli schopni popsat oblasti snů tak přesně, že v experimentech předpověděli na 87 procent, zda člověk sní, nebo ne. Podle autorů práce je jejich výzkum extrémně důležitý zejména v tom, co nám naznačuje o lidském vědomí. Spánek je totiž doba, kdy se mozek přepíná ze stavu vědomí do stavu nevědomí.

Zatím si vědci mysleli, že do spánku je zapojena obrovská plocha mozku; nová práce ale ukazuje, že tato oblast je velmi omezená a poměrně jasně ohraničená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.