Vědci našli místo, kde v mozku vznikají sny

Velká vědecká studie pomohla s pochopením mechanismu snů. Neurovědci našli oblasti, podle nichž se dá dokonce poznat, jaký sen se člověku zdá.

Nová práce, která vyšla v odborném časopise Nature, vrhá nové světlo na to, jak vznikají sny a co se přitom vlastně děje v mozku.

Ve školních učebnicích se stále ještě dočtete, že sny vznikají během REM fáze – tedy během fáze rychlého pohybu očí. Jenže výzkumy z posledních let ukázaly, že sny se objevují i v průběhu jiných fází spánku.

„Vypadalo to jako záhada: jak je možné prožívat během dvou fází spánku sny anebo je nemít,“ uvedla pro deník Guardian Francesca Siclariová, která se na práci podílela.

9 minut
Vědec Syka: Mozek je nejsložitější organizovaná hmota ve vesmíru
Zdroj: ČT24

Vědci ve studii prokázali, že se v mozku v průběhu snů o lidských tvářích aktivují oblasti spojené s rozeznáváním obličejů. Naopak sny o pohybu se v mozku projevují v místech, které i v bdělém stavu tyto aktivity kontrolují.

Sny jsou autentická zkušenost

„Je to důkaz, že snění je opravdu zkušenost, která vzniká během spánku – mnoho vědců až doposud naznačovalo, že sny mohou v mozku vznikat teprve po probuzení; že si je mozek vlastně zpětně dovymyslí,“ uvádí vědkyně. „Možná, že snící mozek a bdělý mozek jsou si mnohem více podobné, než jsme si mysleli – zapojují se v nich totiž stejné oblasti.“

Podle vědců, kteří se již s prací seznámili, je extrémně významná – díky ní by se mohlo podařit přesně popsat, k čemu vlastně sny jsou a možná i jaká je podstata lidského vědomí. S ní jsou sny totiž hluboce propojené.

„Tato studie má stejný význam jako objev REM fáze snů – v mnoha ohledech je možná dokonce ještě důležitější,“ komentoval nadšeně výsledky Mark Blagrove, ředitel slavné spánkové laboratoře na Swansea University.

Na výzkumu se podíleli vědci z USA, Itálie a Švýcarska. Jeho jádro tvořila série experimentů na 46 pacientech, jejichž mozková aktivita byla sledována během spánku elektroencefalografem: 256 elektrod měřilo aktivitu mozkových vln v různých částech mozku.

9 minut
Dopad Brexitu na spánek
Zdroj: ČT24

Dobrovolníci pak byli v různých fázích spánku buzeni a neurovědci se jich ptali na povahu a obsah jejich snů. Celkem došlo v rámci celého pokusu k asi tisíci probuzení.

Vědci byli z tak velkého množství dat schopni popsat, která oblast v mozku je se sny vždy spojená; jde o partii v zadní části mozku, kde jsou jak vizuální oblasti, tak regiony zodpovědné za koordinaci smyslů. Aktivovala se při snech v REM fázi i mimo ni, když si lidé sny pamatovali, i když o nich nevěděli.

Předvídání snů

Vědci byli schopni popsat oblasti snů tak přesně, že v experimentech předpověděli na 87 procent, zda člověk sní, nebo ne. Podle autorů práce je jejich výzkum extrémně důležitý zejména v tom, co nám naznačuje o lidském vědomí. Spánek je totiž doba, kdy se mozek přepíná ze stavu vědomí do stavu nevědomí.

Zatím si vědci mysleli, že do spánku je zapojena obrovská plocha mozku; nová práce ale ukazuje, že tato oblast je velmi omezená a poměrně jasně ohraničená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 23 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 23 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...