Vědci našli místo, kde v mozku vznikají sny

Velká vědecká studie pomohla s pochopením mechanismu snů. Neurovědci našli oblasti, podle nichž se dá dokonce poznat, jaký sen se člověku zdá.

Nová práce, která vyšla v odborném časopise Nature, vrhá nové světlo na to, jak vznikají sny a co se přitom vlastně děje v mozku.

Ve školních učebnicích se stále ještě dočtete, že sny vznikají během REM fáze – tedy během fáze rychlého pohybu očí. Jenže výzkumy z posledních let ukázaly, že sny se objevují i v průběhu jiných fází spánku.

„Vypadalo to jako záhada: jak je možné prožívat během dvou fází spánku sny anebo je nemít,“ uvedla pro deník Guardian Francesca Siclariová, která se na práci podílela.

Nahrávám video
Vědec Syka: Mozek je nejsložitější organizovaná hmota ve vesmíru
Zdroj: ČT24

Vědci ve studii prokázali, že se v mozku v průběhu snů o lidských tvářích aktivují oblasti spojené s rozeznáváním obličejů. Naopak sny o pohybu se v mozku projevují v místech, které i v bdělém stavu tyto aktivity kontrolují.

Sny jsou autentická zkušenost

„Je to důkaz, že snění je opravdu zkušenost, která vzniká během spánku – mnoho vědců až doposud naznačovalo, že sny mohou v mozku vznikat teprve po probuzení; že si je mozek vlastně zpětně dovymyslí,“ uvádí vědkyně. „Možná, že snící mozek a bdělý mozek jsou si mnohem více podobné, než jsme si mysleli – zapojují se v nich totiž stejné oblasti.“

Podle vědců, kteří se již s prací seznámili, je extrémně významná – díky ní by se mohlo podařit přesně popsat, k čemu vlastně sny jsou a možná i jaká je podstata lidského vědomí. S ní jsou sny totiž hluboce propojené.

„Tato studie má stejný význam jako objev REM fáze snů – v mnoha ohledech je možná dokonce ještě důležitější,“ komentoval nadšeně výsledky Mark Blagrove, ředitel slavné spánkové laboratoře na Swansea University.

Na výzkumu se podíleli vědci z USA, Itálie a Švýcarska. Jeho jádro tvořila série experimentů na 46 pacientech, jejichž mozková aktivita byla sledována během spánku elektroencefalografem: 256 elektrod měřilo aktivitu mozkových vln v různých částech mozku.

Nahrávám video
Dopad Brexitu na spánek
Zdroj: ČT24

Dobrovolníci pak byli v různých fázích spánku buzeni a neurovědci se jich ptali na povahu a obsah jejich snů. Celkem došlo v rámci celého pokusu k asi tisíci probuzení.

Vědci byli z tak velkého množství dat schopni popsat, která oblast v mozku je se sny vždy spojená; jde o partii v zadní části mozku, kde jsou jak vizuální oblasti, tak regiony zodpovědné za koordinaci smyslů. Aktivovala se při snech v REM fázi i mimo ni, když si lidé sny pamatovali, i když o nich nevěděli.

Předvídání snů

Vědci byli schopni popsat oblasti snů tak přesně, že v experimentech předpověděli na 87 procent, zda člověk sní, nebo ne. Podle autorů práce je jejich výzkum extrémně důležitý zejména v tom, co nám naznačuje o lidském vědomí. Spánek je totiž doba, kdy se mozek přepíná ze stavu vědomí do stavu nevědomí.

Zatím si vědci mysleli, že do spánku je zapojena obrovská plocha mozku; nová práce ale ukazuje, že tato oblast je velmi omezená a poměrně jasně ohraničená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 49 mminutami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 4 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 6 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 7 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 10 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
včera v 10:01

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
včera v 08:08

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...