V USA vydražili jediné soukromé kameny z Měsíce. Kupce vyšly na 18 milionů

Aukční síň Sotheby's vydražila tři kusy měsíčních kamenů, které se na Zemi dostaly před půlstoletím. Jejich noví majitelé za ně zaplatili v přepočtu asi 18 milionů korun. Jednalo se o jediné existující vzorky kamenů z Měsíce, které byly v soukromých rukou. Z měsíčního povrchu je odebral ruský neřízený modul Luna-16 roku 1970.

Prodali je američtí majitelé, kteří je koupili roku 1993 za přibližně polovinu současné ceny. Původně všechny kameny patřily Nině Ivanovně Koroljovové – vdově po někdejším řediteli sovětského dobývání vesmíru Sergeji Pavlovičovi Koroljovovi. Měsíční kameny dostala jako poděkování od Sovětského svazu za práci svého manžela.

Koroljov, původně Ukrajinec, byl tvůrcem sovětského raketového programu, a to jak jeho civilní, tak i vojenské části. Díky němu se Sovětskému svazu podařilo dosáhnout obrovského množství úspěchů v polovině dvacátého století – například dostat do kosmu prvního člověka. Současně nesl podíl na tvorbě vojenských raketových vojsk.

Od Koroljova do aukční síně

Koroljov zemřel roku 1966, takže se nedožil návratu mise Luna-16, která přinesla do Sovětského svazu vzorky měsíční horniny. Tento modul přistál na Měsíci v září roku 1970, vyvrtal do jeho povrchu pětatřicet centimetrů hlubokou díru a odebral z ní vzorky – pak se bezpečně vrátil zpět na Zemi.

Soukromé vlastnictví měsíčních kamenů je zcela výjimečné a vlastně jedinečné; všechny ostatní vzorky z Měsíce se nacházejí v rukou státních organizací a výzkumných ústavů. „Výzkum vesmíru je něco univerzálního,“ uvedla ještě před aukcí Cassandra Hattonová z aukční síně Sotheby's ještě před aukcí. „Každý člověk se může podívat na oblohu a každého to vzrušuje. Není divu, že vidíme spoustu zájmu z celého světa.“

Podle Hattonové, která měla aukci na starost, mají kameny z Měsíce svou vlastní mytologii. „Když se zamyslíte nad jejich opravdovou cenou… lidstvo přišlo o tolik životů, když se pokoušelo dostat na Měsíc,“ dodala expertka. „Symbolika toho všeho a hodnota je tedy mnohem větší než jakákoliv cena zaplacená v dolarech.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 13 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 16 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 19 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...