V USA vydražili jediné soukromé kameny z Měsíce. Kupce vyšly na 18 milionů

Aukční síň Sotheby's vydražila tři kusy měsíčních kamenů, které se na Zemi dostaly před půlstoletím. Jejich noví majitelé za ně zaplatili v přepočtu asi 18 milionů korun. Jednalo se o jediné existující vzorky kamenů z Měsíce, které byly v soukromých rukou. Z měsíčního povrchu je odebral ruský neřízený modul Luna-16 roku 1970.

Prodali je američtí majitelé, kteří je koupili roku 1993 za přibližně polovinu současné ceny. Původně všechny kameny patřily Nině Ivanovně Koroljovové – vdově po někdejším řediteli sovětského dobývání vesmíru Sergeji Pavlovičovi Koroljovovi. Měsíční kameny dostala jako poděkování od Sovětského svazu za práci svého manžela.

Koroljov, původně Ukrajinec, byl tvůrcem sovětského raketového programu, a to jak jeho civilní, tak i vojenské části. Díky němu se Sovětskému svazu podařilo dosáhnout obrovského množství úspěchů v polovině dvacátého století – například dostat do kosmu prvního člověka. Současně nesl podíl na tvorbě vojenských raketových vojsk.

Od Koroljova do aukční síně

Koroljov zemřel roku 1966, takže se nedožil návratu mise Luna-16, která přinesla do Sovětského svazu vzorky měsíční horniny. Tento modul přistál na Měsíci v září roku 1970, vyvrtal do jeho povrchu pětatřicet centimetrů hlubokou díru a odebral z ní vzorky – pak se bezpečně vrátil zpět na Zemi.

Soukromé vlastnictví měsíčních kamenů je zcela výjimečné a vlastně jedinečné; všechny ostatní vzorky z Měsíce se nacházejí v rukou státních organizací a výzkumných ústavů. „Výzkum vesmíru je něco univerzálního,“ uvedla ještě před aukcí Cassandra Hattonová z aukční síně Sotheby's ještě před aukcí. „Každý člověk se může podívat na oblohu a každého to vzrušuje. Není divu, že vidíme spoustu zájmu z celého světa.“

Podle Hattonové, která měla aukci na starost, mají kameny z Měsíce svou vlastní mytologii. „Když se zamyslíte nad jejich opravdovou cenou… lidstvo přišlo o tolik životů, když se pokoušelo dostat na Měsíc,“ dodala expertka. „Symbolika toho všeho a hodnota je tedy mnohem větší než jakákoliv cena zaplacená v dolarech.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...