Na Fakultě elektrotechnické ČVUT představili novou laboratoř, která zkoumá technologie a řešení, jež mohou mít využití i v budoucích 6G sítích. Jejich nasazení se předpokládá kolem roku 2030 – a mohly by svět změnit ještě víc než současné 5G sítě.
„Hlavní přínos je, že to, co my vymyslíme teoreticky, což děláme skoro 20 let, tak můžeme ověřit v prostředí, které je velice blízké praxi. V zásadě to z hlediska standardizace odpovídá reálným mobilním sítím (…). Protože dělat teoretický výzkum je fajn, ale také je fajn, když ověříte, že něco z toho může opravdu fungovat a můžeme dělat věci do budoucna,“ popsal smysl laboratoře její vedoucí Zdeněk Bečvář.
„Nejsme limitováni komerčním hardwarem. Cokoliv si vymyslíme, můžeme otestovat, takže nám to dává volnost ve vymýšlení,“ zdůraznil výzkumník.
Aby byly sítě levnější, úspornější i efektivnější
Bečvář také popsal některé z hlavních výzkumných aktivit skupiny. Vědci se zabývají řízením mobilních sítí tak, aby informaci doručily ve správný čas a co nejefektivněji – včetně úspory energie. Další směr výzkumu je řízení mobility. „Když se člověk pohybuje, tak aby jeho pohyb neměl negativní vliv na kvalitu služby,“ konstatoval Bečvář.
Podle vědce skupina také intenzivně zkoumá problematiku dronů v mobilních sítích, kdy vytvořený prototyp dronu funguje jako létající základnová stanice. „Na něm je hardware, který umožňuje poskytovat komunikační služby,“ vysvětlil vědec.
Taková řešení mohou pomáhat při katastrofách či výpadku mobilní sítě. „A v posledních letech je v mobilních sítích trendem používat strojové učení, případně se mluví o umělé inteligenci, takže tím se také zabýváme,“ dodal.
K čemu budou 6G sítě
Právě strojové učení bude podle vědce zřejmě jedním z klíčových typů aplikací budoucích 6G sítí. Bečvář zdůraznil, že to, jaké bude mít další generace sítí konkrétní parametry, není dosud jasné. Zásadní roli bude hrát poptávka po určitých službách. Strojové učení a umělá inteligence zajímají řadu oborů, podle vědce je však problém, že si tyto aplikace žádají velké množství dat. Jako další možné novinky v 6G sítích Bečvář zmínil rozvoj komunikace létajících zařízení (dronů) a přenos 3D pohyblivého modelu osoby či věci – hologramu.
„V zásadě pracujeme na tom, aby strojové učení mohlo být využito pro řízení mobilní sítě. Protože jak jsou dnes řízeny mobilní sítě, ve smyslu nastavování parametrů (…), tak už naráží na své limity. Ty většinou souvisí s počtem zařízení, která mohou komunikovat. Když se pak dostáváme k většímu množství zařízení, tak komunikace už není optimální, protože potřebujeme získat ohromné množství informací, ty musíme zpracovat a tradiční metody, tak jak byly známy z předchozích generací, už prostě toto neumožňují,“ popsal vědec.
„Strojové učení nám pomůže s nějakou malou chybou, kterou si můžeme zpravidla dovolit, posunout hranice počtu zařízení zase o krok dál,“ dodal. Tým má patent na řešení pro řízení komunikace založené na hlubokých neuronových sítích. První experimenty podle Bečváře potvrzují, že zvolený postup by měl být v praxi vhodný pro nasazení v sítích s velmi vysokým počtem komunikujících zařízení.
Operátoři v současnosti budují mobilní sítě nové generace 5G. Ty mají umožnit zejména rychlé datové přenosy o rychlosti přes jeden gigabit za sekundu a velmi krátkou odezvu spojení, což bude využitelné zejména v průmyslu nebo dopravě pro takzvanou autonomní dopravu.
