Ve východní části Karibiku v posledních týdnech stoupá vulkanická aktivita. Zvyšuje se činnost sopek na Martiniku, Svatém Vincencovi a Grenadinách. Protože je tato oblast hustě zalidněná a sopky zde v minulosti způsobovaly velké škody, začali potenciální hrozbu zkoumat seismologové.
V Karibiku se probouzejí desítky let dřímající sopky. Vědci studují, jakou hrozbu mohou znamenat
Nejnovější probuzenou sopkou je vulkán La Soufriere, který se nachází v severní části ostrovního státu Svatý Vincenc a Grenadiny. Ostrov Svatý Vincenc, který tvoří většinu tohoto státu, je vulkanického původu, ale jeho sopky nebyly už dlouho aktivní.
K novému probuzení zdejšího vulkánu došlo v době mezi Vánocemi a Novým rokem, místní obyvatelé hlásili otřesy půdy, zápach sopečných plynů a další projevy sopečné aktivity. Vědci a také satelity potvrdili, že došlo i ke změnám v kráteru sopky.
Protože v tomto státě žije asi 100 tisíc obyvatel, začal se situací zabývat úřad CDEMA, který koordinuje bezpečnost v Karibiku. Podle vědců, které poslal studovat aktivitu sopky, jsou v kráteru La Soufriere viditelné erupce.
K erupci této sopky došlo naposledy roku 1979, kdy nebyla příliš silná. Hrozivější ale byla erupce roku 1902, která připravila o život asi 1600 lidí. Právě tehdy byla vulkanicky aktivní celá oblast – a ke zdaleka nejhorší erupci došlo u sopky Mont Pellé na ostrově Martinik, který leží severně od Grenadin.
Během výbuchu na Martiniku sestupující žhavá mračna usmrtila zřejmě až 30 tisíc obyvatel a zničila celé hlavní město Saint-Pierre, tehdy přezdívané „Perla Malých Antil“. Zásah pyroklastickým oblakem v metropoli přežili pouze tři lidé.
I tato sopka se nyní probouzí, naposledy byla přitom aktivní ve třicátých letech dvacátého století. Pro svou nebezpečnost je pod neustálým dohledem vědců – ti v prosinci 2020 varovali, že pod horou se zvyšuje seismická aktivita. Žlutý stupeň hrozby je nejvyšší od erupce z roku 1932.
Jde o spojené nádoby?
Experti zkoumají, zda spolu činnost obou sopek nesouvisí a zda aktivita jedné nepředznamenává činnost té druhé. Podle vulkanologa Erika Klemettiho z Denisonovy univerzity v Ohiu tomu tak není. Jižní část Karibiku sice tvoří řetězce sopečných ostrovů, ve sledovaném případě na sebe ale jejich aktivita zřejmě nenavazuje.
Vědec nicméně přiznává, že o situaci pod povrchem nemá on ani jeho kolegové dostatek spolehlivých informací a že se jim tedy další aktivita sopek jen špatně předpovídá. Seismologové by potřebovali celou oblast i jednotlivé sopky mnohem detailněji popsat, aby pochopili, jak se podzemní aktivita magmatu projevuje na povrchu a jakými zákonitostmi se erupce řídí.
Vulkány z Karibiku
Ve východní části Karibiku se nachází devatenáct aktivních sopek a jedenáct z nich leží na ostrovech. Některé z nich jsou aktivní dlouhodobě, například Kick 'Em Jenny na Grenadě a zejména Soufriere Hills na ostrově Montserrat.
Erupce Soufriere Hills roku 1997
Tento vulkán byl považovaný celé desítky let za vyhaslý, ale roku 1995 se probudil k životu a od té doby soptí. Vůbec nejsilnější erupce se odehrála roku 1997, kdy pyroklastický proud zabil 19 lidí, zničila velkou část hlavního města Plymouthu a učinila velkou část ostrova neobyvatelnou.
Jméno Soufriere je v Karibiku pro vulkány velmi oblíbené – znamená totiž „výstup síry“. Třetí sopkou s tímto názvem je vulkán na Guadeloupe na Malých Antilách. Ta je také aktivní dlouhodobě; poslední erupce roku 1976 si vyžádala evakuaci obyvatel města Basse-Terre. O této erupci natočil německý režisér Werner Herzog dokumentární film La Soufrière: