V Japonsku začala sezona zabíjení delfínů. Prvních 20 jich zemřelo v zátoce Taiji

V pátek 9. září začala u japonského města Taiji sezona lovu na delfíny. Bude trvat dalších šest měsíců, zemře během ní až 1800 těchto inteligentních savců.

Letos totiž budou smět Japonci ulovit 1820 delfínů různých druhů – taková je podle organizace Dolphin Project kvóta podle japonské vlády. Dalších 150 delfínů skákavých sice zabíjení přežije, ale zbytek života stráví v zajetí: budou uloveni živí a pak je prodají do delfinárií po celém světě.

Podle zpráv několika neziskových organizací, které se snaží lov monitorovat, je ale mrtvých delfínů mnohem více – řada jich zemře na zranění způsobené lovci. Nutno dodat, že ani delfín skákavý ani plískavice šedé nepatří mezi ohrožené druhy; nehrozí tedy, že by pár stovek zabitých zvířat ohrozilo jejich stavy.

Dějiny lovu velryb v Japonsku

Dnes má město Taiji pouhých 3500 obyvatel, v minulosti však bývalo významným centrem japonského lovu velryb. Velryby i delfíni se zde lovili už od 16. století, v 17. století se město stalo metropolí velrybolovu.

Právě tady vytvořili organizovaný systém: specialisté s dobrým zrakem z pobřežních pozorovatelen sledovali pohyb velrybích hejn a pak informovali lovce, kteří se za kořistí vydávali ve člunech na moře. Až 20 člunů nahnalo kytovce na mělčinu, kde je pak harpunáři ve čtyřech člunech zabili.

Podívejte se na ukázku z filmu The Cove (Zátoka), který pojednává o lovu delfínů v Taiji:

První důkazy o zabíjení velryb na světě pocházejí právě z Japonska, a to z doby kolem roku 12 000 př. n. l. Právě z té doby pocházejí nálezy částí velrybích těl v hrobech důležitých mužů. V té době se zřejmě ještě dokázali lovci zmocnit jen kytovců, kteří uvízli na mělčině nebo břehu.

Jak se zabíjí delfíni? Moderně a rychle

  • Zátoka (Cove), oscarový vítěz z roku 2010 v kategorii nejlepší dokumentární film, sleduje elitní tým aktivistů, filmařů a potápěčů, kteří se vydali na tajnou misi, jejímž cílem bylo proniknout do zátoky v japonském Taiji a odhalit její tajemství. Využívali při tom speciální techniky, včetně skrytých mikrofonů a kamer ve falešných kamenech.

Roku 2009 vznikl film The Cove, který ukázal světu, jak zabíjení delfínů vypadá. Naturalistické záběry zátoky, jejíž voda se změnila krví delfínů v rudou, vyvolaly po celém světě vlnu pohoršení. Japonci zabíjeli delfíny zahnané do zátoky pomocí nožů a kopí – tedy tradičními metodami starými stovky let.

Roku 2010 po mezinárodní kritice oznámili zástupci rybářů, že začali používat novou metodu zabíjení, údajně výrazně humánnější. Delfíni jsou při ní probodnuti speciální tenkou ocelovou tyčí těsně za dýchacím otvorem. To jim přerazí páteř a delfíni umírají do pěti sekund – oproti až pěti minutám při klasickém lovu.

Tým biologů z Bristolské univerzity studoval, zda je to pravda. Výsledky, o nichž informoval web New Scientist, dokazují, že „moderní“ metoda je stejně humánní jako ty středověké. Andrew Butterworth popsal, na co přišla analýza záběrů ze zátoky Taiji: například jeden z delfínů pruhovaných žil ještě 254 sekund poté, co byl probodnut.

Podle této analýzy se přerušením páteře jen zvířeti znemožní pohybovat se – na nepoučeného pozorovatele to může působit, že je mrtvý. Ale delfín žije a cítí dál.

Je zabíjení delfínů ospravedlnitelné?

Vědecky není tento lov prakticky vůbec smysluplný. Je pravda, že v některých delfináriích se chování těchto tvorů studuje, ale vědecky přínosné to není.

Japonsko argumentuje tím, že tento lov je součástí tradice a že delfíní maso je oblíbenou součástí místního jídelníčku. Delfíní maso patří do tradiční japonské kuchyně už od středověku. Je tuhé a má tak temně červenou barvu, že vypadá až černě. Konzumuje se nejčastěji jako sašimi s cibulí nebo česnekem.

Problém je v tom, že delfíní maso je plné rtuti. Sice ne ve smrtelném množství, ale stejně to stačilo na to, aby roku 2005 vydalo japonské ministerstvo zdravotnictví vyhlášku, v níž delfíní maso nedoporučuje dětem a těhotným ženám častěji než jednou za dva měsíce.

Kdy skončí zabíjení delfínů?

Aktivisté věří, že konec lovů na delfíny se blíží. Nadějně se jim jeví rok 2020, kdy se mají v Japonsku konat olympijské hry – a tlak veřejnosti už lovci neustojí. První drobné zlepšení už naznačilo rozhodnutí Japonské asociace zoologických zahrad a akvárií. Ta se rozhodla , že již nechce kupovat ani zprostředkovávat prodeje delfínů ulovených během sezony v Taiji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...