V Evropě vymřel celý ptačí druh. Stalo se to poprvé po zhruba 170 letech

Pták perepel malý byl v Evropě prohlášený za vyhynulého. Na kontinentu nebyl už téměř čtyřicet let pozorován. Je to první takový případ od doby, co vymřela alka velká.

Perepela prohlásila za vyhynulého španělská vláda poté, co po něm intenzivně po dvě desetiletí pátrali ekologové i biologové. Nepodařilo se najít jediný exemplář druhu, který dříve hojně obýval jižná části této země.

Poslední potvrzené pozorování pochází z roku 1981, kdy byl prokazatelně viděn poblíž národního parku Doñana. Od té doby se objevilo několik dalších případů, zejména na počátku tisíciletí, kdy někdo tvrdil, že tohoto ptáka zahlédl nebo zaslechl, nikdy to však nebylo prokázáno.

Evropa vymření druhu nezažila už asi 170 let. Tehdy vyhynula alka velká, velký nelétavý pták dost podobný tučňákům – přestože s nimi nebyla vůbec příbuzná. Evropští rybáři je používali jako zdroj masa nebo pro rybářskou návnadu, navíc se jejich skvěle izolující peří využívalo do peřin. Když si tehdy vědci uvědomili, že alk ubývá, pokusili se je ještě zachránit, ale už bylo pozdě.

Na rozdíl od alky velké naštěstí perepelové malí nevymřeli globálně. Zatím ještě existují v Africe a Asii, jedna jeho populace byla například v roce 2011 objevena v Maroku – do té doby o ní nikdo nevěděl.

Španělsko bylo posledním útočištěm perepela v Evropě, ostatní kontinentální populace v Itálii nebo Portugalsku vymřely už ve dvacátých, respektive sedmdesátých letech dvacátého století.

Co bude dál?

Na hledání perepelů se po dvacet let podíleli experti z několika španělských institucí ve spolupráci s dobrovolníky a neziskovými organizacemi, například Colectivo Ornitológico Cigüeña Negra. Vše bez úspěchu, proto byl perepel malý prohlášen ve Španělsku (a tedy i v Evropě) za vyhynulého.

Toto potvrzení ale otevírá podle španělského tisku možnost reintrodukce – tedy pokusu o navrácení tohoto druhu zvířete do jeho původního ekosystému. Pokud by se to mělo podařit, muselo by se jednat o zvířata z geneticky nejbližší populace, tedy té marocké. Ve Španělsku mají s podobnými projekty už řadu zkušeností, během posledních deseti let se například podařilo úspěšně vrátit do andaluské přírody ibisa skalního.

Na tomto úspěšném experimentu se podílela zoologická zahrada Zoobotanico Jerez – a ta je vyhlášená také úspěšným chovem perepelů malých. Problém je, že pro úspěšný návrat je potřeba dostatek perelů v marocké populaci – a podle posledních údajů tam jejich počet klesá. 

Perepelové malí budou zřejmě v blízké budoucnosti na seznamu v Evropě vyhynulých ptáků následováni dalšími druhy. Už od devadesátých let totiž nebyla v přírodě pozorována například koliha tenkozobá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na výletní lodi byl zjištěn smrtící hantavirus. Tři lidé zemřeli

Tři pasažéři výletní lodi plující z Jižní Ameriky zemřeli, podle některých zpráv u jednoho z nich odborníci zjistili hantavirus. U dalších pěti osob existuje podezření na nákazu. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO), ohrožení široké veřejnosti podle ní zůstává na nízké úrovni. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.
10:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPro vznik požárů byly v Českém Švýcarsku ideální podmínky, vysvětluje bioklimatolog

Podmínky pro vznik požárů byly v Česku o víkendu velmi vhodné – zásoba vody v půdě je nízká a dřevo suché, uvedl pro ČT24 Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Navíc foukal poměrně silný vítr, vznik rozsáhlých oblastí v Českém Švýcarsku zasažených plameny tedy podle něj není překvapivý. Nejrizikovější jsou pro požáry holiny zarostlé suchou trávou a také borovicové lesy se suchým jehličím. Naopak zarostlejší části mladého lesa jsou méně zranitelné – už jen proto, že jimi hůř prostupuje vítr, jenž šíření ohně nahrává, doplnil vědec. Riziko bude podle něj přetrvávat zejména v pondělí a úterý hlavně na východě Česka.
před 3 hhodinami

NASA zveřejnila dvanáct tisíc fotek z mise Artemis. Podívejte se

Od začátku dubna sledoval celý svět s napětím, jak čtyři astronauti z USA a Kanady letí při misi Artemis II směrem k Měsíci, oblétají ho a pak se po dvou týdnech vrací úspěšně na Zem. Americká kosmická agentura NASA teď zveřejnila kompletní fotoarchiv celé mise – celkem 12 217 snímků. Podívejte se na výběr z nich.
před 5 hhodinami

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 6 hhodinami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 7 hhodinami

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 9 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026
Načítání...