V Česku je tento týden větší zima než na Severním pólu

Do Evropy od víkendu míří intenzivně chladný vzduch z východu, který způsobil, že teploty klesají desítky stupňů pod nulu. Přitom ve stejné době se Severní pól otepluje tak, že jsou tamní teploty vyšší, než jaké máme nyní ve střední Evropě.

Teploty v Arktidě se nyní pohybují kolem nuly – to je až o 25 stupňů nad tamním dlouhodobým průměrem, tedy nad „normálem“. Přirozené teploty v Arktidě se pohybují v tuto dobu kolem třiceti stupňů pod nulou. Minulý týden ale například meteorologická stanice Cape Morris Jesup v nejsevernější části Grónska zažila 24 hodin při teplotách nad nulou.

Beringovo moře pokrývá rekordně nízké množství ledu – od roku 1979, kdy se měří, je tam vůbec nejméně zmrzlé vody. Po internetu kolují videa, na kterých jsou vidět velké vlny u západního pobřeží Aljašky, přitom normálně jsou tam v této době jen ledové kry:

„Je to bezprecedentní,“ uvedl pro Public Radio International klimatolog Brian Brettschneider, který působí na Aljašce. „Množství ledu je nejmenší, jaké jsme v satelitní době naměřili mezi lednem a květnem.“

Situace v kontinentální Evropě a na jihu Spojených států je přitom zcela opačná: panují zde rekordní mrazy. Rozdíl je jasně patrný, například při pohledu na data Českého hydrometeorologického ústavu: zatímco v Praze v pondělí v 6 ráno bylo 12 stupňů pod nulou, v Paříži pět stupňů pod nulou, v Rejkjavíku měli příjemných 7 stupňů nad nulou a na Špicberkách 4 stupně nad nulou:

Teploty v Evropě 26.února 2018
Zdroj: CHMI

Meteorologické bóje v oblasti kolem Severního pólu zachytily o víkendu teploty kolem nuly. Některé modely ukazují, že i nyní  je u nás dokonce teplota nižší než na samotném Severním pólu. V pondělí tam bylo osmnáct stupňů pod nulou, což je méně než na většině území České republiky. Nejméně ale naměřili na šumavské Jezerní slati. Tam měli minus 22,8 stupně. 

Příčina?

„Může za to náhlé oteplení ve stratosféře, které změnilo proudění v atmosféře. Nad pólem je v zimě ve výšce obvykle tlaková níže, kolem které proudí vzduch od západu směrem na východ – takzvaný cirkumpolární vír. Teď se ale vír rozpadl na dva a změna proudění se projevila i na povrchu. Nad severní Evropou se vytvořila mohutná tlaková výše a kvůli ní k nám proudí chladný vzduch od severovýchodu. Znamená to však i příliv teplého vzduchu ze severního Atlantiku nad pól,“ vysvětluje meteorolog České televize Vladimír Piskala.

Normální podoba cirkumpolárního víru
Zdroj: https://earth.nullschool.net
Současná podoba cirkumpolárního víru
Zdroj: https://earth.nullschool.net

Právě v oblastech kolem pólů se nejvíce projevuje globální změna klimatu; extrémy se tam v posledních letech objevují stále častěji. Dánský meteorologický institut informoval, že podobně vysoké teploty změřil v únoru jen dvakrát v dějinách, vždy to bylo v tomto tisíciletí – v letech 2011 a 2017.

Podle analýzy Climate Central se podobné nečekané oteplení může v budoucnu objevovat častěji, studie z časopisu Nature zase popsala, že úbytek ledu v Arktidě způsobuje, že se teplo snadněji dostává k pólům.

Na vizualizaci je dobře vidět oblast teplého vzduchu, která sahá až k pólu
Zdroj: Windy.com

V dalších dnech a nocích tohoto týdne bude mráz v České republice ještě sílit. V noci na úterý by mělo být většinou minus 15 až minus 11 stupňů Celsia. „Výjimečně budou klesat i k minus 21,“ upozornila meteoroložka Zuzana Krejčová.

Přes den pak bude nejvýše minus 10 až minus 6 stupňů a podobné to bude i ve středu. Nejníže by mohla teplota klesnout v noci na čtvrtek (minus 17 až minus 13, ojediněle i minus 23 stupňů), pak se začne pozvolna oteplovat. Koncem týdne bude leckde již nad nulou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 1 hhodinou

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 3 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 4 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 6 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
včera v 10:01

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
včera v 08:08

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026
Načítání...