V Česku je tento týden větší zima než na Severním pólu

Do Evropy od víkendu míří intenzivně chladný vzduch z východu, který způsobil, že teploty klesají desítky stupňů pod nulu. Přitom ve stejné době se Severní pól otepluje tak, že jsou tamní teploty vyšší, než jaké máme nyní ve střední Evropě.

Teploty v Arktidě se nyní pohybují kolem nuly – to je až o 25 stupňů nad tamním dlouhodobým průměrem, tedy nad „normálem“. Přirozené teploty v Arktidě se pohybují v tuto dobu kolem třiceti stupňů pod nulou. Minulý týden ale například meteorologická stanice Cape Morris Jesup v nejsevernější části Grónska zažila 24 hodin při teplotách nad nulou.

Beringovo moře pokrývá rekordně nízké množství ledu – od roku 1979, kdy se měří, je tam vůbec nejméně zmrzlé vody. Po internetu kolují videa, na kterých jsou vidět velké vlny u západního pobřeží Aljašky, přitom normálně jsou tam v této době jen ledové kry:

„Je to bezprecedentní,“ uvedl pro Public Radio International klimatolog Brian Brettschneider, který působí na Aljašce. „Množství ledu je nejmenší, jaké jsme v satelitní době naměřili mezi lednem a květnem.“

Situace v kontinentální Evropě a na jihu Spojených států je přitom zcela opačná: panují zde rekordní mrazy. Rozdíl je jasně patrný, například při pohledu na data Českého hydrometeorologického ústavu: zatímco v Praze v pondělí v 6 ráno bylo 12 stupňů pod nulou, v Paříži pět stupňů pod nulou, v Rejkjavíku měli příjemných 7 stupňů nad nulou a na Špicberkách 4 stupně nad nulou:

Teploty v Evropě 26.února 2018
Zdroj: CHMI

Meteorologické bóje v oblasti kolem Severního pólu zachytily o víkendu teploty kolem nuly. Některé modely ukazují, že i nyní  je u nás dokonce teplota nižší než na samotném Severním pólu. V pondělí tam bylo osmnáct stupňů pod nulou, což je méně než na většině území České republiky. Nejméně ale naměřili na šumavské Jezerní slati. Tam měli minus 22,8 stupně. 

Příčina?

„Může za to náhlé oteplení ve stratosféře, které změnilo proudění v atmosféře. Nad pólem je v zimě ve výšce obvykle tlaková níže, kolem které proudí vzduch od západu směrem na východ – takzvaný cirkumpolární vír. Teď se ale vír rozpadl na dva a změna proudění se projevila i na povrchu. Nad severní Evropou se vytvořila mohutná tlaková výše a kvůli ní k nám proudí chladný vzduch od severovýchodu. Znamená to však i příliv teplého vzduchu ze severního Atlantiku nad pól,“ vysvětluje meteorolog České televize Vladimír Piskala.

Normální podoba cirkumpolárního víru
Zdroj: https://earth.nullschool.net
Současná podoba cirkumpolárního víru
Zdroj: https://earth.nullschool.net

Právě v oblastech kolem pólů se nejvíce projevuje globální změna klimatu; extrémy se tam v posledních letech objevují stále častěji. Dánský meteorologický institut informoval, že podobně vysoké teploty změřil v únoru jen dvakrát v dějinách, vždy to bylo v tomto tisíciletí – v letech 2011 a 2017.

Podle analýzy Climate Central se podobné nečekané oteplení může v budoucnu objevovat častěji, studie z časopisu Nature zase popsala, že úbytek ledu v Arktidě způsobuje, že se teplo snadněji dostává k pólům.

Na vizualizaci je dobře vidět oblast teplého vzduchu, která sahá až k pólu
Zdroj: Windy.com

V dalších dnech a nocích tohoto týdne bude mráz v České republice ještě sílit. V noci na úterý by mělo být většinou minus 15 až minus 11 stupňů Celsia. „Výjimečně budou klesat i k minus 21,“ upozornila meteoroložka Zuzana Krejčová.

Přes den pak bude nejvýše minus 10 až minus 6 stupňů a podobné to bude i ve středu. Nejníže by mohla teplota klesnout v noci na čtvrtek (minus 17 až minus 13, ojediněle i minus 23 stupňů), pak se začne pozvolna oteplovat. Koncem týdne bude leckde již nad nulou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...