V Arizoně je tak horko, že skomírají i kaktusy. Spalující vedro nemá polevit ani v srpnu

Nepolevující vlny veder, které letos v létě neopouštějí jihozápad Spojených států, trápí nejen lidi, ale i přírodu. Dosáhly tak extrémních rozměrů, že už je nezvládají ani rostliny, které by měly být ideálně adaptované právě na horko a sucho – kaktusy.

Arizona zažívá už měsíc mimořádná vedra. Ve Phoenixu v pondělí naměřili 42 stupňů Celsia. Může se to zdát moc, ale opak je pravdou. Bylo to totiž poprvé po 31 dnech, co odpolední maximum nevyšplhalo alespoň na 43 stupňů Celsia neboli 110 stupňů Fahrenheita. Vedra byla a částečně stále přes mírné ochlazení jsou tak extrémní, že je nezvládají už ani pouštní kaktusy.

A nejsou to jen tak nějaké kaktusy, jedná se o ikonické arizonské kaktusy saguaro, symbol tamní krajiny a vůbec největší zástupce tohoto rodu. Ten vůbec nejobrovitější pichlavý rekordman měřil na výšku 23,8 metru.

V Sonorské poušti vytvářejí tyto rostliny nejen působivé výjevy, ale představují také od pravěku do současnosti velmi důležitý zdroj pro místní obyvatele: jejich plody se jedí, vyrábí se z nich pálenka i džem, ale dají se využít i pro přípravu nepříliš kvalitní mouky. V kaktusech sídlí několik druhů ptáků, navíc poskytují stín a úkryt mnoha druhům živočichů. Pokládají se za jeden z nejlépe adaptovaných organismů na pouštní podmínky. Jenže ani to nestačí.

Podle amerických médií jsou teploty letošního léta i pro ně příliš vysoké. Agentura Reuters na základě rozhovorů s přírodovědci konstatuje, že problém horka ještě zhoršuje nedostatek vody na celém americkém jihozápadě.

Podle Národní meteorologické služby má v Arizoně každoročně od června do září probíhat monzunové období. V některých částech státu spadne v tomto období až polovina ročních srážek, což pomáhá kaktusy ochlazovat a poskytuje jim to dostatek vody, aby přečkaly sušší období. Monzunové období se ale v průběhu času změnilo a kaktusy saguaro tak zůstávají na suchu. Botanička Kimberlie McCueová, která se na pouštní rostliny specializuje, uvedla pro stanici CNN, že kombinace nižšího množství srážek a vysokých teplot způsobila, že kaktusy zažívají extrémní stres.

Vysvětluje, že kaktusy saguaro potřebují v letech sucha doplňkovou vodu. Když ji nedostanou, v horkém a suchém počasí se jim příliš nedaří. Místo pevné slupky a vysokého vzrůstu, což jsou znaky zdravého kaktusu, jsou potom štíhlé a křehké. Ztrácejí své trnité „paže“, začínají se naklánět a v extrémních podmínkách se dokonce hroutí, doplnila CNN.

Samy o sobě sice i takový nedostatek vody přežijí, ale jsou pak dehydrované a snadněji podlehnou například pouštnímu hmyzu. A ten má zase v horku a vedru větší potřebu zdrojů, které se pokouší najít právě v kaktusech. 

Nejen kaktusy

Vlny veder mají negativní dopady na více druhů rostlin, o nichž si vědci mysleli, že si dokáží i s horkem docela dobře poradit. Například v Kalifornii se podle deníku The Guardian zkracuje délka života dalšího ikonického stromu, juky krátkolisté, spíše známé jako Jozuův strom neboli Joshua Tree. Ten se dostal pod takový tlak měnících se podmínek, že v červenci přijala Kalifornie zvláštní zákon, který ho má chránit.

Stát se navíc potýká s následky požárů, které zasáhly Mohavskou poušť. „Požár spálil asi osmdesát až devadesát tisíc akrů Mohavského národního parku. Šlo o největší požár, jaký tato rezervace kdy zažila,“ připustil strážce národního parku Mike Gauthier.

Oheň se dostal i do oblasti, která je jediným místem na světě, kde rostou zmíněné juky krátkolisté. „Některé z nich budou kompletně zdevastovány. Juka krátkolistá není moc odolným druhem, takže odumře,“ řekl Gauthier.

Jozuův strom
Zdroj: Wikimedia Commons

Přesto se najdou i rostliny, kterým se tyto podmínky líbí. V Arizoně se jedná hlavně o datlové palmy druhu Medjool, které tam byly nedávno vysazené ze sazenic pocházejících z Maroka. K tomu, aby prosperovaly, jim stačí jen minimum srážek. Vědci očekávají, že právě testování těchto a podobných pouštních rostlin by mohlo pomoci zachránit ekosystémy ohrožené změnami klimatu.

V Arizoně panovaly nebezpečné podmínky nepřetržitě od konce června, kdy začala počasí na jihu USA utvářet rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu označovaná jako „tepelný dóm“. Do té doby se nejdelší série s maximy přesahujícími 43 stupňů pojila s rokem 1974. Phoenix tehdy zažil 18 takovýchto dní v řadě, nový rekord je tedy přibližně o tři čtvrtiny delší. 

Podle amerických meteorologů v žádném americkém městě nikdy nebyl pozorován tak teplý měsíc, jako byl letošní červenec právě ve Phoenixu. Noční teploty tam často zůstávaly výrazně nad 30 stupni Celsia a průměrná měsíční teplota dosáhla přibližně 39 stupňů.

„Pacienti s přehřátým organismem a popáleninami od asfaltu plní nemocnice. V ubytovnách pro bezdomovce se porouchává klimatizace. Úřad soudního lékaře nasazuje na skladování těl chladicí boxy o velikosti návěsů, poprvé od rané fáze covidu,“ napsal deník The New York Times v pondělní reportáži o „měsíci Phoenixu v pekle“. 

Horko je nebezpečné především pro lidi žijící na ulici, seniory či obyvatele, kteří doma nemají klimatizaci nebo si nemohou dovolit mít ji puštěnou několik týdnů v kuse. Arizonský okres, který zahrnuje Phoenix, minulý týden oznámil, že eviduje 25 úmrtí způsobených vedrem a dalších 250 podezřelých případů. V loňském roce tamní úřady zaznamenaly rekordních 425 úmrtí spojených s vysokými teplotami.

Mimořádné horko letos nezažívá pouze Arizona, nýbrž velké části amerického jihu včetně Texasu, Louisiany a Floridy. V texaském El Pasu o víkendu skončila jiná rekordní série poté, co teplota vzduchu 44 dní v řadě dosahovala alespoň 100 stupňů Fahrenheita neboli necelých 38 stupňů Celsia. Město Baton Rouge v Louisianě zase zažilo nejteplejší měsíc v dějinách měření, když zde průměrná teplota v červenci dosáhla 31 stupňů Celsia.

Nebezpečné horko se na jihu USA čeká také v nejbližších dnech, především v oblastech na pobřeží Mexického zálivu. Ve Phoenixu budou podle meteorologů maxima ve druhé polovině týdne opět mimořádně vysoká a o víkendu by mohla dosahovat až 46 stupňů. Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) předpovídá, že srpen bude na americkém jihu opět nadprůměrně teplý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 4 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 7 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 10 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 11 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 12 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
včera v 19:51

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánovčera v 18:18

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
včera v 10:00
Načítání...