V Arizoně je tak horko, že skomírají i kaktusy. Spalující vedro nemá polevit ani v srpnu

Nepolevující vlny veder, které letos v létě neopouštějí jihozápad Spojených států, trápí nejen lidi, ale i přírodu. Dosáhly tak extrémních rozměrů, že už je nezvládají ani rostliny, které by měly být ideálně adaptované právě na horko a sucho – kaktusy.

Arizona zažívá už měsíc mimořádná vedra. Ve Phoenixu v pondělí naměřili 42 stupňů Celsia. Může se to zdát moc, ale opak je pravdou. Bylo to totiž poprvé po 31 dnech, co odpolední maximum nevyšplhalo alespoň na 43 stupňů Celsia neboli 110 stupňů Fahrenheita. Vedra byla a částečně stále přes mírné ochlazení jsou tak extrémní, že je nezvládají už ani pouštní kaktusy.

A nejsou to jen tak nějaké kaktusy, jedná se o ikonické arizonské kaktusy saguaro, symbol tamní krajiny a vůbec největší zástupce tohoto rodu. Ten vůbec nejobrovitější pichlavý rekordman měřil na výšku 23,8 metru.

V Sonorské poušti vytvářejí tyto rostliny nejen působivé výjevy, ale představují také od pravěku do současnosti velmi důležitý zdroj pro místní obyvatele: jejich plody se jedí, vyrábí se z nich pálenka i džem, ale dají se využít i pro přípravu nepříliš kvalitní mouky. V kaktusech sídlí několik druhů ptáků, navíc poskytují stín a úkryt mnoha druhům živočichů. Pokládají se za jeden z nejlépe adaptovaných organismů na pouštní podmínky. Jenže ani to nestačí.

Podle amerických médií jsou teploty letošního léta i pro ně příliš vysoké. Agentura Reuters na základě rozhovorů s přírodovědci konstatuje, že problém horka ještě zhoršuje nedostatek vody na celém americkém jihozápadě.

Podle Národní meteorologické služby má v Arizoně každoročně od června do září probíhat monzunové období. V některých částech státu spadne v tomto období až polovina ročních srážek, což pomáhá kaktusy ochlazovat a poskytuje jim to dostatek vody, aby přečkaly sušší období. Monzunové období se ale v průběhu času změnilo a kaktusy saguaro tak zůstávají na suchu. Botanička Kimberlie McCueová, která se na pouštní rostliny specializuje, uvedla pro stanici CNN, že kombinace nižšího množství srážek a vysokých teplot způsobila, že kaktusy zažívají extrémní stres.

Vysvětluje, že kaktusy saguaro potřebují v letech sucha doplňkovou vodu. Když ji nedostanou, v horkém a suchém počasí se jim příliš nedaří. Místo pevné slupky a vysokého vzrůstu, což jsou znaky zdravého kaktusu, jsou potom štíhlé a křehké. Ztrácejí své trnité „paže“, začínají se naklánět a v extrémních podmínkách se dokonce hroutí, doplnila CNN.

Samy o sobě sice i takový nedostatek vody přežijí, ale jsou pak dehydrované a snadněji podlehnou například pouštnímu hmyzu. A ten má zase v horku a vedru větší potřebu zdrojů, které se pokouší najít právě v kaktusech. 

Nejen kaktusy

Vlny veder mají negativní dopady na více druhů rostlin, o nichž si vědci mysleli, že si dokáží i s horkem docela dobře poradit. Například v Kalifornii se podle deníku The Guardian zkracuje délka života dalšího ikonického stromu, juky krátkolisté, spíše známé jako Jozuův strom neboli Joshua Tree. Ten se dostal pod takový tlak měnících se podmínek, že v červenci přijala Kalifornie zvláštní zákon, který ho má chránit.

Stát se navíc potýká s následky požárů, které zasáhly Mohavskou poušť. „Požár spálil asi osmdesát až devadesát tisíc akrů Mohavského národního parku. Šlo o největší požár, jaký tato rezervace kdy zažila,“ připustil strážce národního parku Mike Gauthier.

Oheň se dostal i do oblasti, která je jediným místem na světě, kde rostou zmíněné juky krátkolisté. „Některé z nich budou kompletně zdevastovány. Juka krátkolistá není moc odolným druhem, takže odumře,“ řekl Gauthier.

Jozuův strom
Zdroj: Wikimedia Commons

Přesto se najdou i rostliny, kterým se tyto podmínky líbí. V Arizoně se jedná hlavně o datlové palmy druhu Medjool, které tam byly nedávno vysazené ze sazenic pocházejících z Maroka. K tomu, aby prosperovaly, jim stačí jen minimum srážek. Vědci očekávají, že právě testování těchto a podobných pouštních rostlin by mohlo pomoci zachránit ekosystémy ohrožené změnami klimatu.

V Arizoně panovaly nebezpečné podmínky nepřetržitě od konce června, kdy začala počasí na jihu USA utvářet rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu označovaná jako „tepelný dóm“. Do té doby se nejdelší série s maximy přesahujícími 43 stupňů pojila s rokem 1974. Phoenix tehdy zažil 18 takovýchto dní v řadě, nový rekord je tedy přibližně o tři čtvrtiny delší. 

Podle amerických meteorologů v žádném americkém městě nikdy nebyl pozorován tak teplý měsíc, jako byl letošní červenec právě ve Phoenixu. Noční teploty tam často zůstávaly výrazně nad 30 stupni Celsia a průměrná měsíční teplota dosáhla přibližně 39 stupňů.

„Pacienti s přehřátým organismem a popáleninami od asfaltu plní nemocnice. V ubytovnách pro bezdomovce se porouchává klimatizace. Úřad soudního lékaře nasazuje na skladování těl chladicí boxy o velikosti návěsů, poprvé od rané fáze covidu,“ napsal deník The New York Times v pondělní reportáži o „měsíci Phoenixu v pekle“. 

Horko je nebezpečné především pro lidi žijící na ulici, seniory či obyvatele, kteří doma nemají klimatizaci nebo si nemohou dovolit mít ji puštěnou několik týdnů v kuse. Arizonský okres, který zahrnuje Phoenix, minulý týden oznámil, že eviduje 25 úmrtí způsobených vedrem a dalších 250 podezřelých případů. V loňském roce tamní úřady zaznamenaly rekordních 425 úmrtí spojených s vysokými teplotami.

Mimořádné horko letos nezažívá pouze Arizona, nýbrž velké části amerického jihu včetně Texasu, Louisiany a Floridy. V texaském El Pasu o víkendu skončila jiná rekordní série poté, co teplota vzduchu 44 dní v řadě dosahovala alespoň 100 stupňů Fahrenheita neboli necelých 38 stupňů Celsia. Město Baton Rouge v Louisianě zase zažilo nejteplejší měsíc v dějinách měření, když zde průměrná teplota v červenci dosáhla 31 stupňů Celsia.

Nebezpečné horko se na jihu USA čeká také v nejbližších dnech, především v oblastech na pobřeží Mexického zálivu. Ve Phoenixu budou podle meteorologů maxima ve druhé polovině týdne opět mimořádně vysoká a o víkendu by mohla dosahovat až 46 stupňů. Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) předpovídá, že srpen bude na americkém jihu opět nadprůměrně teplý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 20 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...