V Arizoně je tak horko, že skomírají i kaktusy. Spalující vedro nemá polevit ani v srpnu

Nepolevující vlny veder, které letos v létě neopouštějí jihozápad Spojených států, trápí nejen lidi, ale i přírodu. Dosáhly tak extrémních rozměrů, že už je nezvládají ani rostliny, které by měly být ideálně adaptované právě na horko a sucho – kaktusy.

Arizona zažívá už měsíc mimořádná vedra. Ve Phoenixu v pondělí naměřili 42 stupňů Celsia. Může se to zdát moc, ale opak je pravdou. Bylo to totiž poprvé po 31 dnech, co odpolední maximum nevyšplhalo alespoň na 43 stupňů Celsia neboli 110 stupňů Fahrenheita. Vedra byla a částečně stále přes mírné ochlazení jsou tak extrémní, že je nezvládají už ani pouštní kaktusy.

A nejsou to jen tak nějaké kaktusy, jedná se o ikonické arizonské kaktusy saguaro, symbol tamní krajiny a vůbec největší zástupce tohoto rodu. Ten vůbec nejobrovitější pichlavý rekordman měřil na výšku 23,8 metru.

V Sonorské poušti vytvářejí tyto rostliny nejen působivé výjevy, ale představují také od pravěku do současnosti velmi důležitý zdroj pro místní obyvatele: jejich plody se jedí, vyrábí se z nich pálenka i džem, ale dají se využít i pro přípravu nepříliš kvalitní mouky. V kaktusech sídlí několik druhů ptáků, navíc poskytují stín a úkryt mnoha druhům živočichů. Pokládají se za jeden z nejlépe adaptovaných organismů na pouštní podmínky. Jenže ani to nestačí.

Podle amerických médií jsou teploty letošního léta i pro ně příliš vysoké. Agentura Reuters na základě rozhovorů s přírodovědci konstatuje, že problém horka ještě zhoršuje nedostatek vody na celém americkém jihozápadě.

Podle Národní meteorologické služby má v Arizoně každoročně od června do září probíhat monzunové období. V některých částech státu spadne v tomto období až polovina ročních srážek, což pomáhá kaktusy ochlazovat a poskytuje jim to dostatek vody, aby přečkaly sušší období. Monzunové období se ale v průběhu času změnilo a kaktusy saguaro tak zůstávají na suchu. Botanička Kimberlie McCueová, která se na pouštní rostliny specializuje, uvedla pro stanici CNN, že kombinace nižšího množství srážek a vysokých teplot způsobila, že kaktusy zažívají extrémní stres.

Vysvětluje, že kaktusy saguaro potřebují v letech sucha doplňkovou vodu. Když ji nedostanou, v horkém a suchém počasí se jim příliš nedaří. Místo pevné slupky a vysokého vzrůstu, což jsou znaky zdravého kaktusu, jsou potom štíhlé a křehké. Ztrácejí své trnité „paže“, začínají se naklánět a v extrémních podmínkách se dokonce hroutí, doplnila CNN.

Samy o sobě sice i takový nedostatek vody přežijí, ale jsou pak dehydrované a snadněji podlehnou například pouštnímu hmyzu. A ten má zase v horku a vedru větší potřebu zdrojů, které se pokouší najít právě v kaktusech. 

Nejen kaktusy

Vlny veder mají negativní dopady na více druhů rostlin, o nichž si vědci mysleli, že si dokáží i s horkem docela dobře poradit. Například v Kalifornii se podle deníku The Guardian zkracuje délka života dalšího ikonického stromu, juky krátkolisté, spíše známé jako Jozuův strom neboli Joshua Tree. Ten se dostal pod takový tlak měnících se podmínek, že v červenci přijala Kalifornie zvláštní zákon, který ho má chránit.

Stát se navíc potýká s následky požárů, které zasáhly Mohavskou poušť. „Požár spálil asi osmdesát až devadesát tisíc akrů Mohavského národního parku. Šlo o největší požár, jaký tato rezervace kdy zažila,“ připustil strážce národního parku Mike Gauthier.

Oheň se dostal i do oblasti, která je jediným místem na světě, kde rostou zmíněné juky krátkolisté. „Některé z nich budou kompletně zdevastovány. Juka krátkolistá není moc odolným druhem, takže odumře,“ řekl Gauthier.

Jozuův strom
Zdroj: Wikimedia Commons

Přesto se najdou i rostliny, kterým se tyto podmínky líbí. V Arizoně se jedná hlavně o datlové palmy druhu Medjool, které tam byly nedávno vysazené ze sazenic pocházejících z Maroka. K tomu, aby prosperovaly, jim stačí jen minimum srážek. Vědci očekávají, že právě testování těchto a podobných pouštních rostlin by mohlo pomoci zachránit ekosystémy ohrožené změnami klimatu.

V Arizoně panovaly nebezpečné podmínky nepřetržitě od konce června, kdy začala počasí na jihu USA utvářet rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu označovaná jako „tepelný dóm“. Do té doby se nejdelší série s maximy přesahujícími 43 stupňů pojila s rokem 1974. Phoenix tehdy zažil 18 takovýchto dní v řadě, nový rekord je tedy přibližně o tři čtvrtiny delší. 

Podle amerických meteorologů v žádném americkém městě nikdy nebyl pozorován tak teplý měsíc, jako byl letošní červenec právě ve Phoenixu. Noční teploty tam často zůstávaly výrazně nad 30 stupni Celsia a průměrná měsíční teplota dosáhla přibližně 39 stupňů.

„Pacienti s přehřátým organismem a popáleninami od asfaltu plní nemocnice. V ubytovnách pro bezdomovce se porouchává klimatizace. Úřad soudního lékaře nasazuje na skladování těl chladicí boxy o velikosti návěsů, poprvé od rané fáze covidu,“ napsal deník The New York Times v pondělní reportáži o „měsíci Phoenixu v pekle“. 

Horko je nebezpečné především pro lidi žijící na ulici, seniory či obyvatele, kteří doma nemají klimatizaci nebo si nemohou dovolit mít ji puštěnou několik týdnů v kuse. Arizonský okres, který zahrnuje Phoenix, minulý týden oznámil, že eviduje 25 úmrtí způsobených vedrem a dalších 250 podezřelých případů. V loňském roce tamní úřady zaznamenaly rekordních 425 úmrtí spojených s vysokými teplotami.

Mimořádné horko letos nezažívá pouze Arizona, nýbrž velké části amerického jihu včetně Texasu, Louisiany a Floridy. V texaském El Pasu o víkendu skončila jiná rekordní série poté, co teplota vzduchu 44 dní v řadě dosahovala alespoň 100 stupňů Fahrenheita neboli necelých 38 stupňů Celsia. Město Baton Rouge v Louisianě zase zažilo nejteplejší měsíc v dějinách měření, když zde průměrná teplota v červenci dosáhla 31 stupňů Celsia.

Nebezpečné horko se na jihu USA čeká také v nejbližších dnech, především v oblastech na pobřeží Mexického zálivu. Ve Phoenixu budou podle meteorologů maxima ve druhé polovině týdne opět mimořádně vysoká a o víkendu by mohla dosahovat až 46 stupňů. Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) předpovídá, že srpen bude na americkém jihu opět nadprůměrně teplý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.