V Arizoně je tak horko, že skomírají i kaktusy. Spalující vedro nemá polevit ani v srpnu

Nepolevující vlny veder, které letos v létě neopouštějí jihozápad Spojených států, trápí nejen lidi, ale i přírodu. Dosáhly tak extrémních rozměrů, že už je nezvládají ani rostliny, které by měly být ideálně adaptované právě na horko a sucho – kaktusy.

Arizona zažívá už měsíc mimořádná vedra. Ve Phoenixu v pondělí naměřili 42 stupňů Celsia. Může se to zdát moc, ale opak je pravdou. Bylo to totiž poprvé po 31 dnech, co odpolední maximum nevyšplhalo alespoň na 43 stupňů Celsia neboli 110 stupňů Fahrenheita. Vedra byla a částečně stále přes mírné ochlazení jsou tak extrémní, že je nezvládají už ani pouštní kaktusy.

A nejsou to jen tak nějaké kaktusy, jedná se o ikonické arizonské kaktusy saguaro, symbol tamní krajiny a vůbec největší zástupce tohoto rodu. Ten vůbec nejobrovitější pichlavý rekordman měřil na výšku 23,8 metru.

V Sonorské poušti vytvářejí tyto rostliny nejen působivé výjevy, ale představují také od pravěku do současnosti velmi důležitý zdroj pro místní obyvatele: jejich plody se jedí, vyrábí se z nich pálenka i džem, ale dají se využít i pro přípravu nepříliš kvalitní mouky. V kaktusech sídlí několik druhů ptáků, navíc poskytují stín a úkryt mnoha druhům živočichů. Pokládají se za jeden z nejlépe adaptovaných organismů na pouštní podmínky. Jenže ani to nestačí.

Podle amerických médií jsou teploty letošního léta i pro ně příliš vysoké. Agentura Reuters na základě rozhovorů s přírodovědci konstatuje, že problém horka ještě zhoršuje nedostatek vody na celém americkém jihozápadě.

Podle Národní meteorologické služby má v Arizoně každoročně od června do září probíhat monzunové období. V některých částech státu spadne v tomto období až polovina ročních srážek, což pomáhá kaktusy ochlazovat a poskytuje jim to dostatek vody, aby přečkaly sušší období. Monzunové období se ale v průběhu času změnilo a kaktusy saguaro tak zůstávají na suchu. Botanička Kimberlie McCueová, která se na pouštní rostliny specializuje, uvedla pro stanici CNN, že kombinace nižšího množství srážek a vysokých teplot způsobila, že kaktusy zažívají extrémní stres.

Vysvětluje, že kaktusy saguaro potřebují v letech sucha doplňkovou vodu. Když ji nedostanou, v horkém a suchém počasí se jim příliš nedaří. Místo pevné slupky a vysokého vzrůstu, což jsou znaky zdravého kaktusu, jsou potom štíhlé a křehké. Ztrácejí své trnité „paže“, začínají se naklánět a v extrémních podmínkách se dokonce hroutí, doplnila CNN.

Samy o sobě sice i takový nedostatek vody přežijí, ale jsou pak dehydrované a snadněji podlehnou například pouštnímu hmyzu. A ten má zase v horku a vedru větší potřebu zdrojů, které se pokouší najít právě v kaktusech. 

Nejen kaktusy

Vlny veder mají negativní dopady na více druhů rostlin, o nichž si vědci mysleli, že si dokáží i s horkem docela dobře poradit. Například v Kalifornii se podle deníku The Guardian zkracuje délka života dalšího ikonického stromu, juky krátkolisté, spíše známé jako Jozuův strom neboli Joshua Tree. Ten se dostal pod takový tlak měnících se podmínek, že v červenci přijala Kalifornie zvláštní zákon, který ho má chránit.

Stát se navíc potýká s následky požárů, které zasáhly Mohavskou poušť. „Požár spálil asi osmdesát až devadesát tisíc akrů Mohavského národního parku. Šlo o největší požár, jaký tato rezervace kdy zažila,“ připustil strážce národního parku Mike Gauthier.

Oheň se dostal i do oblasti, která je jediným místem na světě, kde rostou zmíněné juky krátkolisté. „Některé z nich budou kompletně zdevastovány. Juka krátkolistá není moc odolným druhem, takže odumře,“ řekl Gauthier.

Jozuův strom
Zdroj: Wikimedia Commons

Přesto se najdou i rostliny, kterým se tyto podmínky líbí. V Arizoně se jedná hlavně o datlové palmy druhu Medjool, které tam byly nedávno vysazené ze sazenic pocházejících z Maroka. K tomu, aby prosperovaly, jim stačí jen minimum srážek. Vědci očekávají, že právě testování těchto a podobných pouštních rostlin by mohlo pomoci zachránit ekosystémy ohrožené změnami klimatu.

V Arizoně panovaly nebezpečné podmínky nepřetržitě od konce června, kdy začala počasí na jihu USA utvářet rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu označovaná jako „tepelný dóm“. Do té doby se nejdelší série s maximy přesahujícími 43 stupňů pojila s rokem 1974. Phoenix tehdy zažil 18 takovýchto dní v řadě, nový rekord je tedy přibližně o tři čtvrtiny delší. 

Podle amerických meteorologů v žádném americkém městě nikdy nebyl pozorován tak teplý měsíc, jako byl letošní červenec právě ve Phoenixu. Noční teploty tam často zůstávaly výrazně nad 30 stupni Celsia a průměrná měsíční teplota dosáhla přibližně 39 stupňů.

„Pacienti s přehřátým organismem a popáleninami od asfaltu plní nemocnice. V ubytovnách pro bezdomovce se porouchává klimatizace. Úřad soudního lékaře nasazuje na skladování těl chladicí boxy o velikosti návěsů, poprvé od rané fáze covidu,“ napsal deník The New York Times v pondělní reportáži o „měsíci Phoenixu v pekle“. 

Horko je nebezpečné především pro lidi žijící na ulici, seniory či obyvatele, kteří doma nemají klimatizaci nebo si nemohou dovolit mít ji puštěnou několik týdnů v kuse. Arizonský okres, který zahrnuje Phoenix, minulý týden oznámil, že eviduje 25 úmrtí způsobených vedrem a dalších 250 podezřelých případů. V loňském roce tamní úřady zaznamenaly rekordních 425 úmrtí spojených s vysokými teplotami.

Mimořádné horko letos nezažívá pouze Arizona, nýbrž velké části amerického jihu včetně Texasu, Louisiany a Floridy. V texaském El Pasu o víkendu skončila jiná rekordní série poté, co teplota vzduchu 44 dní v řadě dosahovala alespoň 100 stupňů Fahrenheita neboli necelých 38 stupňů Celsia. Město Baton Rouge v Louisianě zase zažilo nejteplejší měsíc v dějinách měření, když zde průměrná teplota v červenci dosáhla 31 stupňů Celsia.

Nebezpečné horko se na jihu USA čeká také v nejbližších dnech, především v oblastech na pobřeží Mexického zálivu. Ve Phoenixu budou podle meteorologů maxima ve druhé polovině týdne opět mimořádně vysoká a o víkendu by mohla dosahovat až 46 stupňů. Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) předpovídá, že srpen bude na americkém jihu opět nadprůměrně teplý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 18 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...