V Arizoně je tak horko, že skomírají i kaktusy. Spalující vedro nemá polevit ani v srpnu

Nepolevující vlny veder, které letos v létě neopouštějí jihozápad Spojených států, trápí nejen lidi, ale i přírodu. Dosáhly tak extrémních rozměrů, že už je nezvládají ani rostliny, které by měly být ideálně adaptované právě na horko a sucho – kaktusy.

Arizona zažívá už měsíc mimořádná vedra. Ve Phoenixu v pondělí naměřili 42 stupňů Celsia. Může se to zdát moc, ale opak je pravdou. Bylo to totiž poprvé po 31 dnech, co odpolední maximum nevyšplhalo alespoň na 43 stupňů Celsia neboli 110 stupňů Fahrenheita. Vedra byla a částečně stále přes mírné ochlazení jsou tak extrémní, že je nezvládají už ani pouštní kaktusy.

A nejsou to jen tak nějaké kaktusy, jedná se o ikonické arizonské kaktusy saguaro, symbol tamní krajiny a vůbec největší zástupce tohoto rodu. Ten vůbec nejobrovitější pichlavý rekordman měřil na výšku 23,8 metru.

V Sonorské poušti vytvářejí tyto rostliny nejen působivé výjevy, ale představují také od pravěku do současnosti velmi důležitý zdroj pro místní obyvatele: jejich plody se jedí, vyrábí se z nich pálenka i džem, ale dají se využít i pro přípravu nepříliš kvalitní mouky. V kaktusech sídlí několik druhů ptáků, navíc poskytují stín a úkryt mnoha druhům živočichů. Pokládají se za jeden z nejlépe adaptovaných organismů na pouštní podmínky. Jenže ani to nestačí.

Podle amerických médií jsou teploty letošního léta i pro ně příliš vysoké. Agentura Reuters na základě rozhovorů s přírodovědci konstatuje, že problém horka ještě zhoršuje nedostatek vody na celém americkém jihozápadě.

Podle Národní meteorologické služby má v Arizoně každoročně od června do září probíhat monzunové období. V některých částech státu spadne v tomto období až polovina ročních srážek, což pomáhá kaktusy ochlazovat a poskytuje jim to dostatek vody, aby přečkaly sušší období. Monzunové období se ale v průběhu času změnilo a kaktusy saguaro tak zůstávají na suchu. Botanička Kimberlie McCueová, která se na pouštní rostliny specializuje, uvedla pro stanici CNN, že kombinace nižšího množství srážek a vysokých teplot způsobila, že kaktusy zažívají extrémní stres.

Vysvětluje, že kaktusy saguaro potřebují v letech sucha doplňkovou vodu. Když ji nedostanou, v horkém a suchém počasí se jim příliš nedaří. Místo pevné slupky a vysokého vzrůstu, což jsou znaky zdravého kaktusu, jsou potom štíhlé a křehké. Ztrácejí své trnité „paže“, začínají se naklánět a v extrémních podmínkách se dokonce hroutí, doplnila CNN.

Samy o sobě sice i takový nedostatek vody přežijí, ale jsou pak dehydrované a snadněji podlehnou například pouštnímu hmyzu. A ten má zase v horku a vedru větší potřebu zdrojů, které se pokouší najít právě v kaktusech. 

Nejen kaktusy

Vlny veder mají negativní dopady na více druhů rostlin, o nichž si vědci mysleli, že si dokáží i s horkem docela dobře poradit. Například v Kalifornii se podle deníku The Guardian zkracuje délka života dalšího ikonického stromu, juky krátkolisté, spíše známé jako Jozuův strom neboli Joshua Tree. Ten se dostal pod takový tlak měnících se podmínek, že v červenci přijala Kalifornie zvláštní zákon, který ho má chránit.

Stát se navíc potýká s následky požárů, které zasáhly Mohavskou poušť. „Požár spálil asi osmdesát až devadesát tisíc akrů Mohavského národního parku. Šlo o největší požár, jaký tato rezervace kdy zažila,“ připustil strážce národního parku Mike Gauthier.

Oheň se dostal i do oblasti, která je jediným místem na světě, kde rostou zmíněné juky krátkolisté. „Některé z nich budou kompletně zdevastovány. Juka krátkolistá není moc odolným druhem, takže odumře,“ řekl Gauthier.

Jozuův strom
Zdroj: Wikimedia Commons

Přesto se najdou i rostliny, kterým se tyto podmínky líbí. V Arizoně se jedná hlavně o datlové palmy druhu Medjool, které tam byly nedávno vysazené ze sazenic pocházejících z Maroka. K tomu, aby prosperovaly, jim stačí jen minimum srážek. Vědci očekávají, že právě testování těchto a podobných pouštních rostlin by mohlo pomoci zachránit ekosystémy ohrožené změnami klimatu.

V Arizoně panovaly nebezpečné podmínky nepřetržitě od konce června, kdy začala počasí na jihu USA utvářet rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu označovaná jako „tepelný dóm“. Do té doby se nejdelší série s maximy přesahujícími 43 stupňů pojila s rokem 1974. Phoenix tehdy zažil 18 takovýchto dní v řadě, nový rekord je tedy přibližně o tři čtvrtiny delší. 

Podle amerických meteorologů v žádném americkém městě nikdy nebyl pozorován tak teplý měsíc, jako byl letošní červenec právě ve Phoenixu. Noční teploty tam často zůstávaly výrazně nad 30 stupni Celsia a průměrná měsíční teplota dosáhla přibližně 39 stupňů.

„Pacienti s přehřátým organismem a popáleninami od asfaltu plní nemocnice. V ubytovnách pro bezdomovce se porouchává klimatizace. Úřad soudního lékaře nasazuje na skladování těl chladicí boxy o velikosti návěsů, poprvé od rané fáze covidu,“ napsal deník The New York Times v pondělní reportáži o „měsíci Phoenixu v pekle“. 

Horko je nebezpečné především pro lidi žijící na ulici, seniory či obyvatele, kteří doma nemají klimatizaci nebo si nemohou dovolit mít ji puštěnou několik týdnů v kuse. Arizonský okres, který zahrnuje Phoenix, minulý týden oznámil, že eviduje 25 úmrtí způsobených vedrem a dalších 250 podezřelých případů. V loňském roce tamní úřady zaznamenaly rekordních 425 úmrtí spojených s vysokými teplotami.

Mimořádné horko letos nezažívá pouze Arizona, nýbrž velké části amerického jihu včetně Texasu, Louisiany a Floridy. V texaském El Pasu o víkendu skončila jiná rekordní série poté, co teplota vzduchu 44 dní v řadě dosahovala alespoň 100 stupňů Fahrenheita neboli necelých 38 stupňů Celsia. Město Baton Rouge v Louisianě zase zažilo nejteplejší měsíc v dějinách měření, když zde průměrná teplota v červenci dosáhla 31 stupňů Celsia.

Nebezpečné horko se na jihu USA čeká také v nejbližších dnech, především v oblastech na pobřeží Mexického zálivu. Ve Phoenixu budou podle meteorologů maxima ve druhé polovině týdne opět mimořádně vysoká a o víkendu by mohla dosahovat až 46 stupňů. Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) předpovídá, že srpen bude na americkém jihu opět nadprůměrně teplý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...