Těžký alkoholismus je spojený s řadou zdravotních problémů, nadměrná konzumace alkoholu prokazatelně vede k problémům s pamětí a demenci. Starší studie ovšem naznačovaly, že nižší dávky alkoholu ve skutečnosti mozek spíše chrání. Nyní se ale ukazuje, že vše je jinak – alkohol není pro mozek prospěšný ani v malém množství, naopak už v této míře škodí.
„Věděli jsme sice, že dlouhodobé pití alkoholu je špatné pro lidský mozek, ale netušili jsme, že se to týká i pití malých dávek,“ uvedla Anya Topiwalová, která se na nejnovější studii podílela. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v odborném časopise British Medical Journal.
Vědci sledovali skupinu 550 mužů a žen po dobu 30 let – od roku 1985. Po celou dobu monitorovali konzumování alkoholu a kognitivní schopnosti, několikrát za dobu experimentu testovali jejich inteligenci a na konci studie pak provedli magnetické skeny jejich mozků.
- Hipokampus (řec. hippocampus – mořský koník) je součástí velkého mozku. Umístěn je ve střední části spánkového laloku, jeden v pravé a druhý v levé mozkové hemisféře. Je součástí limbického systému a hraje velkou roli při krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci. Při Alzheimerově chorobě je hipokampus mezi prvními částmi mozku, která utrpí poškození. Poškození hipokampu může také způsobit nedostatek kyslíku (anoxie), zápal mozkových blan nebo epilepsie střední části spánkového laloku. Lidé se značným poškozením hipokampu trpí poškozením paměti a neschopností ukládat nové informace.
Nikdo z účastníků studie si za dobu sledování nevybudoval závislost na alkoholu, úroveň jejich konzumace se značně lišila. Pochopitelně vědci vzali v úvahu také nejrůznější faktory, jako je věk, pohlaví, vzdělání a společenské postavení.
I s přihlédnutím k nim se jasně ukázalo, že na skenech magnetické rezonance měli ti, kdo konzumovali větší množství alkoholu, jasně pozměněnou strukturu části mozku – hipokampu – i bílé hmoty mozkové. Zejména u hipokampu to bylo jasně viditelné. Byl menší, zejména na pravé straně mozku.
Mění alkohol mozek?
Tato změna se sice projevovala i u abstinentů, ale v mnohem menší míře: vědci ji sledovali jen u 35 procent abstinentů, ale u 65 procent průměrných pijáků alkoholu a u 77 procent těch, kdo pili 30 a více jednotek alkoholu týdně. Jako jednotku vědci přitom stanovili jednu sklenici piva, sklenku vína nebo „panáka“ tvrdého alkoholu.
Množství alkoholu mělo také jasně pozorovatelný vliv na bílou hmotu mozkovou. „Velká vlákna v mozku jsou vlastně jakési kabely podobné těm elektrickým. A u silnějších pijáků alkoholu je izolace těchto kabelů v mnohem horším stavu,“ dodala pro deník Guardian Topiwalová.
Negativní dopady konzumace alkoholu se projevovaly také v testech. Pijáci, i ti s relativně průměrnou konzumací, si v nich v řadě úkolů vedli výrazně hůře než abstinenti – bylo to vidět například u úkolu, kdy měli za minutu vyjmenovat co nejvíce slov začínajících na stejné písmeno. Lidé, kteří vypili mezi sedmi a čtrnácti jednotkami alkoholu týdně, měli výsledek v tomto testu o 14 procent horší než ti, kdo pili jen jednu nebo méně jednotek týdně.
Zajímavé je, že v jiných paměťových testech si vedli pijáci podobně dobře jako abstinenti – například, když měli vyjmenovat slova z nějaké významové kategorie, například zvířata nebo rostliny.
Co vlastně výzkum říká?
Autoři přiznávají, že tyto výsledky nemusejí znamenat přímou souvislost – není tedy jisté, že změny jsou přímo způsobené účinky alkoholu. Největší problém výzkumu je ale metodologický. Většina účastníků byli muži a počet zkonzumovaných jednotek alkoholu přiznávali dobrovolně v dotaznících. Přitom se již řadu let ví, že právě muži jsou v odhadování zkonzumovaného alkoholu velmi nespolehliví. Často ho podceňují.
