Už malí kojenci vidí a rozlišují pět barev, překvapilo vědce

Spousta hraček a doplňků pro malé děti se vyrábí ve velmi pestrých barvách, aby děti zaujaly. Ale jak vlastně novorozenci a kojenci barvy vnímají a vidí? Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým Anny Franklinové, expertky na vnímání barev z University of Sussex.

Jde o jeden z prvních experimentů, které se tomuto tématu věnují – je totiž extrémně složité to zkoumat. Děti v tomto věku pochopitelně nejsou schopné odpovídat, takže vědci musí hledat složitější cesty. Dokonce existují teorie, které tvrdí, že novorozenci barvy vůbec nevidí – mnohdy totiž lépe reagují pouze na černo-bílé předměty a tvary.

„Ty práce, které existují, naznačují, že novorozenci nějaké barvy vidí, a to přesto, že jejich barevné vidění je opravdu omezené,“ uvedla Franklinová. Novorozené děti zřejmě nejsou schopné rozeznat šarlatovou od fuxiové, ale rozhodně vidí červenou. S tím, jak děti stárnou, jejich schopnost rozlišovat více barev výrazně stoupá, ukazuje nový výzkum. Děti ve věku 4-6 měsíců jsou již schopné třídit barvy do pěti kategorií, popisuje Franklinová ve článku, který vyšel na konci května v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Známe barvy, i když neznáme jejich jména?

Vědci o tomto tématu dlouho spekulovali: je člověk schopný rozlišovat barvy, i když ještě nezná jména pro ně? A kde je pro děti třeba hranice mezi modrou a zelenou, když jsou si některé jejich odstíny značně podobné? Anna Franklinová připravila experiment, v němž to testovala na 179 dětech. Musely se dívat vždy na dva čtverce vedle sebe, přitom měli vědci k výběru čtverce 14 různých barev. Nejprve kojencům ukazovali vždy dva stejné čtverce současně, to trvalo velmi dlouhou dobu. Poté jeden ze čtverců nahradili jinak barevným – pokud na to děti nějak reagovali, brali to psychologové jako důkaz, že vidí odlišnou barvu. Tímto způsobem pak otestovali všech 14 barev.


Celý pokus trval řadu měsíců, „děti totiž třeba několik týdnů odmítaly úplně spolupracovat,“ uvedla vědkyně. Dost často se také stávalo, že během experimentu usínaly. Dospěla nakonec k tomu, že takto malé děti vidí barvy značně podobně jako dospělí – rozlišují červenou, žlutou, zelenou, modrou a fialovou. Vědci očekávali, že děti budou některé barvy vnímat odlišně než dospělí, ale to se nepotvrdilo – ve skutečnosti jsou kojenci opravdu spíše „malí dospělí“ než něco unikátního, alespoň ve vnímání barev.

Jsme naprogramovaní pro rozeznávání barev

Zdá se, že děti se již rodí s jakýmsi přeprogramováním na vnímání barev v mozku – tyto kategorie pěti základních barev jsou v nás uložené ještě před příchodem na svět. Všechny děti ve studii sice pocházely ze stejné kultury i jazyka, ale není důvod předpokládat, že by v jiných kulturách nebo jazykových oblastech byly výsledky práce diametrálně odlišné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
včera v 11:56‌‌

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.