USA ihned potřebují obranu proti bioterorismu, varují Obamovi poradci

Spojené státy nejsou připraveny na hrozbu biologických zbraní varoval Prezidentský výbor poradců pro vědu a technologie (PCAST). USA potřebují novou strategii proti biologickým hrozbám, jako je CRISPR, genová terapie nebo syntetická DNA. Všechny tyto technologie mohou být podle nové zprávy zneužité teroristy.

Výbor poradců napsal prezidentu Obamovi otevřený dopis, v němž vyzývá k vytvoření nového orgánu, který by měl urychleně, ideálně do šesti měsíců, vytvořit základ národní strategie obrany proti biologickým hrozbám.

Podobná strategie sice existuje, ale vznikla již roku 2009, kdy řada dnešních technologií ani neexistovala – například revoluční nástroj CRISPR používaný úspěšně na editování genů. Navíc tato strategie není jednotná ani koordinovaná, má ji na starost několik vládních agentur, jež spolu příliš nespolupracují. Prezident by měl podle poradců vyzvat kongres, aby financoval vznik nového fondu se základním kapitálem 2 miliardy dolarů – finance z něj by měly být schopné reagovat na potenciální hrozby způsobené biotechnologiemi.

Strategie USA reaguje na hrozby, které už nehrozí

V posledních dvou desetiletích se americká strategie obrany proti biologickým hrozbám zakládala na snaze bránit se proti přesně definovaným patogenům – antraxu, Ebole a pravým neštovicím. A to proto, že mají podle úředníků „potenciál způsobit vážné ohrožení veřejného zdraví a bezpečnosti.“

Podle prezidentského poradního orgánu je ale takový přístup dnes již zastaralý. Počet biologických hrozeb totiž exponenciálně roste a je nutné i předvídat vznik nových problémů. Členové poradního orgánu explicitně jmenovali několik hrozeb americké bezpečnosti, které jim připadají v současnosti jako největší. Jde o syntetickou DNA, nástroje schopné editovat DNA (například CRISPR) a genovou terapii.

Lidmi upravené hrozby

Všechny tyto nové biotechnologie umožňují upravovat viry nebo bakterie, vkládat do nich nové genetické informace. To znamená, že tyto mikroorganismy mohou být odolnější vůči lékům, mohou se rychleji šířit nebo se mohou stát více smrtícími. Pokrok v sekvencování genomu dnes umožňuje rychle a lacině přečíst DNA celého živočišného druhu – a teoreticky ho pak nějak upravit.

Nahrávám video
Epidemiolog: MERS je pro Západ nebezpečnější než ebola
Zdroj: ČT24

Není možné sledovat všechny podobné experimenty po celém světě – je jich díky jejich nízké ceně příliš mnoho. Ale lepší analytický systém by mohl poskytnout expertům v případě nějakého zdravotního rizika informaci, zda jeho původcem není geneticky modifikovaný organismus.

Dalším tématem, jemuž se poradní sbor doporučuje věnovat, je vývoj nových antibiotik a antivirových léčiv – ať už proti rizikům přirozeným nebo lidmi vyrobeným. Na očkování by mělo být vyhrazeno dalších 250 milionů dolarů ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 3 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 16 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 16 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 21 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 22 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...