Umělé inteligence by mohly lidem částečně vrátit vzpomínky na jejich blízké, kteří už zemřeli. Vývojáři totiž pracují na digitálních avatarech, kteří budou mít díky chytrým algoritmům povahu a část zkušeností mrtvých lidí. Navzdory prvotnímu nadšení z dalšího pokroku umělé inteligence ale nyní i samotní propagátoři projektu narazili na etickou stránku věci.
Umělé inteligence nabídnou možnost vytvoření realistických avatarů zesnulých lidí
„Live Forever“ neboli „Žij navždy“ je název nové programu, který vyvíjí společnost Somnium Space, jež se specializuje na umělé inteligence. Využitím programu ChatGPT společnosti OpenAI by chtěla stvořit realistického digitálního avatara zesnulých a věří, že se jí to brzy podaří.
„Umělá inteligence postupuje extrémně rychle,“ řekl odbornému webu Motherboard generální ředitel této společnosti Artur Sychov. „Upřímně řečeno, postupuje to rychleji, než jsme předpokládali.“
Jak to má fungovat?
Chystaná funkce „Live Forever“ je jednoduchá, alespoň teoreticky. Klient předá co nejvíce dostupných údajů o zesnulém, společnost Somnium Space je doplní o jeho digitální stopu a vytvoří tak jeho „digitální já“, tedy umělou inteligenci, která se má chovat podobně jako on. Tento avatar by pak měl existovat navždy na serverech společnosti.
Lidé by podle Sychova mohli umírat s vědomím, že jejich děti, vnoučata a blízcí budou moci komunikovat s tímto digitálním otiskem. Podnikatel věří, že by to mohlo pozůstalým pomoci lépe se vyrovnat s úmrtím blízkého člověka.
„Takže, pokud zemřu, mohou pak přijít jiní lidé, třeba mé děti, a mohou diskutovat s mým digitálním avatarem, který bude mít moje pohyby, můj hlas,“ popsal Sychov svůj projekt už před rokem.
„Setkáte se s tím člověkem. A možná byste prvních deset minut při rozhovoru s touto osobou nevěděli, že je to vlastně umělá inteligence. To je náš cíl,“ dodal. Tehdy ještě nečekal, že jeho plán bude realizovatelný v dohledné době, ale rychlý vývoj na poli umělých inteligencí všechno změnil.
Teď díky OpenAI a jejímu ChatGPT věří, že tu věrohodné digitální otisky reálných lidí budou nejpozději do dvou let. Pro upravený plán a vylepšování funkcionality samozřejmě využívá rady této umělé inteligence; ta mu generuje konkrétní návrhy úprav a změn v modelu.
Základem je, že moderní umělé inteligence jsou vlastně velké jazykové modely, což znamená, že umí velmi věrohodně komunikovat, zejména v hranicích digitálního světa, který není na rozdíl od toho reálného tak chaotický. Představovat nějakou konkrétní osobnost by podle společnosti neměla být zase tak zásadní výzva, výrazně se posouvá už i vývoj programů, které umí vytvářet věrohodné video v reálném čase, které představuje nějakou osobu a skrze tento avatar pak umělá inteligence komunikuje.
Somnium Space zatím neuvedla, kolik by její služby měly stát.
Etický problém
Tato firma není jedinou, která se pokouší o průlom v oblasti. Web MIT Technology Review informoval o startupu HereAfter AI, který chce lidem vrátit jejich mrtvé rodiče. Startup ale požaduje dopředu několik hodin videa s přesně určenými tématy. Podle nich je schopen připravit umělou inteligenci v době, kdy člověk, jehož avatar má vzniknout, ještě žije.
Ještě před několika týdny v totéž věřil vlivný počítačový vědec a investor do umělé inteligence Pratik Desai. „Začněte si pravidelně nahrávat své rodiče, starší lidi a blízké,“ napsal na Twitteru na začátku dubna.
„S dostatečným množstvím přepisovaných dat, novou hlasovou syntézou a videomodely existuje stoprocentní šance, že s vámi budou žít navždy i po opuštění fyzického těla.“ Mělo by to podle něj být možné do konce tohoto roku.
Ovšem před několika dny názor radikálně změnil a na Twitteru se za něj všem omluvil. Stačila k tomu jediná epizoda seriálu Black Mirror, kterou mu lidé v diskuzi pod jeho původním příspěvekm doporučili. Tento příběh s názvem „Be Right Back“ totiž zpochybňuje etiku takových technologií. Sleduje postavu jménem Martha, která se po ztrátě svého partnera Ashe při nehodě obrátí na službu textového robota, který se později změní v hlasový chat a nakonec ve fyzickou androidní reprezentaci jejího zesnulého partnera.
Epizoda odráží širší obavy týkající se této znepokojivé technologie, která by mohla mít zásadní dopad na způsob, jakým truchlíme a vzpomínáme na své blízké. Pokládá důležité otázky typu „Jak technologie ovlivňuje samotný proces truchlení?“ nebo „Co se stane, když se v systému vyskytne chyba a vy znovu přijdete o svou matku?“
Investoři jako Pratik Desai si zpravidla tyto otázky nekladou, kultura je ale zná desítky let. A pokouší se na ně odpovídat.