Umělá inteligence se naučila vytvářet kvalitní filmové trailery. Bohužel často prozradí spoilery

Vytvářet filmové trailery není nic snadného. Řada programátorů se proto snaží naučit to umělé inteligence –⁠ jenže se ukazuje, že i to je velmi náročné. Vědci teď představili zatím nejúspěšnější pokus.

Trailery bývají základem propagace nových filmů. Tyto krátké klipy sice trvají jen pár desítek sekund, mají ale klíčový dopad na úspěch či neúspěch uměleckého díla v ceně stovek milionů. Jejich výroba je nesmírně složitá: tvůrce musí vybrat zajímavé scény, které film mají dostatečně vystihnout po stránce příběhu i celkové atmosféry, ale současně nesmí z děje vyzradit příliš.

Tyto filmové upoutávky zatím vytvářeli především lidé. Už nějakou dobu ale počítačoví vědci zkoumají možnost, že by takové propagační klipy mohly být generovány také stroji –⁠ algoritmy pracujícími na principu umělé inteligence.

Výzkumníci z Edinburské univerzity teď vyvinuli model založený na umělé neuronové síti, který dokáže automaticky vyrábět filmové upoutávky. Tento model, představený v odborném článku na webu arXiv, je založen na algoritmu strojového učení na bázi grafů.

Aby byl výsledek co nejlepší, rozdělili vědci úkol pro počítač na dvě dílčí úlohy. Stroj se měl nejprve co nejlépe naučit rozpoznat strukturu vyprávěni ve filmu a také náladu a emoce, jaké snímek vyjadřuje. Jde o dvě odlišné roviny filmového díla –⁠ například akční film může být současně komedií, ale také sentimentálním, nebo dokonce depresivním vyprávěním. Technika, kterou skotští programátoři vytvořili, umí zpracovávat jak obrazovou stránku filmu, tak i tu textovou.

„Filmy modelujeme jako grafy, kde uzly jsou záběry a úsečky označují sémantické vztahy mezi nimi,“ píší autoři. Stroj tedy natrénují tak, že mu ve starších filmech označí klíčové postavy, akce nebo situace, aby se pak on sám rozhodoval, co jsou tyto uzly v dalších filmech. A v traileru pak logicky právě tyto postavy a situace divákům ukazuje.

Metoda generování filmových trailerů, kterou vytvořili, se v podstatě skládá ze dvou neuronových sítí. Zatímco jedna z těchto sítí zpracovává záběry odvozené z obrazové stopy filmu, druhá analyzuje textové reprezentace scén, které vycházejí ze scénáře filmu.

Kombinací těchto dvou neuronových sítí lze ve filmu identifikovat zlomové body, tedy části filmu, které jsou obzvláště výrazné a které by měly být uvedeny v trailerech. Zlomové body ve filmech obvykle zahrnují příležitost, změnu plánu, bod, z něhož není návratu, zásadní neúspěch nebo vyvrcholení.

Jak si vede umělá inteligence?

Vědci svůj algoritmus vyhodnotili v sérii testů. Zjistili, že program dokáže identifikovat zlomové body ve filmech s výrazně vyšší přesností než jiné základní metody generování filmových upoutávek.

Kromě toho výzkumníci použili svůj model k vytvoření upoutávek na 41 různých filmů. Pak porovnali kvalitu takto vytvořených upoutávek s upoutávkami vytvořenými jinými technikami strojového učení –⁠ oslovili lidi na platformě Amazon Mechanical Turk (AMT), kterým upoutávkám dávají přednost. Většina respondentů dala přednost upoutávkám vytvořeným novou technikou před trailery, které vytvořily umělé inteligence pracující pod lidským dohledem. Videa tým nezveřejnil.

Autoři zdůrazňují, že umělá inteligence si zatím příliš nedokázala poradit se spoilery –⁠ vyzrazovala v upoutávkách velice ráda věci, které by diváci ještě před zhlédnutím filmu neměli vidět –⁠ tedy nějaké to překvapení na konec, nečekanou pointu nebo vyústění snímku.

Tento model sice ještě nemusí vytvářet dokonalé trailery, ale časem by ho mohly využívat filmové produkční společnosti k usnadnění a urychlení jejich výroby. Mezitím tým plánuje na své technice dále pracovat, aby kvalitu dále zlepšil. „V budoucnu bychom se chtěli zaměřit na metody pro předpovídání jemných emocí (například smutek, odpor, hrůza, radost) ve filmech,“ dodávají vědci ve svém článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili místo, kde tokali dinosauři

Tokání je aktivita, která je v současné době spojená hlavně s ptáky, u nás hlavně tetřevy. Paleontologové ale našli zajímavé důkazy, že stejné námluvy před pářením provozovali i velcí dinosauři.
před 5 hhodinami

Česko chce postavit vlastní AI gigafactory. Vyrůst má v Praze

České Radiokomunikace (ČRa) podaly k Evropské komisi projekt na vybudování jednoho ze zvažovaných velkých evropských datových center pro umělou inteligenci, takzvanou AI gigafactory. Stát by měla v Praze na Zbraslavi, kde už Radiokomunikace na pozemku po bývalých vysílačích datové centrum budují. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu a ČRa.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
včera v 12:12

Americké úřady schválily preventivní injekci proti HIV

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV. Látka lenakapavir, která bude uvedena na trh pod názvem Yeztugo, by mohla hrát důležitou roli v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, jenž způsobuje nemoc AIDS.
včera v 10:44

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

Vědci zachytili na Antarktidě signály, které si neumí vysvětlit

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.
19. 6. 2025

Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.
19. 6. 2025

Vědci objevili kosmickou hmotu, kterou dosud postrádali

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.
19. 6. 2025
Načítání...