Umělá inteligence se naučila vytvářet kvalitní filmové trailery. Bohužel často prozradí spoilery

Vytvářet filmové trailery není nic snadného. Řada programátorů se proto snaží naučit to umělé inteligence –⁠ jenže se ukazuje, že i to je velmi náročné. Vědci teď představili zatím nejúspěšnější pokus.

Trailery bývají základem propagace nových filmů. Tyto krátké klipy sice trvají jen pár desítek sekund, mají ale klíčový dopad na úspěch či neúspěch uměleckého díla v ceně stovek milionů. Jejich výroba je nesmírně složitá: tvůrce musí vybrat zajímavé scény, které film mají dostatečně vystihnout po stránce příběhu i celkové atmosféry, ale současně nesmí z děje vyzradit příliš.

Tyto filmové upoutávky zatím vytvářeli především lidé. Už nějakou dobu ale počítačoví vědci zkoumají možnost, že by takové propagační klipy mohly být generovány také stroji –⁠ algoritmy pracujícími na principu umělé inteligence.

Výzkumníci z Edinburské univerzity teď vyvinuli model založený na umělé neuronové síti, který dokáže automaticky vyrábět filmové upoutávky. Tento model, představený v odborném článku na webu arXiv, je založen na algoritmu strojového učení na bázi grafů.

Aby byl výsledek co nejlepší, rozdělili vědci úkol pro počítač na dvě dílčí úlohy. Stroj se měl nejprve co nejlépe naučit rozpoznat strukturu vyprávěni ve filmu a také náladu a emoce, jaké snímek vyjadřuje. Jde o dvě odlišné roviny filmového díla –⁠ například akční film může být současně komedií, ale také sentimentálním, nebo dokonce depresivním vyprávěním. Technika, kterou skotští programátoři vytvořili, umí zpracovávat jak obrazovou stránku filmu, tak i tu textovou.

„Filmy modelujeme jako grafy, kde uzly jsou záběry a úsečky označují sémantické vztahy mezi nimi,“ píší autoři. Stroj tedy natrénují tak, že mu ve starších filmech označí klíčové postavy, akce nebo situace, aby se pak on sám rozhodoval, co jsou tyto uzly v dalších filmech. A v traileru pak logicky právě tyto postavy a situace divákům ukazuje.

Metoda generování filmových trailerů, kterou vytvořili, se v podstatě skládá ze dvou neuronových sítí. Zatímco jedna z těchto sítí zpracovává záběry odvozené z obrazové stopy filmu, druhá analyzuje textové reprezentace scén, které vycházejí ze scénáře filmu.

Kombinací těchto dvou neuronových sítí lze ve filmu identifikovat zlomové body, tedy části filmu, které jsou obzvláště výrazné a které by měly být uvedeny v trailerech. Zlomové body ve filmech obvykle zahrnují příležitost, změnu plánu, bod, z něhož není návratu, zásadní neúspěch nebo vyvrcholení.

Jak si vede umělá inteligence?

Vědci svůj algoritmus vyhodnotili v sérii testů. Zjistili, že program dokáže identifikovat zlomové body ve filmech s výrazně vyšší přesností než jiné základní metody generování filmových upoutávek.

Kromě toho výzkumníci použili svůj model k vytvoření upoutávek na 41 různých filmů. Pak porovnali kvalitu takto vytvořených upoutávek s upoutávkami vytvořenými jinými technikami strojového učení –⁠ oslovili lidi na platformě Amazon Mechanical Turk (AMT), kterým upoutávkám dávají přednost. Většina respondentů dala přednost upoutávkám vytvořeným novou technikou před trailery, které vytvořily umělé inteligence pracující pod lidským dohledem. Videa tým nezveřejnil.

Autoři zdůrazňují, že umělá inteligence si zatím příliš nedokázala poradit se spoilery –⁠ vyzrazovala v upoutávkách velice ráda věci, které by diváci ještě před zhlédnutím filmu neměli vidět –⁠ tedy nějaké to překvapení na konec, nečekanou pointu nebo vyústění snímku.

Tento model sice ještě nemusí vytvářet dokonalé trailery, ale časem by ho mohly využívat filmové produkční společnosti k usnadnění a urychlení jejich výroby. Mezitím tým plánuje na své technice dále pracovat, aby kvalitu dále zlepšil. „V budoucnu bychom se chtěli zaměřit na metody pro předpovídání jemných emocí (například smutek, odpor, hrůza, radost) ve filmech,“ dodávají vědci ve svém článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U Hradce se našly stopy po vojenských střetech z doby husitské

Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. Objevy z posledních let ale naznačují opak, řekl archeolog Radek Bláha. Nálezy jsou z lokality Na Pískách v městské části Třebeš u silnice na Vysokou nad Labem.
před 6 mminutami

Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější, zjistila studie

Dospělí, kteří často používají sociální sítě, jsou vznětlivější a trpí výrazně vyšší mírou podrážděnosti než ti, kteří se sociálním médiím vyhýbají. Zjistil to výzkum expertů z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě.
před 1 hhodinou

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 17 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 20 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 22 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
včera v 09:18

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025
Načítání...