Vědci ze Stanfordovy univerzity ve Spojených státech vytvořili algoritmus, který by měl Američanům ulehčit umírání. Má pomoci určit okamžik, kdy už by lékaři měli přejít od klasické léčby k takzvané paliativní.
Podle několika rozsáhlých průzkumů chce asi 80 procent Američanů umírat doma; chtějí trávit poslední dny svých životů ve společnosti svých blízkých v místě, kde prožili celý svůj život. Splní se to však jen asi 20 procentům z nich. Nejčastěji v současné době totiž umírají v nemocnicích – asi 60 procent prožije své poslední hodiny na intenzivní péči.
Podle vědců ze Stanfordu je to špatně – „rodiny by měly mít šanci mluvit do toho, co chtějí, aby se stalo s jejich blízkými, když se dostanou na konec života.“ Základním problémem ale dnes je, že se dá jen špatně poznat, kdy se pacient v této fázi ocitl.
Autoři studie, která vyšla na webu arXiv, popisují, že by v rozeznávání blízké smrti mohly pomoci programy založené na principu „hlubokého učení“ – dnes se jim říká také „umělé inteligence.“
Umírání v rodině
Tyto algoritmy nemají nahradit lékaře – měly by jim jen dodat více informací a vylepšit rozhodnutí lidských expertů o fakta a analýzy, jichž člověk není schopen. Jeremy Hsu píše na odborném webu IEE Spectrum, že „jde o skvělou příležitost pomoci lékařům i pacientům, aby vedli nezbytnou debatu o konci života v pravý čas.“
Nový nástroj by se měl stát indikátorem k tomu, zda již lékaři mají přejít od klasické léčby k takzvané paliativní péči. Ta se používá u pacientů v pokročilých stadiích nevyléčitelných nemocí a jejím cílem je, aby člověk dožil pokud možno bez bolestí, důstojně a také bez vytržení z rodinných vazeb.
Právě určení doby, kdy je lepší přejít k paliativní péči, je klíčové: pokud se nasadí příliš brzy, může to znamenat odebrání naděje na úspěšné vyléčení, pokud se naopak nasadí příliš pozdě, pak to zase způsobí pacientovi mnoho utrpení.
Tyto předpovědi jsou nesmírně obtížné, protože jde o nesmírně komplexní problém. Tomuto tématu se věnoval i web Gizmodo – podle jeho zjištění se sice stanovení této citlivé hranice stále zlepšuje, přesto se američtí lékaři stále mýlí o měsíce a někdy dokonce o celé roky.
A proto přišla nová umělá inteligence, která je schopná velice rychle se zorientovat v obrovském množství údajů o nemocném a vybrat z nich jen ty opravdu důležité pro posouzení diagnózy.
Předpověď na jeden rok
Program pracuje tak, že jeho neurální sítě analyzují elektronickou zdravotní knížku pacienta a z těchto dat vytváří předpovědi o tom, zda pacient zemře v době 3–12 měsíců. Protože takový program se musí nejprve naučit s daty pracovat, využili experti lékařské záznamy z jejich domovského Stanfordu – ty naštěstí obsahují detailní data o přibližně dvou milionech pacientů.
Vědci zatím nepopsali výsledky své práce v žádném prestižním časopise, ale první zprávy, které prosakují do médií, naznačují, že algoritmus je dost úspěšný. Bohužel stroj není schopný vysvětlit, proč k těmto výsledkům dospívá.
Podle webu Gizmodo to ale není to nejdůležitější – lékaři specializovaní na paliativní péči nepotřebují znát úplně přesné prognózy ani analýzy, spíše jim stačí lepší popis zdravotního stavu a alespoň přibližně přesné předpovědi.
