Umělá inteligence má vytvořit nejlepší housle světa. Studuje vzory velkých mistrů

6 minut
Horizont ČT24: Výroba houslí s pomocí umělé inteligence
Zdroj: ČT24

Tým vědců z italské Cremony si dal za cíl vytvořit dokonalé housle. Prozkoumali slavné hudební nástroje staré i stovky let a získanými daty „nakrmili“ umělou inteligenci. Ta se z nich učí předvídat zvuk, který nástroje různých tvarů vydávají. Překonat proslulé houslaře, jako byli Stradivari nebo del Gesa, by mohla už na počátku příštího roku.

Ruční výroba houslí je řemeslo, které se za posledních několik set let v podstatě nezměnilo. Ambicí dnešních houslařů je vytvořit hudební nástroj, který vypadá i zní přesně jako instrumenty cremonských mistrů z počátku osmnáctého století.

Že je načase vylepšit tradiční tvary houslí, si myslí Sebastian Gonzalez z Muzea houslí v Cremoně. Vystudoval sice fyziku a počítačové simulace, ale díky rodině své manželky propadl vášni pro smyčcové nástroje.

Potýká se ale s řadou problémů, které nečekal: „Dřevo je dnes jiné, než bylo před 300 lety, kdy Stradivari vyráběl své nástroje. Ať už je to globálním oteplováním nebo něčím jiným. Pokud je jiné dřevo, potřebujete změnit i tvar,“ říká Gonzalez.

Housle a umělé inteligence

Gonzalez a jeho tým se nejprve zaměřili na horní desku houslí – takzvané víko. To je podle nich klíčové pro výsledný zvuk. Pomocí sofistikovaných přístrojů už změřili a vytvořili přesný model stovek hudebních nástrojů.

Jedním z prvních instrumentů, které takto prozkoumal, byly i slavné housle Mesiáš Antonia Stradivariho. „Jsou to jedny z nejdůležitějších houslí na světě, protože zůstaly v netknutém stavu po tři sta let,“ vysvětluje.

Výsledná data vědci nechali zpracovat umělou inteligencí, která se s jejich pomocí naučila, jak geometrické parametry a materiál houslí ovlivňují jejich zvuk. Při následném testování nový systém správně předpověděl akustické vlastnosti různých tvarů víka v 98 procentech případů. V budoucnu by dokonce měla umět nástroje sama navrhovat. 

Kritice některých houslařů, že umělá inteligence zničí jedinečnost ručně vyráběných instrumentů, se González brání. „Nemyslím si, že cokoli zničíme. Naším cílem není vytvořit roboty vyrábějící housle. Záměrem je nástroje pochopit.“

Lidský faktor podle odborníků z hudby nezmizí, ať už housle navrhne kdokoli a cokoli. Nakonec je to totiž vždy člověk, kdo jejich tóny ocení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...