Umělá inteligence má vytvořit nejlepší housle světa. Studuje vzory velkých mistrů

6 minut
Horizont ČT24: Výroba houslí s pomocí umělé inteligence
Zdroj: ČT24

Tým vědců z italské Cremony si dal za cíl vytvořit dokonalé housle. Prozkoumali slavné hudební nástroje staré i stovky let a získanými daty „nakrmili“ umělou inteligenci. Ta se z nich učí předvídat zvuk, který nástroje různých tvarů vydávají. Překonat proslulé houslaře, jako byli Stradivari nebo del Gesa, by mohla už na počátku příštího roku.

Ruční výroba houslí je řemeslo, které se za posledních několik set let v podstatě nezměnilo. Ambicí dnešních houslařů je vytvořit hudební nástroj, který vypadá i zní přesně jako instrumenty cremonských mistrů z počátku osmnáctého století.

Že je načase vylepšit tradiční tvary houslí, si myslí Sebastian Gonzalez z Muzea houslí v Cremoně. Vystudoval sice fyziku a počítačové simulace, ale díky rodině své manželky propadl vášni pro smyčcové nástroje.

Potýká se ale s řadou problémů, které nečekal: „Dřevo je dnes jiné, než bylo před 300 lety, kdy Stradivari vyráběl své nástroje. Ať už je to globálním oteplováním nebo něčím jiným. Pokud je jiné dřevo, potřebujete změnit i tvar,“ říká Gonzalez.

Housle a umělé inteligence

Gonzalez a jeho tým se nejprve zaměřili na horní desku houslí – takzvané víko. To je podle nich klíčové pro výsledný zvuk. Pomocí sofistikovaných přístrojů už změřili a vytvořili přesný model stovek hudebních nástrojů.

Jedním z prvních instrumentů, které takto prozkoumal, byly i slavné housle Mesiáš Antonia Stradivariho. „Jsou to jedny z nejdůležitějších houslí na světě, protože zůstaly v netknutém stavu po tři sta let,“ vysvětluje.

Výsledná data vědci nechali zpracovat umělou inteligencí, která se s jejich pomocí naučila, jak geometrické parametry a materiál houslí ovlivňují jejich zvuk. Při následném testování nový systém správně předpověděl akustické vlastnosti různých tvarů víka v 98 procentech případů. V budoucnu by dokonce měla umět nástroje sama navrhovat. 

Kritice některých houslařů, že umělá inteligence zničí jedinečnost ručně vyráběných instrumentů, se González brání. „Nemyslím si, že cokoli zničíme. Naším cílem není vytvořit roboty vyrábějící housle. Záměrem je nástroje pochopit.“

Lidský faktor podle odborníků z hudby nezmizí, ať už housle navrhne kdokoli a cokoli. Nakonec je to totiž vždy člověk, kdo jejich tóny ocení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 20 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...