Umělá inteligence má vytvořit nejlepší housle světa. Studuje vzory velkých mistrů

Nahrávám video

Tým vědců z italské Cremony si dal za cíl vytvořit dokonalé housle. Prozkoumali slavné hudební nástroje staré i stovky let a získanými daty „nakrmili“ umělou inteligenci. Ta se z nich učí předvídat zvuk, který nástroje různých tvarů vydávají. Překonat proslulé houslaře, jako byli Stradivari nebo del Gesa, by mohla už na počátku příštího roku.

Ruční výroba houslí je řemeslo, které se za posledních několik set let v podstatě nezměnilo. Ambicí dnešních houslařů je vytvořit hudební nástroj, který vypadá i zní přesně jako instrumenty cremonských mistrů z počátku osmnáctého století.

Že je načase vylepšit tradiční tvary houslí, si myslí Sebastian Gonzalez z Muzea houslí v Cremoně. Vystudoval sice fyziku a počítačové simulace, ale díky rodině své manželky propadl vášni pro smyčcové nástroje.

Potýká se ale s řadou problémů, které nečekal: „Dřevo je dnes jiné, než bylo před 300 lety, kdy Stradivari vyráběl své nástroje. Ať už je to globálním oteplováním nebo něčím jiným. Pokud je jiné dřevo, potřebujete změnit i tvar,“ říká Gonzalez.

Housle a umělé inteligence

Gonzalez a jeho tým se nejprve zaměřili na horní desku houslí – takzvané víko. To je podle nich klíčové pro výsledný zvuk. Pomocí sofistikovaných přístrojů už změřili a vytvořili přesný model stovek hudebních nástrojů.

Jedním z prvních instrumentů, které takto prozkoumal, byly i slavné housle Mesiáš Antonia Stradivariho. „Jsou to jedny z nejdůležitějších houslí na světě, protože zůstaly v netknutém stavu po tři sta let,“ vysvětluje.

Výsledná data vědci nechali zpracovat umělou inteligencí, která se s jejich pomocí naučila, jak geometrické parametry a materiál houslí ovlivňují jejich zvuk. Při následném testování nový systém správně předpověděl akustické vlastnosti různých tvarů víka v 98 procentech případů. V budoucnu by dokonce měla umět nástroje sama navrhovat. 

Kritice některých houslařů, že umělá inteligence zničí jedinečnost ručně vyráběných instrumentů, se González brání. „Nemyslím si, že cokoli zničíme. Naším cílem není vytvořit roboty vyrábějící housle. Záměrem je nástroje pochopit.“

Lidský faktor podle odborníků z hudby nezmizí, ať už housle navrhne kdokoli a cokoli. Nakonec je to totiž vždy člověk, kdo jejich tóny ocení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 4 hhodinami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 5 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 6 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 22 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 23 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.