Umělá inteligence má vytvořit nejlepší housle světa. Studuje vzory velkých mistrů

Nahrávám video

Tým vědců z italské Cremony si dal za cíl vytvořit dokonalé housle. Prozkoumali slavné hudební nástroje staré i stovky let a získanými daty „nakrmili“ umělou inteligenci. Ta se z nich učí předvídat zvuk, který nástroje různých tvarů vydávají. Překonat proslulé houslaře, jako byli Stradivari nebo del Gesa, by mohla už na počátku příštího roku.

Ruční výroba houslí je řemeslo, které se za posledních několik set let v podstatě nezměnilo. Ambicí dnešních houslařů je vytvořit hudební nástroj, který vypadá i zní přesně jako instrumenty cremonských mistrů z počátku osmnáctého století.

Že je načase vylepšit tradiční tvary houslí, si myslí Sebastian Gonzalez z Muzea houslí v Cremoně. Vystudoval sice fyziku a počítačové simulace, ale díky rodině své manželky propadl vášni pro smyčcové nástroje.

Potýká se ale s řadou problémů, které nečekal: „Dřevo je dnes jiné, než bylo před 300 lety, kdy Stradivari vyráběl své nástroje. Ať už je to globálním oteplováním nebo něčím jiným. Pokud je jiné dřevo, potřebujete změnit i tvar,“ říká Gonzalez.

Housle a umělé inteligence

Gonzalez a jeho tým se nejprve zaměřili na horní desku houslí – takzvané víko. To je podle nich klíčové pro výsledný zvuk. Pomocí sofistikovaných přístrojů už změřili a vytvořili přesný model stovek hudebních nástrojů.

Jedním z prvních instrumentů, které takto prozkoumal, byly i slavné housle Mesiáš Antonia Stradivariho. „Jsou to jedny z nejdůležitějších houslí na světě, protože zůstaly v netknutém stavu po tři sta let,“ vysvětluje.

Výsledná data vědci nechali zpracovat umělou inteligencí, která se s jejich pomocí naučila, jak geometrické parametry a materiál houslí ovlivňují jejich zvuk. Při následném testování nový systém správně předpověděl akustické vlastnosti různých tvarů víka v 98 procentech případů. V budoucnu by dokonce měla umět nástroje sama navrhovat. 

Kritice některých houslařů, že umělá inteligence zničí jedinečnost ručně vyráběných instrumentů, se González brání. „Nemyslím si, že cokoli zničíme. Naším cílem není vytvořit roboty vyrábějící housle. Záměrem je nástroje pochopit.“

Lidský faktor podle odborníků z hudby nezmizí, ať už housle navrhne kdokoli a cokoli. Nakonec je to totiž vždy člověk, kdo jejich tóny ocení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 18 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...