Umělá inteligence lépe spolupracuje i předpovídá. Ve složité videohře poráží i nejlepší lidské hráče

V červnu letošního roku se odehrál souboj mezi umělou inteligencí OpenAI, kterou založil Elon Musk, a běžnými hráči videohry DOTA2. Pětice programů tehdy lidi porazila rozdílem třídy a její autoři slíbili, že příště ji nasadí proti těm nejlepším hráčům na světě. To se stalo tento týden – a ani tentokrát se lidem nevedlo dobře.

Zase o něco vylepšené programy se postavily proti pěti hráčům, kteří v minulosti patřili ke světové špičce, nyní se už ale věnují hlavně komentování zápasů a koučování mladších talentovaných hráčů. Ani to jim však nestačilo: umělé inteligence spolupracovaly tak dobře, že proti nim pět mladých mužů nemělo sebemenší šanci. Na většinu pozorovatelů hry působily, jako by profesionálové narazili na malé děti.

Zápas se odehrál 5. srpna v San Franciscu. Na jedné straně pětice programů, na druhé straně tým ve složení Ben „Merlini“ Wu, Ioannis „Fogged“ Loucas, Austin „Capitalist“ Walsh, William „Blitz“ Lee a jediný stále ještě profesionální hráč David „MoonMeander“ Tan.

První dvě hry počítače vyhrály v čase, kdy se souboje mezi lidskými hráči teprve pomalu rozjíždějí, vždy rozdílem třídy. Teprve ve třetí hře si lidští hráči na agresivní taktiku strojů trošku zvykli a netradičním výběrem hrdinů a spoustou triků dokázali hrát vyrovnanou partii.

Podařilo se jim využít slabin hrdinů, které si vybral počítač a především byli schopní prodloužit souboj nad 20 minut. Tam se ukázalo, že většina her, které mají stroje vyzkoušené, je výrazně kratší. V těch delších se najednou jejich výhoda ztrácí a neumějí se v jejich komplexnosti zorientovat. Na rozdíl od lidských hráčů také hůře doháněli ztrátu. Souboj tedy nakonec dopadl 2:1 pro počítače. Další výzvou by měl být ještě v srpnu souboj s plně profesionálním lidským týmem.

Všechny tři zápasy jsou ke zhlédnutí ZDE.

Omezená pravidla

Tato hra má celkem 115 hrdinů, letos v červnu ovládaly stroje jen pět z nich; nyní už jich umí využívat 18. To bylo i množství, ze kterého mohli vybírat hráči i roboti. Oproti klasické hře byla pravidla omezená i několika dalšími způsoby – programy na ně byly zvyklé, zatímco lidští hráči ne. DOTA2 je hra, kde záleží na sebemenším detailu, což mohlo hrát strojům do karet.

Ve hře také stále nebylo několik předmětů a několik herních mechanik, které jsou pro stroje příliš komplexní. Počítače mají úmyslně pomalejší reakční dobu, než je v jejich možnostech – pro tento turnaj ji programátoři zvýšili z původních 80 na 200 milisekund. To přibližně odpovídá tomu, jak rychle jsou schopní reagovat trénovaní hráči.

Podle programátorů ale rychlejší reakce neměly na dopad zápasů pozorovatelný vliv (až na jedinou situaci, kdy počítač zareagoval nečekaně rychle). Roboti vynikají především tím, jak dokonale spolupracují a fungují jako tým.

Ukázalo se také, že počítače mají až děsivou schopnost předvídat, jak se pohybují lidští hrdinové po mapě – to vychází z toho, jak moc „mají nahráno“. Programátoři uvádějí, že programy jsou za jediný den schopné uhrát obdobu toho, co člověk zvládne za 18 let. Díky tomu na rozdíl od lidských hráčů nemrhají časem, nezpomalují je emoce a jen málokdy netuší, co mají dělat. 

Proč je DOTA2 tak zásadní pro výzkum umělé inteligence

Zní to sice banálně, ale protože má hra řadu komplikovaných mechanik, množství zcela odlišných hrdinů a obrovskou variabilitu, stát se v ní mistrem je opravdu náročné a zabere to spoustu času. Nejdůležitější je ale dokonalá spolupráce mezi hráči – musí plnit individuálně spoustu cílů, ale současně fungují jako tým. Právě proto se dlouhou dobu mluvilo o tom, že takový typ videohry zatím nedokážou počítačové algoritmy ovládnout. To už neplatí.

Týmová spolupráce strojů byla doslova ohromující. Působilo to jako pětice zcela nesobeckých hráčů, kteří dobře znají strategie této hry.
William „Blitz“ Lee
expert na hru DOTA2

OpenAI základní verzi tohoto algoritmu představila už před rokem – již tehdy byli hráči zaskočeni, když stroj bez problémů porazil jednoho z historicky nejlepších hráčů planety Danila „Dendiho“ Išutina. Letos v červnu vyhrály stroje nad lidmi 2:0, tehdy ale s výjimkou jednoho lidského hráče nešlo o žádnou špičku. 

Pět nezávislých programů spolu přitom v průběhu hry nijak nekomunikuje ani jinak nepodvádí – jen reagují na svoje vzájemné chování. „Z toho, co jsme viděli, tak spolupráce může spontánně vzniknout z přirozených procesů,“ uvedl Greg Brockman, jeden ze zakladatelů OpenAI.

Kdy roboti porazí lidi ve všem?

Nedávno vědci z univerzit v Oxfordu a Yalu oslovili 352 předních světových expertů na umělou inteligenci s dotazníkem, jaká je budoucnost robotiky a kdy nastane moment, v němž se stanou stroje stejně „chytrými“ jako lidé. Výsledky nejsou pro člověka příznivé.

Podle vědců je poloviční možnost, že umělé inteligence budou za 45 let lepší než lidé úplně ve všem. Experti předvídají i konkrétní roky, kdy stroje člověka v různých oborech překonají:

  • V roce 2024 budou lepší v překládání jazyků.
  • V roce 2026 budou lepší v psaní článků a esejí.
  • V roce 2027 budou umět lépe řídit auta.
  • V roce 2031 se stanou lepšími prodavači.
  • V roce 2049 budou psát knihy, které se prodávají lépe než ty od lidských autorů.
  • V roce 2053 budou stroje lépe operovat.
  • V roce 2150 budou všechny lidské profese nahrazeny stroji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 14 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 15 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 17 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.