Umělá inteligence lépe spolupracuje i předpovídá. Ve složité videohře poráží i nejlepší lidské hráče

V červnu letošního roku se odehrál souboj mezi umělou inteligencí OpenAI, kterou založil Elon Musk, a běžnými hráči videohry DOTA2. Pětice programů tehdy lidi porazila rozdílem třídy a její autoři slíbili, že příště ji nasadí proti těm nejlepším hráčům na světě. To se stalo tento týden – a ani tentokrát se lidem nevedlo dobře.

Zase o něco vylepšené programy se postavily proti pěti hráčům, kteří v minulosti patřili ke světové špičce, nyní se už ale věnují hlavně komentování zápasů a koučování mladších talentovaných hráčů. Ani to jim však nestačilo: umělé inteligence spolupracovaly tak dobře, že proti nim pět mladých mužů nemělo sebemenší šanci. Na většinu pozorovatelů hry působily, jako by profesionálové narazili na malé děti.

Zápas se odehrál 5. srpna v San Franciscu. Na jedné straně pětice programů, na druhé straně tým ve složení Ben „Merlini“ Wu, Ioannis „Fogged“ Loucas, Austin „Capitalist“ Walsh, William „Blitz“ Lee a jediný stále ještě profesionální hráč David „MoonMeander“ Tan.

První dvě hry počítače vyhrály v čase, kdy se souboje mezi lidskými hráči teprve pomalu rozjíždějí, vždy rozdílem třídy. Teprve ve třetí hře si lidští hráči na agresivní taktiku strojů trošku zvykli a netradičním výběrem hrdinů a spoustou triků dokázali hrát vyrovnanou partii.

Podařilo se jim využít slabin hrdinů, které si vybral počítač a především byli schopní prodloužit souboj nad 20 minut. Tam se ukázalo, že většina her, které mají stroje vyzkoušené, je výrazně kratší. V těch delších se najednou jejich výhoda ztrácí a neumějí se v jejich komplexnosti zorientovat. Na rozdíl od lidských hráčů také hůře doháněli ztrátu. Souboj tedy nakonec dopadl 2:1 pro počítače. Další výzvou by měl být ještě v srpnu souboj s plně profesionálním lidským týmem.

Všechny tři zápasy jsou ke zhlédnutí ZDE.

Omezená pravidla

Tato hra má celkem 115 hrdinů, letos v červnu ovládaly stroje jen pět z nich; nyní už jich umí využívat 18. To bylo i množství, ze kterého mohli vybírat hráči i roboti. Oproti klasické hře byla pravidla omezená i několika dalšími způsoby – programy na ně byly zvyklé, zatímco lidští hráči ne. DOTA2 je hra, kde záleží na sebemenším detailu, což mohlo hrát strojům do karet.

Ve hře také stále nebylo několik předmětů a několik herních mechanik, které jsou pro stroje příliš komplexní. Počítače mají úmyslně pomalejší reakční dobu, než je v jejich možnostech – pro tento turnaj ji programátoři zvýšili z původních 80 na 200 milisekund. To přibližně odpovídá tomu, jak rychle jsou schopní reagovat trénovaní hráči.

Podle programátorů ale rychlejší reakce neměly na dopad zápasů pozorovatelný vliv (až na jedinou situaci, kdy počítač zareagoval nečekaně rychle). Roboti vynikají především tím, jak dokonale spolupracují a fungují jako tým.

Ukázalo se také, že počítače mají až děsivou schopnost předvídat, jak se pohybují lidští hrdinové po mapě – to vychází z toho, jak moc „mají nahráno“. Programátoři uvádějí, že programy jsou za jediný den schopné uhrát obdobu toho, co člověk zvládne za 18 let. Díky tomu na rozdíl od lidských hráčů nemrhají časem, nezpomalují je emoce a jen málokdy netuší, co mají dělat. 

Proč je DOTA2 tak zásadní pro výzkum umělé inteligence

Zní to sice banálně, ale protože má hra řadu komplikovaných mechanik, množství zcela odlišných hrdinů a obrovskou variabilitu, stát se v ní mistrem je opravdu náročné a zabere to spoustu času. Nejdůležitější je ale dokonalá spolupráce mezi hráči – musí plnit individuálně spoustu cílů, ale současně fungují jako tým. Právě proto se dlouhou dobu mluvilo o tom, že takový typ videohry zatím nedokážou počítačové algoritmy ovládnout. To už neplatí.

Týmová spolupráce strojů byla doslova ohromující. Působilo to jako pětice zcela nesobeckých hráčů, kteří dobře znají strategie této hry.
William „Blitz“ Lee
expert na hru DOTA2

OpenAI základní verzi tohoto algoritmu představila už před rokem – již tehdy byli hráči zaskočeni, když stroj bez problémů porazil jednoho z historicky nejlepších hráčů planety Danila „Dendiho“ Išutina. Letos v červnu vyhrály stroje nad lidmi 2:0, tehdy ale s výjimkou jednoho lidského hráče nešlo o žádnou špičku. 

Pět nezávislých programů spolu přitom v průběhu hry nijak nekomunikuje ani jinak nepodvádí – jen reagují na svoje vzájemné chování. „Z toho, co jsme viděli, tak spolupráce může spontánně vzniknout z přirozených procesů,“ uvedl Greg Brockman, jeden ze zakladatelů OpenAI.

Kdy roboti porazí lidi ve všem?

Nedávno vědci z univerzit v Oxfordu a Yalu oslovili 352 předních světových expertů na umělou inteligenci s dotazníkem, jaká je budoucnost robotiky a kdy nastane moment, v němž se stanou stroje stejně „chytrými“ jako lidé. Výsledky nejsou pro člověka příznivé.

Podle vědců je poloviční možnost, že umělé inteligence budou za 45 let lepší než lidé úplně ve všem. Experti předvídají i konkrétní roky, kdy stroje člověka v různých oborech překonají:

  • V roce 2024 budou lepší v překládání jazyků.
  • V roce 2026 budou lepší v psaní článků a esejí.
  • V roce 2027 budou umět lépe řídit auta.
  • V roce 2031 se stanou lepšími prodavači.
  • V roce 2049 budou psát knihy, které se prodávají lépe než ty od lidských autorů.
  • V roce 2053 budou stroje lépe operovat.
  • V roce 2150 budou všechny lidské profese nahrazeny stroji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 11 mminutami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 13 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 13 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 18 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 19 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...