Projekt DeepMind společnosti Google dokáže stále nové věci. Nyní se ve spolupráci s univerzitou v Oxfordu naučil odezírat ze rtů, stačilo mu k tomu jen dost dlouho se dívat na televizi.
Umělá inteligence Google se naučila odezírat slova ze rtů. Lépe než lidé
Vědci nabídli počítačovému programu 5000 hodin televizního vysílání ze šesti různých stanic. Celkem videa obsahovala 118 000 sekvencí. Oxfordský tým nejprve „trénoval“ program na záznamech z let 2010 až 2015. Potom ho otestoval na videích z letošního roku – umělá inteligence měla za úkol odezírat celé fráze a věty. Dokázala to velice úspěšně.
Když pak výzkumný tým srovnával výsledky počítače s lidským profesionálem, ukázalo se, že stroj byl v „překladu“ 200 náhodně vybraných klipů výrazně úspěšnější. Zatímco profesionální odezírač dokázal správně označit jen 12,4 procent slov, umělá inteligence byla úspěšná v 46,8 procentech případů. Navíc většina neúspěchů se týkala jen drobností, například písmene „s“ na konci slova. Tyto výsledky jsou mnohem lepší než jakýkoli jiný automatický program.
Program DeepMind už se učí i taktické a strategické dovednosti – na hře Starcraft:
„Jde o první velký krok k tomu získat plně automatické systémy pro odezírání,“ popsali vědci svůj úspěch. Aby si stroje dokázaly takovou dovednost osvojit, musí se učit na obrovském vzorku dat. Zdá se, že už brzy člověka v tomto oboru zcela nahradí. Shodou okolností před dvěma týdny další umělá inteligence jménem GRID (také z Oxfordu) výrazně překonala v odezírání člověka. Tento pokus byl ovšem založen jen na omezeném slovníku 51 slov, jež umí stroj dokonale rozeznávat.
DeepMind už umí rozeznávat víc než 17 500 slov, navíc dokáže rozlišovat mnohem komplikovanější gramatické kategorie. Oxford i Google už slíbili, že televizní data, která získali od BBC, zveřejní pro další podobné projekty jako volně dostupný zdroj informací.
Největším problémem při učení bylo to, že řada videoklipů od BBC měla asynchronní zvukovou a obrazovou stopu – počítač pak nebyl schopen správně přiřadit správné významy k pohybům úst. To celý proces učení výrazně zdrželo.
Co s tím teď?
Aplikací v reálném životě se nabízí víc než dost. Jednou z těch užitečných je například automatické vytváření titulků u videa, ale nabízejí se i mnohem rozporuplnější využití. Pokud by se podařilo spojit tento systém například se systémem bezpečnostních kamer, mohly by stroje monitorovat každé vyřčené slovo.
Google shromažďuje kulturní dědictví světa (zdroj: ČT24)
Pochopitelně by se našlo uplatnění na letištích, v tajných službách i bezpečnosti obecně. Samozřejmě s využitím rovnou přichází také obava ze zneužití – od špionážních služeb, až po příliš silné zasahování státu do soukromí občanů.
Možné je také to, že objev změní komunikaci s mobilními telefony – když vám bude přístroj odezírat slova přímo ze rtů, neměl by být problém s ním komunikovat zcela potichu. Obrovským způsobem mohou v budoucnosti pokročilé aplikace pomoci neslyšícím. Chytrý mobil odečte slova ze rtů mluvčího a převede je na text, řeč nebo znaky.