Umělá inteligence bude chránit ohrožená zvířata před pytláky. Učí se to na milionu obrázků

Technologie, které na sociálních sítích slouží k rozlišováním lidských obličejů, bude zachraňovat ohrožená zvířata před pytláky. Časem by se měla naučit poznat i nemocné nebo zraněné jedince.

Londýnská zoologická společnost se spojila s Googlem, aby vytvořily novou „umělou inteligenci“. Ta bude zcela sama analyzovat obrovské množství snímků, které pořizují automatické fotoaparáty ukryté v divočině celého světa. Cílem je pomoci zachránit slony před vyhynutím.

Program bude umět nejen spočítat slony ve stádu a upozorňovat strážce parků na pytláky, ale rozpozná individuální slony. Normálně se takové programy využívají v různých aplikacích zejména na mobilních telefonech. Rozpoznávají vzory v lidských obličejích, pomocí nich rozeznávají individuální tváře.

Stejný princip, ale silně upravený, nyní použili k tomu, aby program pátral po individuálních vzorech na sloních chobotech, ocasech a dalších částech těla.

Vědci na to využili algoritmus založený na strojovém učení jménem Cloud AutoML Vision. Naučí ho teď na velkém vzorku fotografií, jak rozpoznávat lidi od zvířat a jednotlivé druhy zvířat navzájem. Pokud se na místech, kde mají žít jen zvířata, objeví silueta člověka, systém okamžitě upozorní strážce vybrané oblasti na riziko pytláctví.

Pytláci v ohrožení

Podle Londýnské zoologické společnosti by tento systém mohl představovat obrovskou výhodu v boji proti pytlákům a dává naději, že by se dařilo lépe chránit ohrožená zvířata. Zatím se totiž podobnými snímky museli probírat „manuálně“ lidé, což vyžadovalo velkou lidskou kapacitu a navíc to trvalo příliš dlouho na to, aby se taková data dala nějak prakticky využít.

Umělá inteligence tohle všechno změní, navíc se dá v průběhu času s více naučenými druhy zvířat i jednotlivými tvory systém dále vylepšovat. Autoři totiž doufají, že po dalších úpravách kódu by se program mohl naučit také třeba rozpoznat nemocná nebo zraněná zvířata od těch zdravých.

V polovině ledna byl program uvolněný pro vývojáře; to znamená, že nyní s ním budou moci různé organizace začít experimentovat. Jeho autoři algoritmus učí znát zvířata na vzorku 1,5 milionu zvířat – jsou v něm sloni i žirafy z Keni, orangutani i luskouni z Bornea a další zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 5 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 7 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...