Ubývající počet spermií ohrožuje přežití lidstva, varuje vědkyně

Klesající počet spermií u mužů a změny v sexuálním vývoji „ohrožují přežití lidstva“ a vedou ke krizi plodnosti. Ve své nové knize to napsala Shanna Swanová, reprodukční specialistka z newyorské lékařské fakulty Icahn School of Medicine at Mount Sinai. Podle ní představuje nadcházející krize plodnosti globální hrozbu, jež je srovnatelná s nebezpečím, které přináší klimatické změny.

„Současný stav reprodukční otázky nemůže příliš dlouho pokračovat, aniž by ohrozil přežití lidstva,“ píše Swanová ve své knize Count Down (Odpočet). Ta vychází částečně ze studie z roku 2017, jíž je Swanová spoluautorkou a podle níž klesl počet spermií v ejakulátu mužů v západních státech mezi lety 1973 a 2011 v průměru o 59 procent.

Swanová nyní tvrdí, že pokud by takový trend pokračoval, dosáhl by počet spermií nuly v roce 2045. „To je přinejmenším poněkud znepokojivé,“ řekla zpravodajskému webu Axios.

Lidé jako ohrožený druh

Swanová v knize spolu se spoluautorkou Stacey Colinovou tvrdí, že současný životní styl a působení různých chemikálií ohrožují sexuální rozvoj a plodnost. Lidé by se při zachování dosavadních trendů mohli brzy stát ohroženým druhem.

„Aby byl druh považován za ohrožený, musí naplnit alespoň jedno z pěti stanovených kritérií. Současný stav u lidí naplňuje nejméně tři,“ řekla vědkyně.

Celosvětová míra plodnosti klesla mezi lety 1964 a 2018 z 5,06 dítěte na ženu na 2,4. Asi polovina světových států má nyní průměrnou míru plodnosti pod hranicí 2,1. Ačkoliv za poklesem porodnosti stojí ve vyspělých státech zejména kulturní změny, Swanová varuje, že k němu přispívají rovněž biologické faktory – přibývající počet samovolných potratů, genitálních abnormalit u chlapců a dřívější nástup puberty u dívek.

„Všudypřítomné chemikálie“

Swanová rovněž svádí nepříznivý vývoj na „všudypřítomné chemikálie“, jež se podle ní nachází v plastech, kosmetice a pesticidech používaných v zemědělství a které ovlivňují funkci endokrinního systému. Jedná se například o ftaláty či bisfenol A. Roli podle ní hrají různé další faktory, jako například kouření tabáku a marihuany či rostoucí obezita západních společností.

„Chemikálie v našem životním prostředí a nezdravé životní návyky v našem moderním světě narušují naši hormonální rovnováhu a způsobují různou míru reprodukčního rozvratu,“ píše v knize vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
před 13 hhodinami

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
před 13 hhodinami

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
před 14 hhodinami

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.