Ubývající počet spermií ohrožuje přežití lidstva, varuje vědkyně

Klesající počet spermií u mužů a změny v sexuálním vývoji „ohrožují přežití lidstva“ a vedou ke krizi plodnosti. Ve své nové knize to napsala Shanna Swanová, reprodukční specialistka z newyorské lékařské fakulty Icahn School of Medicine at Mount Sinai. Podle ní představuje nadcházející krize plodnosti globální hrozbu, jež je srovnatelná s nebezpečím, které přináší klimatické změny.

„Současný stav reprodukční otázky nemůže příliš dlouho pokračovat, aniž by ohrozil přežití lidstva,“ píše Swanová ve své knize Count Down (Odpočet). Ta vychází částečně ze studie z roku 2017, jíž je Swanová spoluautorkou a podle níž klesl počet spermií v ejakulátu mužů v západních státech mezi lety 1973 a 2011 v průměru o 59 procent.

Swanová nyní tvrdí, že pokud by takový trend pokračoval, dosáhl by počet spermií nuly v roce 2045. „To je přinejmenším poněkud znepokojivé,“ řekla zpravodajskému webu Axios.

Lidé jako ohrožený druh

Swanová v knize spolu se spoluautorkou Stacey Colinovou tvrdí, že současný životní styl a působení různých chemikálií ohrožují sexuální rozvoj a plodnost. Lidé by se při zachování dosavadních trendů mohli brzy stát ohroženým druhem.

„Aby byl druh považován za ohrožený, musí naplnit alespoň jedno z pěti stanovených kritérií. Současný stav u lidí naplňuje nejméně tři,“ řekla vědkyně.

Celosvětová míra plodnosti klesla mezi lety 1964 a 2018 z 5,06 dítěte na ženu na 2,4. Asi polovina světových států má nyní průměrnou míru plodnosti pod hranicí 2,1. Ačkoliv za poklesem porodnosti stojí ve vyspělých státech zejména kulturní změny, Swanová varuje, že k němu přispívají rovněž biologické faktory – přibývající počet samovolných potratů, genitálních abnormalit u chlapců a dřívější nástup puberty u dívek.

„Všudypřítomné chemikálie“

Swanová rovněž svádí nepříznivý vývoj na „všudypřítomné chemikálie“, jež se podle ní nachází v plastech, kosmetice a pesticidech používaných v zemědělství a které ovlivňují funkci endokrinního systému. Jedná se například o ftaláty či bisfenol A. Roli podle ní hrají různé další faktory, jako například kouření tabáku a marihuany či rostoucí obezita západních společností.

„Chemikálie v našem životním prostředí a nezdravé životní návyky v našem moderním světě narušují naši hormonální rovnováhu a způsobují různou míru reprodukčního rozvratu,“ píše v knize vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 21 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...