Ubývající počet spermií ohrožuje přežití lidstva, varuje vědkyně

Klesající počet spermií u mužů a změny v sexuálním vývoji „ohrožují přežití lidstva“ a vedou ke krizi plodnosti. Ve své nové knize to napsala Shanna Swanová, reprodukční specialistka z newyorské lékařské fakulty Icahn School of Medicine at Mount Sinai. Podle ní představuje nadcházející krize plodnosti globální hrozbu, jež je srovnatelná s nebezpečím, které přináší klimatické změny.

„Současný stav reprodukční otázky nemůže příliš dlouho pokračovat, aniž by ohrozil přežití lidstva,“ píše Swanová ve své knize Count Down (Odpočet). Ta vychází částečně ze studie z roku 2017, jíž je Swanová spoluautorkou a podle níž klesl počet spermií v ejakulátu mužů v západních státech mezi lety 1973 a 2011 v průměru o 59 procent.

Swanová nyní tvrdí, že pokud by takový trend pokračoval, dosáhl by počet spermií nuly v roce 2045. „To je přinejmenším poněkud znepokojivé,“ řekla zpravodajskému webu Axios.

Lidé jako ohrožený druh

Swanová v knize spolu se spoluautorkou Stacey Colinovou tvrdí, že současný životní styl a působení různých chemikálií ohrožují sexuální rozvoj a plodnost. Lidé by se při zachování dosavadních trendů mohli brzy stát ohroženým druhem.

„Aby byl druh považován za ohrožený, musí naplnit alespoň jedno z pěti stanovených kritérií. Současný stav u lidí naplňuje nejméně tři,“ řekla vědkyně.

Celosvětová míra plodnosti klesla mezi lety 1964 a 2018 z 5,06 dítěte na ženu na 2,4. Asi polovina světových států má nyní průměrnou míru plodnosti pod hranicí 2,1. Ačkoliv za poklesem porodnosti stojí ve vyspělých státech zejména kulturní změny, Swanová varuje, že k němu přispívají rovněž biologické faktory – přibývající počet samovolných potratů, genitálních abnormalit u chlapců a dřívější nástup puberty u dívek.

„Všudypřítomné chemikálie“

Swanová rovněž svádí nepříznivý vývoj na „všudypřítomné chemikálie“, jež se podle ní nachází v plastech, kosmetice a pesticidech používaných v zemědělství a které ovlivňují funkci endokrinního systému. Jedná se například o ftaláty či bisfenol A. Roli podle ní hrají různé další faktory, jako například kouření tabáku a marihuany či rostoucí obezita západních společností.

„Chemikálie v našem životním prostředí a nezdravé životní návyky v našem moderním světě narušují naši hormonální rovnováhu a způsobují různou míru reprodukčního rozvratu,“ píše v knize vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 10 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 11 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 17 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 17 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 18 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 20 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...