Ubývající počet spermií ohrožuje přežití lidstva, varuje vědkyně

Klesající počet spermií u mužů a změny v sexuálním vývoji „ohrožují přežití lidstva“ a vedou ke krizi plodnosti. Ve své nové knize to napsala Shanna Swanová, reprodukční specialistka z newyorské lékařské fakulty Icahn School of Medicine at Mount Sinai. Podle ní představuje nadcházející krize plodnosti globální hrozbu, jež je srovnatelná s nebezpečím, které přináší klimatické změny.

„Současný stav reprodukční otázky nemůže příliš dlouho pokračovat, aniž by ohrozil přežití lidstva,“ píše Swanová ve své knize Count Down (Odpočet). Ta vychází částečně ze studie z roku 2017, jíž je Swanová spoluautorkou a podle níž klesl počet spermií v ejakulátu mužů v západních státech mezi lety 1973 a 2011 v průměru o 59 procent.

Swanová nyní tvrdí, že pokud by takový trend pokračoval, dosáhl by počet spermií nuly v roce 2045. „To je přinejmenším poněkud znepokojivé,“ řekla zpravodajskému webu Axios.

Lidé jako ohrožený druh

Swanová v knize spolu se spoluautorkou Stacey Colinovou tvrdí, že současný životní styl a působení různých chemikálií ohrožují sexuální rozvoj a plodnost. Lidé by se při zachování dosavadních trendů mohli brzy stát ohroženým druhem.

„Aby byl druh považován za ohrožený, musí naplnit alespoň jedno z pěti stanovených kritérií. Současný stav u lidí naplňuje nejméně tři,“ řekla vědkyně.

Celosvětová míra plodnosti klesla mezi lety 1964 a 2018 z 5,06 dítěte na ženu na 2,4. Asi polovina světových států má nyní průměrnou míru plodnosti pod hranicí 2,1. Ačkoliv za poklesem porodnosti stojí ve vyspělých státech zejména kulturní změny, Swanová varuje, že k němu přispívají rovněž biologické faktory – přibývající počet samovolných potratů, genitálních abnormalit u chlapců a dřívější nástup puberty u dívek.

„Všudypřítomné chemikálie“

Swanová rovněž svádí nepříznivý vývoj na „všudypřítomné chemikálie“, jež se podle ní nachází v plastech, kosmetice a pesticidech používaných v zemědělství a které ovlivňují funkci endokrinního systému. Jedná se například o ftaláty či bisfenol A. Roli podle ní hrají různé další faktory, jako například kouření tabáku a marihuany či rostoucí obezita západních společností.

„Chemikálie v našem životním prostředí a nezdravé životní návyky v našem moderním světě narušují naši hormonální rovnováhu a způsobují různou míru reprodukčního rozvratu,“ píše v knize vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...