U pacientů s rakovinou jater analyzátor Lisa napoví, kolik z orgánu po operaci zbyde a jak uzpůsobit léčbu

Vědec Miroslav Jiřík z výzkumného centra NTIS Západočeské univerzity v Plzni vyvinul pro pacienty s nádorovým onemocněním jater analyzátor Lisa. Lékaři tak mohou ještě před operací vědět, jak velký bude takzvaný zbytkový objem jater po případném odstranění části s nádorem, a tomu přizpůsobí strategii léčby.

Lisa je platforma výzkumu prokrvování jater. Předoperační odhad velikosti jater po odstranění nádoru vychází z takzvaného cévního stromu jater, tedy ze snímků z počítačových tomografů.

„Unikátním přínosem naší aplikace je schopnost zpracovávat také data s rozlišením mikrometrů, která zachycují nejjemnější cévní struktury. Data pak slouží k výzkumu proudění krve játry a k modelování průtoku s výhledem na klinické použití,“ přiblížil Jiřík.

Lékařům a vědcům rozšiřuje možnosti klinické péče a umožňuje jim provádět operační výkony na hranici operovatelnosti. Dokáže odhadnout regenerační potenciál zbytku jater po operaci.

Strojové učení a rakovina

Jiřík se dlouhodobě věnuje metodám počítačového vidění a strojového učení v medicíně. Jeho aplikaci Lisa udělila biotechnologická firma Roche cenu Czech DIGI@MED Award 2019 za inovativní myšlenku využívající digitální technologie ve zdravotnictví.

„K nalezení současného výzkumného směru a významnému pokroku došlo po navázání spolupráce s laboratoří nádorové léčby a regenerace tkáně v Biomedicínském centru v Plzni. Do budoucna plánujeme rozšiřovat možnosti aplikace o dokonalejší model prokrvování a provádět hlubší ověřování v klinické praxi,“ poznamenal Jiřík.

Cenu udělila porota renomovaných odborníkům ze zdravotnictví a IT technologií. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vzorky z planetky Bennu jsou plné životadárných sloučenin

Vzorky z planetky Bennu, které v roce 2023 na Zemi přinesla sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života. Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA a třiatřicet různých aminokyselin, vyplývá z analýz, o nichž informují nejnovější vydání vědeckých časopisů Nature a Nature Astronomy. Minerály obsahující anorganické soli navíc naznačují původ planetky.
31. 1. 2025

Zuby používal jako otvírák. Archeologové popsali trápení vojáka z 19. století

Neobvyklý fyzický důkaz o vojenské praxi z první poloviny 19. století odkryly kosterní pozůstatky vojáka s netypicky poškozeným chrupem, které našli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku. Analýza teď odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových patron. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.
31. 1. 2025

Za díry v silnici po zimě nemůže rozpínání vody, ale kryosukce, zjistili vědci

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.
31. 1. 2025

Nejméně 13 mamutů i nástroje lovců. Vědci našli v Ústí jedinečný pravěký tábor

Archeologové v Ústí nad Labem objevili na pravěkém tábořišti mamutí kosti, kamenné nástroje i místa, kde je lidé vyráběli. Nálezy pocházejí z pozdní doby ledové a jsou staré přes dvaadvacet tisíc let.
31. 1. 2025

Model: Horko bude v Evropě zabíjet stále víc, ubude ale úmrtí kvůli chladu

Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.
30. 1. 2025

Citlivá data čínského DeepSeeku byla bez zabezpečení na internetu

Množství citlivých dat čínského start-upu DeepSeek provozujícího jazykový model s prvky umělé inteligence (AI) bylo bez zabezpečení dostupných na internetu. Na svém webu na to ve středu upozornila izraelsko-americká společnost zaměřená na kybernetickou bezpečnost Wiz Research. Bez zabezpečení podle ní zůstaly digitální softwarové klíče a protokoly chatu, které podle všeho zachycovaly prompty odesílané uživateli. DeepSeek na dotaz agentury Reuters uvedl, že po upozornění data neprodleně zabezpečil.
30. 1. 2025

Nově objevená superzemě leží od Slunce jen dvacet světelných let

Sedm tisíc je počet exoplanet objevených za tři desítky let od nalezení té první. Ale podle astronomů jde stále jen o maličkou část mnohem většího celku, který tyto planety mimo Sluneční soustavu tvoří. Celkem jich mohou být jen v „naší“ galaxii Mléčná dráha miliardy. Teď vědci popsali další, která má unikátní vlastnosti.
30. 1. 2025

NASA našla planetku s nejvyšší šancí srážky se Zemí

V prosinci loňského roku objevili astronomové do té doby neznámý objekt, který označili za planetku neboli asteroid. Dostal jméno 2024 YR4 a podle předběžných analýz má ze známých asteroidů nejvyšší pravděpodobnost, že se srazí se Zemí. Šance na to je ale i tak minimální a lidstvo navíc na rozdíl od minulosti disponuje technologiemi, které by uměly takový objekt odklonit.
29. 1. 2025
Načítání...