U pacientů s rakovinou jater analyzátor Lisa napoví, kolik z orgánu po operaci zbyde a jak uzpůsobit léčbu

Vědec Miroslav Jiřík z výzkumného centra NTIS Západočeské univerzity v Plzni vyvinul pro pacienty s nádorovým onemocněním jater analyzátor Lisa. Lékaři tak mohou ještě před operací vědět, jak velký bude takzvaný zbytkový objem jater po případném odstranění části s nádorem, a tomu přizpůsobí strategii léčby.

Lisa je platforma výzkumu prokrvování jater. Předoperační odhad velikosti jater po odstranění nádoru vychází z takzvaného cévního stromu jater, tedy ze snímků z počítačových tomografů.

„Unikátním přínosem naší aplikace je schopnost zpracovávat také data s rozlišením mikrometrů, která zachycují nejjemnější cévní struktury. Data pak slouží k výzkumu proudění krve játry a k modelování průtoku s výhledem na klinické použití,“ přiblížil Jiřík.

Lékařům a vědcům rozšiřuje možnosti klinické péče a umožňuje jim provádět operační výkony na hranici operovatelnosti. Dokáže odhadnout regenerační potenciál zbytku jater po operaci.

Strojové učení a rakovina

Jiřík se dlouhodobě věnuje metodám počítačového vidění a strojového učení v medicíně. Jeho aplikaci Lisa udělila biotechnologická firma Roche cenu Czech DIGI@MED Award 2019 za inovativní myšlenku využívající digitální technologie ve zdravotnictví.

„K nalezení současného výzkumného směru a významnému pokroku došlo po navázání spolupráce s laboratoří nádorové léčby a regenerace tkáně v Biomedicínském centru v Plzni. Do budoucna plánujeme rozšiřovat možnosti aplikace o dokonalejší model prokrvování a provádět hlubší ověřování v klinické praxi,“ poznamenal Jiřík.

Cenu udělila porota renomovaných odborníkům ze zdravotnictví a IT technologií. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 12 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...