U Japonska začali masově vymírat ostrorepi. Žijící zkameněliny s modrou krví

U japonských břehů byly nalezeny stovky mrtvých ostrorepů, příčiny jsou zatím neznámé. Vlivů může být více. Vyšší teplota vody, nedostatek kyslíku, paraziti, případě choroby.

Na japonském pobřeží poblíž města Kitakjúšú byly nalezeny stovky ostrorepů – všichni byli mrtví. Japonští biologové pro to zatím nemají vysvětlení. Ostrorepi se v těchto vodách vyskytují na konci léta pravidelně, na místních mělčinách se páří a kladou vejce. Někteří během toho pochopitelně přicházejí o život, především kvůli útokům predátorů. Ale letos jich je mnohokrát více než normálně.

Podívejte se, jak obratný je ostrorep ve vodě:

Každý den během doby páření se na plážích u Kitakjúšú začalo objevovat asi 10 uhynulých ostrorepů – postupně jich přibývalo, až jejich počet dosáhl asi pěti stovek. Výsledkem bylo desetkrát více mrtvých krabů, než je normální. Experti nebyli schopni přijít s vysvětlením, které by bylo zcela jednoznačné, někteří ale upozornili na to, že vlivů může být více. Sčítá se zřejmě vliv nedostatku kyslíku ve vodě, vyšší teploty vody, parazitů a specifických chorob, které napadají právě jen ostrorepy. 

Ostrorepi jsou v posledních letech v Japonsku čím dál ohroženější. Likvidace jejich přirozených míst výskytu ve spojení se změnami v ekologii celého Japonska způsobuje, že dříve častý návštěvník japonských vod se stává vzácností. Přesto stále ještě není podle japonských úřadů důvod vyhlašovat nějaké konkrétní programy na záchranu tohoto živočišného druhu.

Žijící fosílie

Ostrorepi jsou z pohledu současného světa nesmírně podivní tvorové, kteří jako by do dnešních časů vůbec nepatřili. Řadí se mezi klepítkatce – tedy jedny z nejstarších tvorů, kteří se po naší planetě pohybovali. První doklady existence ostrorepů máme už z dob siluru, tedy prvohor – před více než 450 miliony lety. Žili tehdy na Zemi vedle trilobitů a dalších dnes již dávno vyhynulých zvířat. Dnešní ostrorepi se v současné prakticky nezměněné podobě vyskytují na Zemi už 200 milionů let.

V prvohorách se ještě jednalo o drobné, asi centimetrové tvory, zatímco nyní mají ti největší hodně přes půl metru. Stále si však zachovávají celou řadu „pravěkých“ znaků. Mají například modrou krev: neobsahuje totiž železo, ale měď. Jejich tělo je chráněné kutikulou, podobně jako je tomu u hmyzu.

Na japonské pláže se ostrorepi, jimž místní říkají kabutogani, dostávají na přelomu srpna a září, kdy se tam přemísťují celé populace. Tam se páří a samičky poté kladou vajíčka do jamek, které vrtají do písku pomocí silného krunýře. Larvy, značně podobné trilobitům, se z nich klubou asi po měsíci a půl, do dospělce dorůstají do tří let.

Kam zmizeli ostrorepi? Do hnojiva

Ostrerepi se dříve vyskytovali po celé planetě, velmi hojní bývali kolem amerických břehů. Bylo jich tam tolik, že na konci 19. století se v USA začali požívat jako hnojivo, přičemž tímto způsobem jich zemřely desítky milionů. Tuto praktiku zrušilo až používání umělých hnojiv v 70. letech 20. století. Pak se však stali oblíbenou návnadou ve stále mohutnějším rybářském průmyslu v zemi.

Krev ostrorepů se dnes používá v lékařství, kde funguje jako činidlo při testování čistoty léků. Má výjimečně silnou schopnost srazit se v gel, pokud se v ní objeví jedovaté látky. Ostrorepi jsou sice kvůli krvi chytáni zaživa, krve se jim odebírá jen 30 procent, ale přesto jsou ztráty asi dvacetiprocentní. Test LAL, který se právě na ostrorepí krvi provádí, je dnes standardním postupem pro případy bakteriálních kontaminací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 7 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 10 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...