Trilobita se včelíma očima popsali němečtí vědci. Našel se na českém území

Trilobit, kterého objevili jako fosilii v roce 1846 na území dnešní České republiky, měl oči podobné těm včelím. Zjistili to němečtí zoologové z univerzity v Kolíně nad Rýnem, kteří o svém objevu informovali ve známém vědeckém žurnálu Scientific Reports. Vnitřní struktura zrakového aparátu tohoto vyhynulého členovce je podle vědců téměř identická s tou, jakou lze najít u dnešních včel a dalších zástupců hmyzí říše.

Trilobiti jsou vyhynulí prvohorní členovci, kteří jsou příbuzní s dnešními pavoukovci, korýši a hmyzem. „Měli úžasně složené oči, které se od našich očí liší,“ vysvětlila zooložka Brigitte Schoenemannová. „My máme čočku, díky níž vidíme obraz. U složených očí je to jiné. Vidí mozaikovitě, někdy i stovkami čoček,“ dodala.

„Systém, na základě kterého fungovalo oko trilobitů, byl už velmi propracovaný. Proto se dochoval dodnes,“ řekla Schoenemannová, která se na zkoumání 429 milionů let starého trilobita z české kotliny podílela. Podle výzkumu jsou tak principy, díky kterým hmyz a korýši aktivní během dne vidí, staré několik milionů let. Objev Schoenemannová označila za fascinující. 

Příběh jednoho trilobita

Trilobit, kterého němečtí vědci zkoumali, žil pravděpodobně na zemi a v mělkých vodách. Obraz, který mu poskytovaly jeho oči, měl relativně dobré rozlišení. Úkolem zrakového orgánu bylo poskytnout včas informace o hrozícím nebezpečí. To nejspíš představovali především hlavonožci, kteří tehdy patřili k hlavním predátorům. 

Fosilii tvora pojmenovaného Aulacopleura koninckii objevenou v 19. století v českých zemích zkoumali zoologové z univerzity v Kolíně nad Rýnem pomocí digitálních mikroskopů. Měli přitom štěstí, protože jedno oko zkamenělého živočicha prasklo, a oni tak mohli nahlédnout přímo dovnitř.

Zooložka Schoenemannová označila zkoumání českého trilobita za fascinující zkušenost. „Tento malý trilobit je obzvlášť krásný, má velmi výrazné oči. Proto jsem se na něj zaměřila. Skoro mě to povalilo, protože se zrakový systém dochoval opravdu velmi viditelně,“ dodala vědkyně.

Trilobit pochází z lokality, kterou zkoumal přímo Joachim Barrande, slavný francouzsko-český paleontolog. Právě Barrande také tohoto tvora na lokalitě Loděnice osobně objevil. Němečtí vědci ho nyní získali jako dar od českého sběratele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 30 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...