Trilobita se včelíma očima popsali němečtí vědci. Našel se na českém území

Trilobit, kterého objevili jako fosilii v roce 1846 na území dnešní České republiky, měl oči podobné těm včelím. Zjistili to němečtí zoologové z univerzity v Kolíně nad Rýnem, kteří o svém objevu informovali ve známém vědeckém žurnálu Scientific Reports. Vnitřní struktura zrakového aparátu tohoto vyhynulého členovce je podle vědců téměř identická s tou, jakou lze najít u dnešních včel a dalších zástupců hmyzí říše.

Trilobiti jsou vyhynulí prvohorní členovci, kteří jsou příbuzní s dnešními pavoukovci, korýši a hmyzem. „Měli úžasně složené oči, které se od našich očí liší,“ vysvětlila zooložka Brigitte Schoenemannová. „My máme čočku, díky níž vidíme obraz. U složených očí je to jiné. Vidí mozaikovitě, někdy i stovkami čoček,“ dodala.

„Systém, na základě kterého fungovalo oko trilobitů, byl už velmi propracovaný. Proto se dochoval dodnes,“ řekla Schoenemannová, která se na zkoumání 429 milionů let starého trilobita z české kotliny podílela. Podle výzkumu jsou tak principy, díky kterým hmyz a korýši aktivní během dne vidí, staré několik milionů let. Objev Schoenemannová označila za fascinující. 

Příběh jednoho trilobita

Trilobit, kterého němečtí vědci zkoumali, žil pravděpodobně na zemi a v mělkých vodách. Obraz, který mu poskytovaly jeho oči, měl relativně dobré rozlišení. Úkolem zrakového orgánu bylo poskytnout včas informace o hrozícím nebezpečí. To nejspíš představovali především hlavonožci, kteří tehdy patřili k hlavním predátorům. 

Fosilii tvora pojmenovaného Aulacopleura koninckii objevenou v 19. století v českých zemích zkoumali zoologové z univerzity v Kolíně nad Rýnem pomocí digitálních mikroskopů. Měli přitom štěstí, protože jedno oko zkamenělého živočicha prasklo, a oni tak mohli nahlédnout přímo dovnitř.

Zooložka Schoenemannová označila zkoumání českého trilobita za fascinující zkušenost. „Tento malý trilobit je obzvlášť krásný, má velmi výrazné oči. Proto jsem se na něj zaměřila. Skoro mě to povalilo, protože se zrakový systém dochoval opravdu velmi viditelně,“ dodala vědkyně.

Trilobit pochází z lokality, kterou zkoumal přímo Joachim Barrande, slavný francouzsko-český paleontolog. Právě Barrande také tohoto tvora na lokalitě Loděnice osobně objevil. Němečtí vědci ho nyní získali jako dar od českého sběratele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 1 hhodinou

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 18 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 18 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 21 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 22 hhodinami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 22 hhodinami

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
včera v 06:40
Načítání...