Jihoafričtí ornitologové zkoumali, jaký dopad má lov zvěře na mrchožrouty. Báli se totiž, že mohou trpět otravou olovem ze střel, jimiž byla ulovena zvířata, kterými se živí.
Výsledky byly ještě horší, než vědci předpokládali. Výzkum probíhal v Botswaně, kde biologové analyzovali během čtyř let krev více než 600 kriticky ohrožených supů afrických. U třetiny z nich našli výrazně zvýšenou úroveň olova – s nejvyšší pravděpodobností je důsledkem kontaminace z lovu.
Střely se totiž při zásahu zvířete mnohdy roztříští a zbytky olova z nich se pak dostanou do krevního oběhu supů, kteří se mršinou živí. Olovo je pro supy, stejně jako pro většinu ostatních zvířat, vysoce jedovaté.
„Byli jsme zaskočeni tím, jak rozšířená je otrava olovem v této populaci a jak jednoznačná je spojitost s rekreačním lovem,“ uvedl Dr. Arjun Amar, jihoafrický ornitolog, který výzkum vedl. Jeho výsledky vyšly v odborném časopise Science of the Total Environment.
Že se jedná o souvislost s lovem, naznačuje fakt, že největší úroveň olova se nacházela v krvi supů v době lovecké sezony a také v oblastech, kde se nejvíc loví. Jiná příčina otravy olovem nebyla nalezena.
„Jediné logické vysvětlení pro tyto vzorce je, že olověné střely jsou zdrojem otravy,“ potvrdila Beckie Garbettová, která se na studii podílela. Výzkum probíhal ve spolupráci s neziskovou organizací Raptors Botswana. V důsledku výsledků této práce dospěla nezisková organizace k tomu, že požaduje národní zákaz používání olověných kulek, aby se minimalizovaly negativní dopady střelby na supí populace.
Ochránci přírody tento problém doposud neznali; netušili, že by mohlo olovo ze zastřelených zvířat mít tak zásadní dopad. Zatím se mluvilo hlavně o tom, že supy zabíjí v Africe především hromadné úmyslné trávení – nejčastěji za ním stojí farmáři, kteří líčí nástrahy na predátory.
Vědci, kteří pro Raptors Botswana pracují, věří, že alternativní neolověná munice, která už se používá v některých zemích, by mohla supům pomoci.
„Přestože otrava olovem není hlavní příčinou vymírání supů v Africe, jedná se o něco, co se dá ovlivnit mnohem snadněji jednoduchými legislativními úpravami, než složitě zkoušet vysvětlovat farmářům, aby změnili své chování, jež mají zaběhlé stovky let,“ vysvětlil Amar.
Hrozba je přitom větší, než se může zdát. Existuje totiž nejméně jeden případ, kdy už jeden živočišný druh málem vyhynul. Jednalo se o kondora kalifornského, který během 19. století prošel extrémním snížením stavů. Hlavní příčinou byl lov ale především častá otrava olovem.
Ve volné přírodě nakonec zbylo jen 22 jedinců – roku 1987 je americká vláda nechala pochytat a umístit do San Diego Wild Animal park a do losangeleské zoologické zahrady. Díky tomuto nejdražšímu ochranářskému opatření se podařilo kondora zatím zachránit – v současné době žije ve volné přírodě opět přes 170 kusů kondorů.
Nový výzkum také ukázal, že zákaz z roku 2014, který zamezil lov na státem vlastněných územích, neměl na olovo v krvi supů žádný vliv. Dokonce to bylo přesně opačně: po zákazu množství olova v krvi supů jen stouplo.
Vědci se domnívají, že poté, co přestalo přibývat ve státních lovištích zvířecích mrtvol, se supi za nimi přesunuli do soukromých rezervací – jde o značně mobilní zvířata.
V roce 2007 byl sup africký v Červeném seznamu ohrožených druhů (IUCN) přeřazen z kategorie málo dotčených druhů do kategorie téměř ohrožených druhů, později byl přeřazen až do kategorie kriticky ohrožených druhů. Může za to především lov, ztráta přirozeného biomu, časté otravy, ale také masivní úbytek kopytnatců a tudíž i mršin.
