Za posledních patnáct let se počet ptáků na francouzském venkově snížil o třetinu. Vědci si myslí, že za tento úbytek může především masové využívání pesticidů v zemědělství a souvztažný úbytek hmyzu.
Desítky ptačích druhů ve Francii mizí – jejich populace se snížila během 21. století o třetinu. Prokazují to rovnou dvě studie, které v nedávné době vyšly. Jedna se na problém dívala lokálně v jedné z oblastí zemědělské Francie, druhá ho studovala na celém území státu.
„Situace je katastrofální,“ popsal problém Benoit Fontaine, biolog a spoluautor studie. „Náš venkov se mění v opravdovou poušť,“ uvedl v tiskovém prohlášení. Úbytek se týká mnoha druhů dříve zcela běžných ptáků, kteří žili na venkově: pěnice hnědokřídlá, strnad zahradní, skřivan polní a další druhy se nyní ocitli na dvou třetinách stavů, které byly ještě na konci dvacátého století.
Vůbec nejhůře dopadla linduška polní, drobný pták, který má problémy všude v Evropě. Ve Francii ubylo za 15 let sedmdesát procent těchto konipasovitých ptáčků. Podle zprávy, kterou vědci vydali, se rozměry tohoto stavu blíží ekologické katastrofě.
Kdo za to může?
Hlavním podezřelým je podle ornitologů přehnané užívání pesticidů na rozsáhlé plochy monokulturních plodin – především pšenice a kukuřice. Problémem není, že by tyto látky zabíjely samotné ptáky, ale to, že připravují o život hmyz, který tvoří hlavní potravu ptáků.
„Už nezbývá skoro žádný hmyz, to je problém číslo jedna,“ potvrdil hypotézu ekolog Vincent Bretagnolle. Že jde o rozsáhlý problém, který se týká celé Evropy, dokazuje nedávný výzkum ze sousedního Německa.
Za poslední čtvrtstoletí ubyly tři čtvrtiny létajícího hmyzu, uvádí nová vědecká studie z konce roku 2017. Hmyz je nedílnou součástí pozemských ekosystémů – bez něj by toho fungovalo jen málo. Podle vědců, kteří na studii pracovali, je svět kvůli úbytku hmyzu na hraně „ekologického armagedonu“, pochopitelně se závažnými dopady na lidskou společnost.
- Anekdotické důkazy: vědci se nyní věnují také zkoumání nepřímých důkazů založených na oknech aut. Spousta lidí totiž uvádí, že zatímco dříve byly po jízdě autem skla plná mrtvého hmyzu, který musely stírat stěrače, dnes po sebedelší cestě je okno čisté.
Německá data jsou kvůli podobnosti evropské přírody podle biologů aplikovatelná na většinu kontinentu. Na příčinu, proč hmyz mizí, vědci nebyli schopni přijít. Mají několik pracovních hypotéz, nejsou je však schopni dokázat.
Věří, že zásadní roli hrají ničení přírodního prostředí hmyzu, rozšíření pesticidů a možná také klimatické změny. K přesnému vyhodnocení vědcům chybí data o úrovni pesticidů v přírodě – v rámci zmiňované práce je vůbec nesbírali.
„Pokud ztratíme hmyz, zkolabuje všechno“
„Fakt, že množství létajícího hmyzu klesá takovou rychlostí na tak velkém území, je alarmující zjištění,“ uvedl nizozemský vědec Hans de Kroon, který výzkum vedl.
„Hmyz tvoří až dvě třetiny živých tvorů na Zemi, ale zjevně tu došlo k hrozivému úbytku,“ dodal k tomu profesor Dave Goulson , který se na výzkumu také podílel. „Zdá se, že vytváříme obrovské plochy země, které jsou nevhodné pro jakékoliv formy života – a jsme tedy momentálně na cestě k ekologickému armagedonu. Pokud ztratíme hmyz, zkolabuje všechno.“
Francouzská vláda má plán snížit množství používaných pesticidů na polovinu do roku 2020, ale ve Francii se prodej těchto látek zatím stále zvyšuje.
