Těžba bitcoinu spotřebuje oproti těžbě zlata dvojnásobek energie

Těžba digitálních měn je nejen neekologická, jak prokázalo už několik starších prací, ale také energeticky nevýhodná, dokazuje nejnovější výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Sustainability.

Množství energie spotřebované k získání jednoho dolaru z těžby kryptoměn, jako je například bitcoin, je více než dvojnásobné v porovnání se získáním stejné hodnoty v těžbě mědi, zlata nebo platiny. Vyplývá to ze studie vědců amerického Oak Ridge Institute.

Virtuální a skutečná těžba jsou si přitom podobnější, než by si kdokoli pomyslel, poznamenal server listu The Guardian.

Energetické náklady na těžbu bitcoinu
Zdroj: ČT24

Vědci spočítali, že těžba bitcoinu spotřebuje k vygenerování jednoho dolaru zhruba 17 megajoulů (MJ) energie, zatímco těžba mědi čtyři, zlata pět a platiny sedm MJ. Obdobně je to i s dalšími kryptoměnami, při těžbě měny ethereum se získá dolar při spotřebě sedmi MJ a u monera je to 14 MJ. Všechny tyto měny si ale vedou výtečně v porovnání s hliníkem, jehož těžba vygeneruje jeden dolar při spotřebě 122 MJ.

Jak se těží peníze

Těžba je proces, při kterém se kontrolují a potvrzují transakce v síti. Speciální počítačový program se napojí na kryptoměnovou síť, zpracovává příchozí informace a řeší u toho složitou matematickou úlohu. V jedné chvíli na ní pracují počítače všech takzvaných těžařů.

Ten, jehož počítač vyřeší úlohu jako první, získá odměnu, v případě bitcoinu asi 8 tisíc dolarů (téměř 181 tisíc Kč). Ostatní těžaři mají smůlu a musejí začít řešit novou úlohu.

Zatímco odměna může být jen virtuální, energetické náklady jsou velmi reálné. Bylo zjištěno, že síť těžařů bitcoinu spotřebuje za jediný rok více energie než celé Irsko a že vyprodukuje stejné roční emise uhlíku jako jeden milion transatlantických letů.

Nová studie je první, která posuzuje energetickou náročnost na těžbu připadající na vytvoření hodnoty jednoho dolaru. Autoři chtějí podnítit debatu o adekvátnosti a udržitelnosti nároků na energii.

V úvahu je přitom nutno vzít i cenové výkyvy, ale třeba i skutečnost, že při těžbě kryptoměn v Číně vzniká čtyřnásobné množství emisí oxidu uhličitého než při těžbě kryptoměn v Kanadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.