Těžba bitcoinu spotřebuje oproti těžbě zlata dvojnásobek energie

Těžba digitálních měn je nejen neekologická, jak prokázalo už několik starších prací, ale také energeticky nevýhodná, dokazuje nejnovější výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Sustainability.

Množství energie spotřebované k získání jednoho dolaru z těžby kryptoměn, jako je například bitcoin, je více než dvojnásobné v porovnání se získáním stejné hodnoty v těžbě mědi, zlata nebo platiny. Vyplývá to ze studie vědců amerického Oak Ridge Institute.

Virtuální a skutečná těžba jsou si přitom podobnější, než by si kdokoli pomyslel, poznamenal server listu The Guardian.

Energetické náklady na těžbu bitcoinu
Zdroj: ČT24

Vědci spočítali, že těžba bitcoinu spotřebuje k vygenerování jednoho dolaru zhruba 17 megajoulů (MJ) energie, zatímco těžba mědi čtyři, zlata pět a platiny sedm MJ. Obdobně je to i s dalšími kryptoměnami, při těžbě měny ethereum se získá dolar při spotřebě sedmi MJ a u monera je to 14 MJ. Všechny tyto měny si ale vedou výtečně v porovnání s hliníkem, jehož těžba vygeneruje jeden dolar při spotřebě 122 MJ.

Jak se těží peníze

Těžba je proces, při kterém se kontrolují a potvrzují transakce v síti. Speciální počítačový program se napojí na kryptoměnovou síť, zpracovává příchozí informace a řeší u toho složitou matematickou úlohu. V jedné chvíli na ní pracují počítače všech takzvaných těžařů.

Ten, jehož počítač vyřeší úlohu jako první, získá odměnu, v případě bitcoinu asi 8 tisíc dolarů (téměř 181 tisíc Kč). Ostatní těžaři mají smůlu a musejí začít řešit novou úlohu.

Zatímco odměna může být jen virtuální, energetické náklady jsou velmi reálné. Bylo zjištěno, že síť těžařů bitcoinu spotřebuje za jediný rok více energie než celé Irsko a že vyprodukuje stejné roční emise uhlíku jako jeden milion transatlantických letů.

Nová studie je první, která posuzuje energetickou náročnost na těžbu připadající na vytvoření hodnoty jednoho dolaru. Autoři chtějí podnítit debatu o adekvátnosti a udržitelnosti nároků na energii.

V úvahu je přitom nutno vzít i cenové výkyvy, ale třeba i skutečnost, že při těžbě kryptoměn v Číně vzniká čtyřnásobné množství emisí oxidu uhličitého než při těžbě kryptoměn v Kanadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...