Téměř půl milionu za dva měsíce ležení v posteli. Francouzští vědci nabízí práci snů

Hledají se mladí zdraví muži, kteří jsou ochotní ležet dva měsíce v posteli a nic přitom nedělat. Za tuto práci dostanou v přepočtu 433 tisíc korun. Výzkum francouzských vědců poslouží například pro přípravu cesty k Marsu.

Dobrovolníci, které hledá francouzský institut Medes (Institut de Médecine
et de Physiologie Spatiales) budou muset strávit v postelích 60 dní, dalších 28 dní je mají zkoumat vědci.

Nahrávám video
Dva měsíce v posteli - pro vědu
Zdroj: ČT24

Tento výzkum má pomoci poznat vliv mikrogravitace na lidský organismus.

Vědci již mají řadu zájemců; 24 úspěšných kandidátů bude muset projít řadou testů a lékařských vyšetření. Aby vůbec mohli o místo v této praktické studii usilovat, musí splňovat několik podmínek:

  • Věk mezi 20–45 lety;
  • Nekuřáci;
  • Nesmí mít žádné alergie;
  • Musí mít body mass index (index tělesné hmotnosti) mezi 22–27.

Tento výzkum není zdaleka tak příjemný, jak by se mohlo zdát. Jeho účastníci se totiž ze speciální postele nesmí za celou dobu experimentu vůbec pohnout – tam musí probíhat vše, co dělají. Od hygieny, přes vyměšování až po vše ostatní, co vás napadne. Vždy přitom budou muset mít alespoň jedno rameno v přímém kontaktu s lůžkem.

FOTOGRAFIE Z EXPERIMENTU NAJDETE ZDE

Experiment koordinuje lékař Dr. Arnaud Beck: „Během prvních dvou týdnů budou naši vědci na dobrovolnících testovat řadu funkcí. Potom bude následovat 60 dní na lůžku – v pozici s hlavou níže než nohy. Hlava by měla být o 6 stupňů níž než dolní končetiny,“ uvedl.

Ležením k poznání

Podle lékaře je cílem experimentu zjistit dlouhodobé efekty mikrogravitace na lidské tělo a najít cesty, jak se s nimi vypořádat. To by mělo mít praktické uplatnění například při cestě k Marsu nebo v dalších podobně dlouhodobých pobytech ve vesmíru. „V takových podmínkách trpí kardiovaskulární systém. Pozorovali jsme i větší tendenci k poklesu krevního tlaku a k závratím.“

První kolo tohoto experimentu právě probíhá, další se bude konat na podzim. Dobrovolníci se mohou přihlašovat ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 11 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 18 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 19 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 20 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...