Téměř půl milionu za dva měsíce ležení v posteli. Francouzští vědci nabízí práci snů

Hledají se mladí zdraví muži, kteří jsou ochotní ležet dva měsíce v posteli a nic přitom nedělat. Za tuto práci dostanou v přepočtu 433 tisíc korun. Výzkum francouzských vědců poslouží například pro přípravu cesty k Marsu.

Dobrovolníci, které hledá francouzský institut Medes (Institut de Médecine
et de Physiologie Spatiales) budou muset strávit v postelích 60 dní, dalších 28 dní je mají zkoumat vědci.

Nahrávám video
Dva měsíce v posteli - pro vědu
Zdroj: ČT24

Tento výzkum má pomoci poznat vliv mikrogravitace na lidský organismus.

Vědci již mají řadu zájemců; 24 úspěšných kandidátů bude muset projít řadou testů a lékařských vyšetření. Aby vůbec mohli o místo v této praktické studii usilovat, musí splňovat několik podmínek:

  • Věk mezi 20–45 lety;
  • Nekuřáci;
  • Nesmí mít žádné alergie;
  • Musí mít body mass index (index tělesné hmotnosti) mezi 22–27.

Tento výzkum není zdaleka tak příjemný, jak by se mohlo zdát. Jeho účastníci se totiž ze speciální postele nesmí za celou dobu experimentu vůbec pohnout – tam musí probíhat vše, co dělají. Od hygieny, přes vyměšování až po vše ostatní, co vás napadne. Vždy přitom budou muset mít alespoň jedno rameno v přímém kontaktu s lůžkem.

FOTOGRAFIE Z EXPERIMENTU NAJDETE ZDE

Experiment koordinuje lékař Dr. Arnaud Beck: „Během prvních dvou týdnů budou naši vědci na dobrovolnících testovat řadu funkcí. Potom bude následovat 60 dní na lůžku – v pozici s hlavou níže než nohy. Hlava by měla být o 6 stupňů níž než dolní končetiny,“ uvedl.

Ležením k poznání

Podle lékaře je cílem experimentu zjistit dlouhodobé efekty mikrogravitace na lidské tělo a najít cesty, jak se s nimi vypořádat. To by mělo mít praktické uplatnění například při cestě k Marsu nebo v dalších podobně dlouhodobých pobytech ve vesmíru. „V takových podmínkách trpí kardiovaskulární systém. Pozorovali jsme i větší tendenci k poklesu krevního tlaku a k závratím.“

První kolo tohoto experimentu právě probíhá, další se bude konat na podzim. Dobrovolníci se mohou přihlašovat ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
před 18 hhodinami

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
před 20 hhodinami

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
6. 3. 2026

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
6. 3. 2026
Načítání...