Téměř polovina zvířat ve španělských zoo má toxoplazmózu. Nemoc může uškodit záchraně druhů

Španělští vědci pomocí studie v tamních zoologických zahradách zjistili, že téměř polovina zkoumaných zvířat prodělala toxoplazmózu. Experti doporučují, aby zoo přijala opatření, která by šíření nemoci omezila.

Toxoplazmóza je parazitické onemocnění, které způsobuje prvok Toxoplasma gondii. Jedná se o takzvanou zoonózu –⁠ tedy nemoc přenosnou ze zvířat na člověka. Přestože se tato choroba šíří po celé planetě, nemá na první pohled závažné důsledky: člověka o život nepřipraví, probíhá většinou bez klinických příznaků; nebezpečná může být pro plody matek v prvním a druhém trimestru těhotenství.

Toxoplazmózu sice přenášejí nejčastěji kočky, zranitelná je tímto parazitem ale většina teplokrevných živočichů. Na zvířata může mít řadu negativních dopadů, nejčastěji jsou spojené s poruchami rozmnožování.

Španělské vědce z Córdobské univerzity zajímalo, jak moc jsou touto nemocí postižena zvířata v tamních zoologických zahradách. Prozkoumali proto vzorky krve 393 zvířat 91 druhů v několika místních zoo. Výsledky ukázaly, že protilátky na tuto chorobu mělo 42 procent testovaných zvířat –⁠ to znamená, že se s toxoplazmózou během svého života musela setkat. Pozitivní výsledky byly nalezeny ve všech zoologických zahradách.

Zoologické zahrady je nutné lépe chránit

„Z hlediska veřejného zdraví nejsou tyto výsledky příliš znepokojivé, protože mnoho lidí je již imunních a riziko, že se nakazí od zvířat v zoo, je dost nízké,“ vysvětluje Ignacio García, jeden z autorů výzkumu. Problém to ale znamená z hlediska snahy o záchranu ohrožených druhů, které se zoologické zahrady snaží rozmnožovat. Podle Garcíi by zahrady měly přijmout opatření, jimiž by se šíření této nemoci zabránilo.

Doporučuje například lépe chránit zoo před hlodavci –⁠ právě za nimi tam míří zdivočelé kočky, které pak mohou přenést parazita i na chovaná zvířata. Dalším opatřením je lepší starost o potraviny, jimiž jsou zvířata krmena –⁠ například maso by se mělo zamrazovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 1 hhodinou

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 4 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 20 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 22 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
včera v 10:08

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
včera v 08:00

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026
Načítání...