Téměř polovina zvířat ve španělských zoo má toxoplazmózu. Nemoc může uškodit záchraně druhů

Španělští vědci pomocí studie v tamních zoologických zahradách zjistili, že téměř polovina zkoumaných zvířat prodělala toxoplazmózu. Experti doporučují, aby zoo přijala opatření, která by šíření nemoci omezila.

Toxoplazmóza je parazitické onemocnění, které způsobuje prvok Toxoplasma gondii. Jedná se o takzvanou zoonózu –⁠ tedy nemoc přenosnou ze zvířat na člověka. Přestože se tato choroba šíří po celé planetě, nemá na první pohled závažné důsledky: člověka o život nepřipraví, probíhá většinou bez klinických příznaků; nebezpečná může být pro plody matek v prvním a druhém trimestru těhotenství.

Toxoplazmózu sice přenášejí nejčastěji kočky, zranitelná je tímto parazitem ale většina teplokrevných živočichů. Na zvířata může mít řadu negativních dopadů, nejčastěji jsou spojené s poruchami rozmnožování.

Španělské vědce z Córdobské univerzity zajímalo, jak moc jsou touto nemocí postižena zvířata v tamních zoologických zahradách. Prozkoumali proto vzorky krve 393 zvířat 91 druhů v několika místních zoo. Výsledky ukázaly, že protilátky na tuto chorobu mělo 42 procent testovaných zvířat –⁠ to znamená, že se s toxoplazmózou během svého života musela setkat. Pozitivní výsledky byly nalezeny ve všech zoologických zahradách.

Zoologické zahrady je nutné lépe chránit

„Z hlediska veřejného zdraví nejsou tyto výsledky příliš znepokojivé, protože mnoho lidí je již imunních a riziko, že se nakazí od zvířat v zoo, je dost nízké,“ vysvětluje Ignacio García, jeden z autorů výzkumu. Problém to ale znamená z hlediska snahy o záchranu ohrožených druhů, které se zoologické zahrady snaží rozmnožovat. Podle Garcíi by zahrady měly přijmout opatření, jimiž by se šíření této nemoci zabránilo.

Doporučuje například lépe chránit zoo před hlodavci –⁠ právě za nimi tam míří zdivočelé kočky, které pak mohou přenést parazita i na chovaná zvířata. Dalším opatřením je lepší starost o potraviny, jimiž jsou zvířata krmena –⁠ například maso by se mělo zamrazovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 20 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 22 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...