Studie, která trvala čtvrt století: Výchova dvěma matkami nemá na psychiku dětí negativní vliv

Jaký je rozdíl mezi výchovou dětí v rodinách klasických a v rodinách, kde mají oba rodiče stejné pohlaví? Už šestadvacet let výchovu dvěma matkami studují američtí psychologové, letos přinesli další nové výsledky – a podle nich se děti vychované v duhových svazcích ničím neliší od svých vrstevníků, kteří vyrůstali s matkou i otcem.

Nejdéle probíhající výzkum, který zacílil na rodiny sexuálních menšin ve Spojených státech, ukázal, jaké dopady má výchova dětí lesbickými rodiči. Trvala šestadvacet let a věnovala se psychologickým dopadům, jaké tento druh výchovy na děti může mít.

Řada lidí i organizací před výchovou rodiči stejného pohlaví varuje; nejčastěji s argumentem, že nikdo neví, jaké mohou být její dlouhodobé dopady. Jak se tedy na duševním zdraví dětí projevuje absence otce?

Vědci se to pokusili zjistit v rámci studie U.S. National Longitudinal Lesbian Family Study (NLLFS), která probíhá už dvaatřicet let, přičemž nový výzkum využil data ze šestadvaceti let tohoto výzkumu.

Experti různých oborů ve studii úspěšně studují dopady a různé stránky takové výchovy, daří se jim udržovat ve studii drtivou většinu účastníků – zatím 92 procent. V rámci nové práce vědci hodnotili vztahy, vzdělání, pracovní úspěchy, behaviorální, emocionální a mentální úspěchy lidí, kteří vyrostli v rodinách s lesbickými rodičkami.

Malý vzorek, intenzivní výzkum

  • Kritici této práci vytýkají především osobní motivovanost autorek a také nevhodný výběr testované skupiny. Ta se skládá nadprůměrně z motivovaných a úspěšných žen, sociologicky neodpovídá skladně americké populace.

„Když jsem na této studii začala roku 1986 pracovat, panovalo kolem budoucnosti duševního zdraví dětí počatých umělým oplodněním a vychovaných lesbickými rodiči značné znepokojení,“ uvedla hlavní autorka práce, psycholožka Nanette Gartrellová (autorka je také homosexuální). „Sledovali jsme takové rodiny od doby, co matky otěhotněly, až do doby, než jsme měřili, jak si vedou jejich nyní pětadvacetiletí synové a dcery ve srovnání s ostatními mladými dospělými jejich věku.“ 

Dětí, které měli vědci „k dispozici“, bylo sedmasedmdesát; na velkou práci to je samozřejmě málo, ale jedná se v podstatě o jediná data, jakými vědci disponují. Skupinu sedmasedmdesáti dětí pak psychologové srovnávali se stejně velkou skupinou dětí srovnatelného věku, složenou z odpovídajícího zastoupení různých socioekonomických faktorů.

Vzorek zkoumaných osob byl sice malý, ale o to více času jim mohli vědci věnovat. Ať už testovali cokoliv, v žádném ohledu se děti vychovávané v lesbických rodinách a klasických rodinách nelišily.

„Tyto výsledky ukazují, že námitky, které uvádějí, že pro děti může být škodlivá výchova páry stejného pohlaví, nejsou ničím podložené,“ uvedli vědci. „Neexistuje důvod bránit v osvojování dětí nebo omezovat přístup k reprodukčním technologiím na základě sexuální orientace,“ zní podle nich hlavní závěr, který z výzkumu vyplývá.

Desetitisíce dětí vychovaných páry stejného pohlaví

Podle posledních průzkumů je výchova dětí páry stejného pohlaví rozšířenější, než se soudilo. V současné době jen ve Spojených státech vychovává děti 114 000 takových párů – 86 000 z nich jsou lesbické dvojice.

Tato zpráva je už třiadvacátá v pořadí, kterou výzkum NLLFS vydává. Již předchozí výzkumy, které z této dlouholeté studie vyšly, naznačily, že chybějící muž v rodině neměl na duševní vývoj dětí negativní dopad – tento výzkum probíhal na dětech ve věku sedmi a poté sedmnácti let. Současně ani jediné ze sedmnáctiletých dětí nebylo rodičem nebo pečovatelem sexuálně zneužíváno – v kontrastu stojí čísla o tom, že v USA něco podobného zažije osm procent dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 9 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 17 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...