Studie, která trvala čtvrt století: Výchova dvěma matkami nemá na psychiku dětí negativní vliv

Jaký je rozdíl mezi výchovou dětí v rodinách klasických a v rodinách, kde mají oba rodiče stejné pohlaví? Už šestadvacet let výchovu dvěma matkami studují američtí psychologové, letos přinesli další nové výsledky – a podle nich se děti vychované v duhových svazcích ničím neliší od svých vrstevníků, kteří vyrůstali s matkou i otcem.

Nejdéle probíhající výzkum, který zacílil na rodiny sexuálních menšin ve Spojených státech, ukázal, jaké dopady má výchova dětí lesbickými rodiči. Trvala šestadvacet let a věnovala se psychologickým dopadům, jaké tento druh výchovy na děti může mít.

Řada lidí i organizací před výchovou rodiči stejného pohlaví varuje; nejčastěji s argumentem, že nikdo neví, jaké mohou být její dlouhodobé dopady. Jak se tedy na duševním zdraví dětí projevuje absence otce?

Vědci se to pokusili zjistit v rámci studie U.S. National Longitudinal Lesbian Family Study (NLLFS), která probíhá už dvaatřicet let, přičemž nový výzkum využil data ze šestadvaceti let tohoto výzkumu.

Experti různých oborů ve studii úspěšně studují dopady a různé stránky takové výchovy, daří se jim udržovat ve studii drtivou většinu účastníků – zatím 92 procent. V rámci nové práce vědci hodnotili vztahy, vzdělání, pracovní úspěchy, behaviorální, emocionální a mentální úspěchy lidí, kteří vyrostli v rodinách s lesbickými rodičkami.

Malý vzorek, intenzivní výzkum

  • Kritici této práci vytýkají především osobní motivovanost autorek a také nevhodný výběr testované skupiny. Ta se skládá nadprůměrně z motivovaných a úspěšných žen, sociologicky neodpovídá skladně americké populace.

„Když jsem na této studii začala roku 1986 pracovat, panovalo kolem budoucnosti duševního zdraví dětí počatých umělým oplodněním a vychovaných lesbickými rodiči značné znepokojení,“ uvedla hlavní autorka práce, psycholožka Nanette Gartrellová (autorka je také homosexuální). „Sledovali jsme takové rodiny od doby, co matky otěhotněly, až do doby, než jsme měřili, jak si vedou jejich nyní pětadvacetiletí synové a dcery ve srovnání s ostatními mladými dospělými jejich věku.“ 

Dětí, které měli vědci „k dispozici“, bylo sedmasedmdesát; na velkou práci to je samozřejmě málo, ale jedná se v podstatě o jediná data, jakými vědci disponují. Skupinu sedmasedmdesáti dětí pak psychologové srovnávali se stejně velkou skupinou dětí srovnatelného věku, složenou z odpovídajícího zastoupení různých socioekonomických faktorů.

Vzorek zkoumaných osob byl sice malý, ale o to více času jim mohli vědci věnovat. Ať už testovali cokoliv, v žádném ohledu se děti vychovávané v lesbických rodinách a klasických rodinách nelišily.

„Tyto výsledky ukazují, že námitky, které uvádějí, že pro děti může být škodlivá výchova páry stejného pohlaví, nejsou ničím podložené,“ uvedli vědci. „Neexistuje důvod bránit v osvojování dětí nebo omezovat přístup k reprodukčním technologiím na základě sexuální orientace,“ zní podle nich hlavní závěr, který z výzkumu vyplývá.

Desetitisíce dětí vychovaných páry stejného pohlaví

Podle posledních průzkumů je výchova dětí páry stejného pohlaví rozšířenější, než se soudilo. V současné době jen ve Spojených státech vychovává děti 114 000 takových párů – 86 000 z nich jsou lesbické dvojice.

Tato zpráva je už třiadvacátá v pořadí, kterou výzkum NLLFS vydává. Již předchozí výzkumy, které z této dlouholeté studie vyšly, naznačily, že chybějící muž v rodině neměl na duševní vývoj dětí negativní dopad – tento výzkum probíhal na dětech ve věku sedmi a poté sedmnácti let. Současně ani jediné ze sedmnáctiletých dětí nebylo rodičem nebo pečovatelem sexuálně zneužíváno – v kontrastu stojí čísla o tom, že v USA něco podobného zažije osm procent dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 15 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 17 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 19 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...