Ekolog Martin Bulla se jako jediný český zástupce podílel na rozsáhlé mezinárodní studii, která poprvé obsáhlým způsobem v oboru ekologie poodkryla vliv zvolených analytických metod na výsledky vědeckého zkoumání.
Stejná data, různé výsledky. Skupina vědců upozornila na zásadní problém
Hlavní autoři článku původně plánovali, že deset týmů zkusí vyhodnotit nezávisle na sobě dvě sady vědeckých dat. Ty se týkaly srovnání počtu sourozenců s růstem mláďat sýkory modřinky a srovnání travního pokryvu s úspěchem růstu sazenic eukalyptů. Autoři chtěli prozkoumat vliv různých analytických metod na výsledky u této předem stanovené výzkumné otázky. Tento experiment nakonec ale zaujal tolik vědců z celého světa, že se do výzvy nakonec zapojilo 246 analytiků ze 174 týmů, kteří rozebírali stejná data různými způsoby.
Výsledky byly překvapivě rozmanité
Když autoři srovnali výsledky, které vzešly z použití různých analytických metod, zjistili velmi výraznou různorodost u závěrů z obou souborů dat. U sýkor se vědci více méně shodli na tom, že velikost mláďat klesá s jejich počtem v hnízdě, ale samotný vliv různých proměnných na tento jev se různil – a to téměř na celé škále od negativního po pozitivní efekt.
U eukalyptů zase badatelé zjistili prakticky nulový vliv trávy na počet sazenic. Nicméně většina efektů se pohybovala od slabě negativních po slabě pozitivní, navíc zde bylo množství takzvaně odlehlých hodnot, které měly tendenci výsledek zvrátit výrazně tím či oním směrem.
Vědci dále také zjistili podstatné rozdíly ve výběru proměnných a zvolených analytických metod, stejně jako rozdíly v jejich hodnocení recenzenty. Výběr proměnných a metod ale nedokázal objasnit, proč se výsledky některých analýz blíží celkovému průměru a jiné nikoliv.
„Náš článek se zabývá důležitým problémem. Doposud se při analýzách brala v úvahu hlavně chyba vzniklá při sběru dat. My ale ukazujeme, že významnou roli hraje i chyba, která vzniká čistě volbou analytických metod. Pokud by se tato nejistota započítala, chyby a intervaly spolehlivosti by se zhruba zdvojnásobily. Upozorňujeme, že takováto rozdílnost – pokud se nezohlední – může výrazně zvýšit riziko nesprávných vědeckých závěrů,“ hodnotí výsledky a smysl tohoto výzkumu Martin Bulla z České zemědělské univerzity.
