Na neviditelná propojení mezi starověkým Egyptem a Malou Asií ukázala skupina českých vědců pod vedením Martina Odlera z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK). Dokázali, že mnohé předměty vyrobené v říši na Nilu obsahují kov dovezený z poloostrova Malá Asie, který se označuje také jako Anatolie. Na výzkumu se podíleli fyzikové, kteří prokázali anatolský původ olova v egyptských nádobách. Studii přijal k publikování časopis Journal of Archeological Science.
Odler se zaměřil na 22 předmětů, které jsou dnes uloženy v Egyptském muzeu Lipské univerzity v Německu. Pocházejí z egyptských nalezišť Abúsír, Abydos a Gíza a do Evropy je dopravili němečtí a britští vědci na počátku 20. století. Jsou vyrobené z kovů, a právě jejich složení vědce zajímalo nejvíce.
„Výrobní postupy byly podobné pro všechny artefakty: vykování a žíhání do konečného tvaru. Materiálem byla čistá měď s příměsemi a také měď arsenová,“ uvedla fakulta.
Ve zkoumaných předmětech našli vědci také olovo, i když třeba jen ve stopovém množství. Tato látka se v přírodě nachází ve více izotopech, tedy formách s různým obsahem neutronů v atomovém jádře. Podle poměru, v jakém jsou izotopy v předmětu zastoupené, se dá určit, odkud pochází ruda, ze které byl kov získán.
„Potvrdil se očekávaný výskyt rudy ze Sinaje, častého cíle egyptských expedic, jež zde zanechávaly i známé skalní nápisy. Nezanedbatelné množství rudy pocházelo z egyptské Východní pouště,“ uvedli vědci.
Kov, který nemohl být z Egypta
Nejzajímavější svědectví o dávných cestách a možná i obchodních kontaktech podala velká mísa z Abúsíru. Pochází z hrobky z doby 1. dynastie, která se datuje na přelom 4. a 3. tisíciletí před naším letopočtem. Do Evropy ji přivezl německý egyptolog Georg Steindorff na počátku 20. století.
„Obsahovala arsen (1,4 procenta) a nikl (4,8 procenta), velmi neobvyklý kov pro starověký Egypt, nicméně častý v soudobé Anatolii v artefaktech z mědi i arsenové mědi,“ popsali vědci tento předmět.
Analýza izotopů olova potvrdila, že i v tomto případě pochází měděná ruda z Anatolie. Nádobu vyrobili staroegyptští kováři, pouze ruda či ingoty cestovaly z Anatolie.
Podle egyptologů mísa nedokazuje přímý kontakt kultur, protože ruda či ingoty se do Egypta mohly dostat přes řadu prostředníků. „Nicméně dokazuje, jak daleko cestovaly na starověkém Předním východě kovy již ve třetím tisíciletí před Kristem, a že starověký Egypt byl do výměny zapojen už v raném období svých dějin,“ uzavřeli vědci.
Svou studii nazvali „Neviditelná propojení. Raně dynastické a staroříšské staroegyptské kovové předměty ze sbírky Egyptského muzea Lipské univerzity“. Vedle Odlera, který je doktorandem Českého egyptologického ústavu FF UK a na výzkum dostal grant univerzity, se na objevu podíleli také Jiří Kmošek z Univerzity Pardubice, Marek Fikrle z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd a Julia Kočergina z České geologické služby. Vědci nyní hodlají analyzovat i další předměty v lipské sbírce, a to bronzové artefakty z doby mladších dynastií.
