Spatřena po šedesáti letech. Vědci nafilmovali paježuru, mysleli si, že dávno vyhynula

1 minuta
Záběry paježury Attenboroughovy
Zdroj: Reuters

Vědcům na výpravě v Indonésii se poprvé podařilo pořídit záběry paježury Attenboroughovy. Dokázali tak, že tento vzácný vejcorodý savec nevyhynul, jak se někteří obávali, uvedla agentura Reuters.

Doposud jediným důkazem existence druhu, který byl pojmenován po známém britském přírodovědci siru Davidu Attenboroughovi, byl více než šedesát let starý exemplář mrtvého zvířete uchovávaný v muzeu v Nizozemsku. Zachytit na kameru se paježuru povedlo v indonéském pohoří Cyclops Mountains. Čtyřtýdenní expedici vedli experti z britské Oxfordské univerzity.

Paježury se podle vědců objevily na Zemi zhruba před dvěma sty miliony lety, tedy v době, kdy na naší planetě žili dinosauři. Jsou to noční živočichové, které je ve volné přírodě těžké najít. Paježura Attenboroughova (Zaglossus attenboroughi) má bodliny jako ježek, čenich jako mravenečník a tlapy jako krtek, píše zpravodajský server BBC News.

Čtyři třísekundové záběry paježury pocházejí z dříve neprobádané oblasti deštného lesa v pohoří Cyclops Mountains. Jedná se o drsný terén v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů. Tým objevil rovněž nové druhy hmyzu a žab a pozoroval populace klokanů stromových a pěvců z čeledi rajkovitých.

2 minuty
Události: Vědci nafilmovali paježuru, mysleli si, že dávno vyhynula
Zdroj: ČT24

Paježuru Attenboroughovu zachytila jedna z osmdesáti kamer, které tým vědců pod vedením biologa Jamese Kemptona v deštném lese rozmístil. „Nedělám si legraci, když řeknu, že ty záběry byly na úplně poslední SD kartě, kterou jsme prohlíželi, z poslední kamery, kterou jsme v terénu vyzvedli v poslední den expedice,“ řekl Kempton.

Předchozí expedice do Cyclops Mountains podle BBC odhalily známky toho, že by paježura Attenboroughova mohla v oblasti žít – například stopy po „rýpání čenichem“ – přesvědčivé důkazy o její existenci chyběly, uvedla BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 12 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 14 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 18 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...