Spatřena po šedesáti letech. Vědci nafilmovali paježuru, mysleli si, že dávno vyhynula

Nahrávám video

Vědcům na výpravě v Indonésii se poprvé podařilo pořídit záběry paježury Attenboroughovy. Dokázali tak, že tento vzácný vejcorodý savec nevyhynul, jak se někteří obávali, uvedla agentura Reuters.

Doposud jediným důkazem existence druhu, který byl pojmenován po známém britském přírodovědci siru Davidu Attenboroughovi, byl více než šedesát let starý exemplář mrtvého zvířete uchovávaný v muzeu v Nizozemsku. Zachytit na kameru se paježuru povedlo v indonéském pohoří Cyclops Mountains. Čtyřtýdenní expedici vedli experti z britské Oxfordské univerzity.

Paježury se podle vědců objevily na Zemi zhruba před dvěma sty miliony lety, tedy v době, kdy na naší planetě žili dinosauři. Jsou to noční živočichové, které je ve volné přírodě těžké najít. Paježura Attenboroughova (Zaglossus attenboroughi) má bodliny jako ježek, čenich jako mravenečník a tlapy jako krtek, píše zpravodajský server BBC News.

Čtyři třísekundové záběry paježury pocházejí z dříve neprobádané oblasti deštného lesa v pohoří Cyclops Mountains. Jedná se o drsný terén v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů. Tým objevil rovněž nové druhy hmyzu a žab a pozoroval populace klokanů stromových a pěvců z čeledi rajkovitých.

Nahrávám video

Paježuru Attenboroughovu zachytila jedna z osmdesáti kamer, které tým vědců pod vedením biologa Jamese Kemptona v deštném lese rozmístil. „Nedělám si legraci, když řeknu, že ty záběry byly na úplně poslední SD kartě, kterou jsme prohlíželi, z poslední kamery, kterou jsme v terénu vyzvedli v poslední den expedice,“ řekl Kempton.

Předchozí expedice do Cyclops Mountains podle BBC odhalily známky toho, že by paježura Attenboroughova mohla v oblasti žít – například stopy po „rýpání čenichem“ – přesvědčivé důkazy o její existenci chyběly, uvedla BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 10 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 11 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 18:41

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...