Špatné ovzduší škodí plicím stejně jako krabička cigaret denně, spočítali vědci

Dlouhodobé vystavení špinavému vzduchu může mít na plíce obdobné dopady, jako když člověk téměř třicet let kouří krabičku cigaret denně. Upozornil na to výzkum, který publikoval The Journal of the American Medical Association. Studie by podle autorů mohla pomoct vysvětlit, proč i někteří zapřísáhlí nekuřáci trpí chronickými nemocemi plic.

Rozedma plic je chronické onemocnění, které lékaři často spojují s kouřením. Podle nové studie riziko vzniku této choroby stejně tak zvyšuje i dlouhodobý pobyt ve městech se znečištěným ovzduším. 

Během studie odborníci zkoumali víc než sedm tisíc dospělých, mužů i žen. Bylo jim mezi 45 a 84 lety a žili v šesti amerických velkoměstech. Všichni tito lidé byli podle The Times celoživotní nekuřáci.

V letech 2000 až 2018 pak vědci monitorovali stav ovzduší kolem bydlišť účastníků. Měřili hladiny jemných částic, oxidu dusičitého, černého uhlíku a ozonu. Zároveň těmto lidem sledovali plíce pomocí CT. 

V průměru po deseti letech vystavení všem zmíněným znečišťujícím látkám se u účastníků výzkumu procento plicní rozedmy zvýšilo. 

Jako krabička cigaret denně

Nejhorší dopady pak měla expozice přízemnímu ozonu. V oblastech, kde byly jeho hladiny vysoké, se lidem zhoršila plicní rozedma tak, jako by devětadvacet let kouřili krabičku cigaret denně. 

„Překvapilo nás, jak silný dopad má znečištění vzduchu na rozvoj plicní rozedmy. Stojí tak na stejné úrovni jako cigarety, které jsou zdaleka nejznámější příčinou této nemoci,“ uvedl podle deníku Independent jeden z hlavních autorů studie, Joel Kaufman z univerzity ve Washingtonu. 

„Zjištění by mohlo posloužit jako jedno z vysvětlení, proč rozedmou plic trpí někdy i lidé, kteří nikdy nekouřili,“ domnívá se James Kiley z National Institutes of Health. „Výsledky studie, její trvání a načasování nabízejí vhled do dlouhodobých dopadů znečištění ovzduší na americkou populaci,“ dodal.

Autoři studie zároveň varují, že pokud se nepodniknou další kroky ke snížení emisí fosilních paliv a zpomalení změny klimatu, úrovně škodlivin ve vzduchu se budou nadále zvyšovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 7 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 20 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...