Současné kardiostimulátory jsou odolné vůči hackerům. Rizikem však mohou být elektromobily

Veškeré implantáty v kardiologii, které umožňují kontrolu zdravotního stavu pacienta na dálku, jsou bezpečné a odolné vůči externímu hackerskému zásahu. Na čtvrteční tiskové konferenci to uvedl předseda České kardiologické společnosti a přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský. Přitom ještě před několika lety dokázali hackeři kardiostimulátory na dálku ovlivnit a ovládnout. Teď je podle expertů riziko spíše v elektromobilech, které mohou přístroje ovlivňovat prostřednictvím interferencí.

Podle Táborského ročně přibývá asi deset tisíc pacientů s kardiostimulátorem a zhruba pět tisíc pacientů s defibrilátorem (ICD), celkově má v sobě nějaký implantát asi čtvrt milionu pacientů. 

Cílem potenciálních hackerských útoků jsou podle Táborského zejména u kardiostimulátorů a ICD deaktivace terapeutických funkcí, znemožnění komunikace nebo změna programace v neprospěch pacienta. Současná opatření na všech úrovních však neumožňují externí zásahy do nastavení těchto medicínských systémů.

Mezi technologie, které jsou potenciálně ovlivnitelné, se vedle kardiostimulátorů a ICD řadí také systémy pro srdeční resynchronizační léčbu, inzulinové pumpy nebo podkožní pumpy pro dávkování léčiv, například u pacientů s plicní hypertenzí. „V současné době jsou všechny tyto systémy plně zabezpečeny, není možné se do nich nabourat,“ řekl Táborský.

Nahrávám video

Ještě nedávno tomu bylo podle něj jinak. Skupina vědců ze Spojených států v srpnu 2016 prokázala, že je možné se jednoduše do implantátů významných výrobců nabourat. Tehdy se podařilo vědcům z University of Washington na dálku vypnout kardiostimulátor – pochopitelně mimo lidské tělo. Pomocí přístroje v ceně asi milionu korun zmanipulovali kardiostimulátor značky Maximo od společnosti Medtronics, aby se vypnul nebo aby se najednou vybil.

Pokud by se to stalo u člověka, obě činnosti by ho zabily. Vědci zneužili mikrovlnného rádia ve stimulátoru, které při vyšetření posílá informace lékařům. Zařízení, jež vědci použili, je naštěstí značně velké a nedalo by se použít nepozorovaně. Ani podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv v reálném světě žádné riziko neexistuje.

Že umí hacknout kardiostimulátor, o sobě prohlašoval i známý hacker Barnaby Jack. Tento pirát dokázal přímo před novináři úspěšně hackovat bankovní automat, dokonce dva současně. Roku 2011 na konferenci v Las Vegas předvedl, že se dokáže na dálku nabourat do inzulínové pumpy, a to aniž by znal její sériové číslo. Uměl ji donutit, aby najednou uvolnila veškerou svou zásobu, což by v reálné situaci vedlo ke smrti pacienta.

Roku 2012 tento experiment zopakoval, přičemž to tentokrát dokázal dokonce na vzdálenost 90 metrů. Roku 2013 oznámil, že umí jako jediný hackovat i srdeční implantát, měl o tom přednést zprávu na konferenci Black Hat. Týden před vystoupením však byl nalezen mrtvý v bytě své přítelkyně, zemřel na předávkování čtyřmi silnými drogami.

Roku 2017 zase vydal americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) varování pro majitele kardiostimulátorů značky Abbott – měli urychleně provést aktualizace softwaru, jinak hrozilo riziko hackování. Žádné zneužití sice nikdo nenahlásil, zasaženo problémem ale bylo víc než půl milionu přístrojů.

Elektromobily mohou implantáty rušit

V současnosti už jsou definovány národní standardy pro technologie. V implantátech je speciální software, který lze periodicky aktualizovat a tím jej dostat na nejvyšší úroveň bezpečnosti. Implantáty tak nemohou být externě napadeny, nelze u nich ani vnějším zásahem dosáhnout změn parametrů. Životnost implantátu je v současnosti více než desetiletá. I pacienti se staršími výrobky jsou však v bezpečí, neboť i u nich byl proveden upgrade softwaru.

Vyřešena však podle Táborského není problematika elektromobilů. „Uvědomme si, jaké pohonné jednotky vozidla v současné době mají, s jakými technologiemi pracují. Potenciálním rizikem pro pacienta není to, že mu systém hackne data, ale že zablokuje činnost implantátu pomocí interference, která vzniká v elektromagnetickém poli,“ poznamenal Táborský.

Při výrobě moderních automobilů se podle něj na tuto problematiku nemyslelo. Tématem se chce zabývat i v chystané české studii ve spolupráci s globálním výrobcem elektromobilů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 16 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 21 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...