Současné kardiostimulátory jsou odolné vůči hackerům. Rizikem však mohou být elektromobily

Veškeré implantáty v kardiologii, které umožňují kontrolu zdravotního stavu pacienta na dálku, jsou bezpečné a odolné vůči externímu hackerskému zásahu. Na čtvrteční tiskové konferenci to uvedl předseda České kardiologické společnosti a přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský. Přitom ještě před několika lety dokázali hackeři kardiostimulátory na dálku ovlivnit a ovládnout. Teď je podle expertů riziko spíše v elektromobilech, které mohou přístroje ovlivňovat prostřednictvím interferencí.

Podle Táborského ročně přibývá asi deset tisíc pacientů s kardiostimulátorem a zhruba pět tisíc pacientů s defibrilátorem (ICD), celkově má v sobě nějaký implantát asi čtvrt milionu pacientů. 

Cílem potenciálních hackerských útoků jsou podle Táborského zejména u kardiostimulátorů a ICD deaktivace terapeutických funkcí, znemožnění komunikace nebo změna programace v neprospěch pacienta. Současná opatření na všech úrovních však neumožňují externí zásahy do nastavení těchto medicínských systémů.

Mezi technologie, které jsou potenciálně ovlivnitelné, se vedle kardiostimulátorů a ICD řadí také systémy pro srdeční resynchronizační léčbu, inzulinové pumpy nebo podkožní pumpy pro dávkování léčiv, například u pacientů s plicní hypertenzí. „V současné době jsou všechny tyto systémy plně zabezpečeny, není možné se do nich nabourat,“ řekl Táborský.

Nahrávám video

Ještě nedávno tomu bylo podle něj jinak. Skupina vědců ze Spojených států v srpnu 2016 prokázala, že je možné se jednoduše do implantátů významných výrobců nabourat. Tehdy se podařilo vědcům z University of Washington na dálku vypnout kardiostimulátor – pochopitelně mimo lidské tělo. Pomocí přístroje v ceně asi milionu korun zmanipulovali kardiostimulátor značky Maximo od společnosti Medtronics, aby se vypnul nebo aby se najednou vybil.

Pokud by se to stalo u člověka, obě činnosti by ho zabily. Vědci zneužili mikrovlnného rádia ve stimulátoru, které při vyšetření posílá informace lékařům. Zařízení, jež vědci použili, je naštěstí značně velké a nedalo by se použít nepozorovaně. Ani podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv v reálném světě žádné riziko neexistuje.

Že umí hacknout kardiostimulátor, o sobě prohlašoval i známý hacker Barnaby Jack. Tento pirát dokázal přímo před novináři úspěšně hackovat bankovní automat, dokonce dva současně. Roku 2011 na konferenci v Las Vegas předvedl, že se dokáže na dálku nabourat do inzulínové pumpy, a to aniž by znal její sériové číslo. Uměl ji donutit, aby najednou uvolnila veškerou svou zásobu, což by v reálné situaci vedlo ke smrti pacienta.

Roku 2012 tento experiment zopakoval, přičemž to tentokrát dokázal dokonce na vzdálenost 90 metrů. Roku 2013 oznámil, že umí jako jediný hackovat i srdeční implantát, měl o tom přednést zprávu na konferenci Black Hat. Týden před vystoupením však byl nalezen mrtvý v bytě své přítelkyně, zemřel na předávkování čtyřmi silnými drogami.

Roku 2017 zase vydal americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) varování pro majitele kardiostimulátorů značky Abbott – měli urychleně provést aktualizace softwaru, jinak hrozilo riziko hackování. Žádné zneužití sice nikdo nenahlásil, zasaženo problémem ale bylo víc než půl milionu přístrojů.

Elektromobily mohou implantáty rušit

V současnosti už jsou definovány národní standardy pro technologie. V implantátech je speciální software, který lze periodicky aktualizovat a tím jej dostat na nejvyšší úroveň bezpečnosti. Implantáty tak nemohou být externě napadeny, nelze u nich ani vnějším zásahem dosáhnout změn parametrů. Životnost implantátu je v současnosti více než desetiletá. I pacienti se staršími výrobky jsou však v bezpečí, neboť i u nich byl proveden upgrade softwaru.

Vyřešena však podle Táborského není problematika elektromobilů. „Uvědomme si, jaké pohonné jednotky vozidla v současné době mají, s jakými technologiemi pracují. Potenciálním rizikem pro pacienta není to, že mu systém hackne data, ale že zablokuje činnost implantátu pomocí interference, která vzniká v elektromagnetickém poli,“ poznamenal Táborský.

Při výrobě moderních automobilů se podle něj na tuto problematiku nemyslelo. Tématem se chce zabývat i v chystané české studii ve spolupráci s globálním výrobcem elektromobilů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 5 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
včera v 10:00

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
26. 6. 2026

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
26. 6. 2026
Načítání...