Sonda Cassini se rozloučila s Titanem, zamířila k prstencům

Meziplanetární výzkumná sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Cassini se o víkendu naposledy přehnala kolem největšího měsíce planety Saturn. K měsíci Titan se v sobotu ráno přiblížila na vzdálenost 979 kilometrů.

Saturn a jeho 62 známých měsíců sonda zkoumala od července 2004, ale její palivové nádrže jsou už podle NASA téměř prázdné a aparát spěje k zániku.

Cassini se k Titanu přiblížil během své mise 127krát, naposledy právě v pondělí. Průletem satelit ubral na rychlosti a ohnul svou dráhu kolem Saturnu, aby poprvé zamířil do prostoru mezi planetou a jejími prstenci. První průlet zatím neprobádanou mezerou širokou 2400 kilometrů by se měl uskutečnit už 26. dubna, a po něm bude následovat přes dvacet dalších.

Sonda bude během průletu zkoumat přítomnost ledu a chemické složení prstenců. To by mělo přispět ke znalostem o jejich vzniku. Předmětem zkoumání bude i atmosféra Saturnu a velikost jeho pevného jádra.

V polovině září Cassini zanikne v atmosféře Saturnu, aby vyloučila jakoukoli možnost šíření mikrobů zanesených ze Země. Pokud by totiž sonda narazila do některého z měsíců, mohla by kontaminace poškodit možný vývoj tamního mikrobiálního života.

Projekt Cassini, zaměřený na výzkum druhé největší planety obíhající kolem Slunce, jejích prstenců a měsíců, začal v říjnu 1997 vypuštěním dvojsondy Cassini-Huygens. Ta na oběžnou dráhu kolem Saturnu dorazila v roce 2004.

Výzkum Saturnovy soustavy zahájilo v lednu následujícího roku přistání Huygense na Titanu. Z něho aparát přes krátkou životnost poslal na Zemi množství vědeckých poznatků.

K úspěchům mise Cassini patří kromě významných informací o Titanu například i poznatky o existenci vody na dalším měsíci Saturnu Enceladu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 17 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...