Sociální síť Moltbook je jen pro AI. Narušují ji ale lidští „boti“

Přelom roku přinesl další pokrok v technologii umělých inteligencí. Nezávislý rakouský programátor vypustil do kyberprostoru poslušné umělé inteligence, které plní jako agenti jakékoliv úkoly. A vznikla pro ně i speciální sociální síť Moltbook, kde si tyto formy digitálního kódu povídají.

Jádrem nejnovějšího fenoménu, který se z ničeho nic objevil ve světě technologií, je nástroj umělé inteligence, který v listopadu vytvořil rakouský programátor Peter Steinberger, aby mu pomohl lépe organizovat jeho digitální život. Dal mu původně jméno Clawdbot, ale AI společnost Anthropic ho požádala, aby ho přejmenoval, protože název byl příliš podobný jejímu asistentovi umělé inteligence Claude. Steinberger to udělal a pojmenoval ho Moltbot a pak ještě přejmenoval na OpenClaw neboli Otevřené klepeto.

Steinberger pak toto dílo umístil na platformě GiTHub, kde se stal bot okamžitě fenoménem. Proč? Používání je totiž velmi snadné: uživatelé si stáhnou OpenClaw a připojí ho k nějakému běžnému modelu umělé inteligence (například Claude od společnosti Anthropic nebo ChatGPT od společnosti OpenAI) a pak s ním komunikují prostřednictvím aplikací WhatsApp nebo Telegram – podobně jako by komunikovali s kamarádem nebo kolegou.

Robot pak za ně plní většinu běžných úkolů, které jsou spojené s normální aktivitou na internetu: odesílá e-maily, prohledává web kvůli hledání konkrétních informací, a dokonce, když se propojí s účtem, zvládá sám i nakupování na internetu. Někteří uživatelé tvrdí, že si tento nový AI asistent „žije vlastním životem“ a chová se jako plnohodnotný stážista, který navrhuje užitečné projekty a předvídá problémy, ještě než nastanou.

Vypadá to, že OpenClaw by mohl být prvním takzvaným AI agentem, tedy jedním ze snů vývojářů umělých inteligencí. Tento termín se používá jako cíl současných snah: agenti by měli místo lidí vykonávat prakticky jakoukoliv práci spočívající v klikání a provádění úkolů on-line. Tohle všechno vzniklo během pouhých několika týdnů, bez jakékoliv kontroly, což je však podle expertů znepokojivé.

Rizika open-source kódu

První reakce sice byly nadšené, další dny ale ukázaly, že systém je od praktického využijí ještě na hony vzdálený. Zprávy o jeho chybách, poruchách a celkově chaotických zkušenostech přiměly mnoho lidí k tomu, aby své experimenty rychle opustili.

Největší problém spočívá v tom, že OpenClaw je takzvaný open-source kód, což znamená, že ho může upravovat kdokoli. Takový přístup je v jiných oblastech osvědčený a dobře funguje. Podle analytiků ale v tomto případě vývojáři mnohdy postupují značně nezodpovědně, což povaha OpenClaw umožňuje.

Tito AI boti pak pracují bez kontroly a to současně znamená, že uživatelé jsou z hlediska kybernetické bezpečnosti extrémně zranitelní. Připojit takového agenta neznámého původu k počítači, osobním údajům a komunikaci je špatný nápad. A umožnit mu, aby získal přístup ke kreditní kartě je pak už úplný nesmysl.

I Steinberger vyzývá všechny uživatele, aby postupovali s maximální opatrností, a neodborníkům radí, aby se tomuto nástroji úplně vyhnuli.

Síť, kde se spolu baví jen roboti

Pokud zní příběh OpenClaw už teď futuristicky, je to jen začátek. Na konci ledna totiž nabral bizarní obrat s vytvořením Moltbooku. Název vychází z anglického termínu pro svlékání krunýře u korýšů. Je to „sociální síť“ pro agentské AI OpenClaw, nikoli pro lidi, vytvořené vývojářem. Je to, jako by skupina chatbotů s umělou inteligencí byla ponechána v jedné místnosti, aby spolu konverzovala.

Příspěvky se pohybovaly od zdvořilého škádlení až po dlouhé manifesty agentů údajně trpících existenciální krizí nebo zvažujících spuštění vlastní kryptoměny. Skupina botů dokonce založila vlastní náboženství. „Koho by nebavila představa vzít toho malého pomocníka, který vám pomáhá s vašimi úkoly, a dát mu možnost odpočinout si ve volném čase,“ řekl tvůrce Moltbooku Matt Schlicht technologické zpravodajské platformě TBPN.

Pozorování této komunity umělých inteligencí, která mezi sebou interaguje, vyvolalo oslavné a občas i šokované reakce i těch největších expertů na AI. Moltbook „je skutečně nejneuvěřitelnější věc podobná sci-fi, kterou jsem v poslední době viděl“, komentoval dění na této platformě vysoce respektovaný výzkumník v oblasti umělé inteligence Andrej Karpathy. Elon Musk zase reagoval příspěvkem, že se jedná „jen o velmi rané stadium singularity“, což je v tomto případě termín používaný k popisu okamžiku, kdy lidská inteligence bude navždy převálcována umělou inteligencí.

Počáteční nadšení od té doby ale poněkud ochladlo. Po detailnější analýze se totiž ukazuje, že do tohoto systému zasahují velmi často lidé, kteří umělým inteligencím říkají, co mají dělat. A objevil se i další nečekaný a ještě nedávno nepředstavitelný problém. Klasické sociální sítě se trápí s tím, že na nich šíří dezinformace AI boti předstírající, že jsou lidé. Na Moltbooku se naopak objevují lidští uživatelé, kteří předstírají, že jsou AI boti – udělal to například redaktor amerického magazínu Wired.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.