Sociální síť Moltbook je jen pro AI. Narušují ji ale lidští „boti“

Přelom roku přinesl další pokrok v technologii umělých inteligencí. Nezávislý rakouský programátor vypustil do kyberprostoru poslušné umělé inteligence, které plní jako agenti jakékoliv úkoly. A vznikla pro ně i speciální sociální síť Moltbook, kde si tyto formy digitálního kódu povídají.

Jádrem nejnovějšího fenoménu, který se z ničeho nic objevil ve světě technologií, je nástroj umělé inteligence, který v listopadu vytvořil rakouský programátor Peter Steinberger, aby mu pomohl lépe organizovat jeho digitální život. Dal mu původně jméno Clawdbot, ale AI společnost Anthropic ho požádala, aby ho přejmenoval, protože název byl příliš podobný jejímu asistentovi umělé inteligence Claude. Steinberger to udělal a pojmenoval ho Moltbot a pak ještě přejmenoval na OpenClaw neboli Otevřené klepeto.

Steinberger pak toto dílo umístil na platformě GiTHub, kde se stal bot okamžitě fenoménem. Proč? Používání je totiž velmi snadné: uživatelé si stáhnou OpenClaw a připojí ho k nějakému běžnému modelu umělé inteligence (například Claude od společnosti Anthropic nebo ChatGPT od společnosti OpenAI) a pak s ním komunikují prostřednictvím aplikací WhatsApp nebo Telegram – podobně jako by komunikovali s kamarádem nebo kolegou.

Robot pak za ně plní většinu běžných úkolů, které jsou spojené s normální aktivitou na internetu: odesílá e-maily, prohledává web kvůli hledání konkrétních informací, a dokonce, když se propojí s účtem, zvládá sám i nakupování na internetu. Někteří uživatelé tvrdí, že si tento nový AI asistent „žije vlastním životem“ a chová se jako plnohodnotný stážista, který navrhuje užitečné projekty a předvídá problémy, ještě než nastanou.

Vypadá to, že OpenClaw by mohl být prvním takzvaným AI agentem, tedy jedním ze snů vývojářů umělých inteligencí. Tento termín se používá jako cíl současných snah: agenti by měli místo lidí vykonávat prakticky jakoukoliv práci spočívající v klikání a provádění úkolů on-line. Tohle všechno vzniklo během pouhých několika týdnů, bez jakékoliv kontroly, což je však podle expertů znepokojivé.

Rizika open-source kódu

První reakce sice byly nadšené, další dny ale ukázaly, že systém je od praktického využijí ještě na hony vzdálený. Zprávy o jeho chybách, poruchách a celkově chaotických zkušenostech přiměly mnoho lidí k tomu, aby své experimenty rychle opustili.

Největší problém spočívá v tom, že OpenClaw je takzvaný open-source kód, což znamená, že ho může upravovat kdokoli. Takový přístup je v jiných oblastech osvědčený a dobře funguje. Podle analytiků ale v tomto případě vývojáři mnohdy postupují značně nezodpovědně, což povaha OpenClaw umožňuje.

Tito AI boti pak pracují bez kontroly a to současně znamená, že uživatelé jsou z hlediska kybernetické bezpečnosti extrémně zranitelní. Připojit takového agenta neznámého původu k počítači, osobním údajům a komunikaci je špatný nápad. A umožnit mu, aby získal přístup ke kreditní kartě je pak už úplný nesmysl.

I Steinberger vyzývá všechny uživatele, aby postupovali s maximální opatrností, a neodborníkům radí, aby se tomuto nástroji úplně vyhnuli.

Síť, kde se spolu baví jen roboti

Pokud zní příběh OpenClaw už teď futuristicky, je to jen začátek. Na konci ledna totiž nabral bizarní obrat s vytvořením Moltbooku. Název vychází z anglického termínu pro svlékání krunýře u korýšů. Je to „sociální síť“ pro agentské AI OpenClaw, nikoli pro lidi, vytvořené vývojářem. Je to, jako by skupina chatbotů s umělou inteligencí byla ponechána v jedné místnosti, aby spolu konverzovala.

Příspěvky se pohybovaly od zdvořilého škádlení až po dlouhé manifesty agentů údajně trpících existenciální krizí nebo zvažujících spuštění vlastní kryptoměny. Skupina botů dokonce založila vlastní náboženství. „Koho by nebavila představa vzít toho malého pomocníka, který vám pomáhá s vašimi úkoly, a dát mu možnost odpočinout si ve volném čase,“ řekl tvůrce Moltbooku Matt Schlicht technologické zpravodajské platformě TBPN.

Pozorování této komunity umělých inteligencí, která mezi sebou interaguje, vyvolalo oslavné a občas i šokované reakce i těch největších expertů na AI. Moltbook „je skutečně nejneuvěřitelnější věc podobná sci-fi, kterou jsem v poslední době viděl“, komentoval dění na této platformě vysoce respektovaný výzkumník v oblasti umělé inteligence Andrej Karpathy. Elon Musk zase reagoval příspěvkem, že se jedná „jen o velmi rané stadium singularity“, což je v tomto případě termín používaný k popisu okamžiku, kdy lidská inteligence bude navždy převálcována umělou inteligencí.

Počáteční nadšení od té doby ale poněkud ochladlo. Po detailnější analýze se totiž ukazuje, že do tohoto systému zasahují velmi často lidé, kteří umělým inteligencím říkají, co mají dělat. A objevil se i další nečekaný a ještě nedávno nepředstavitelný problém. Klasické sociální sítě se trápí s tím, že na nich šíří dezinformace AI boti předstírající, že jsou lidé. Na Moltbooku se naopak objevují lidští uživatelé, kteří předstírají, že jsou AI boti – udělal to například redaktor amerického magazínu Wired.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 3 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...