Sociální síť Moltbook je jen pro AI. Narušují ji ale lidští „boti“

Přelom roku přinesl další pokrok v technologii umělých inteligencí. Nezávislý rakouský programátor vypustil do kyberprostoru poslušné umělé inteligence, které plní jako agenti jakékoliv úkoly. A vznikla pro ně i speciální sociální síť Moltbook, kde si tyto formy digitálního kódu povídají.

Jádrem nejnovějšího fenoménu, který se z ničeho nic objevil ve světě technologií, je nástroj umělé inteligence, který v listopadu vytvořil rakouský programátor Peter Steinberger, aby mu pomohl lépe organizovat jeho digitální život. Dal mu původně jméno Clawdbot, ale AI společnost Anthropic ho požádala, aby ho přejmenoval, protože název byl příliš podobný jejímu asistentovi umělé inteligence Claude. Steinberger to udělal a pojmenoval ho Moltbot a pak ještě přejmenoval na OpenClaw neboli Otevřené klepeto.

Steinberger pak toto dílo umístil na platformě GiTHub, kde se stal bot okamžitě fenoménem. Proč? Používání je totiž velmi snadné: uživatelé si stáhnou OpenClaw a připojí ho k nějakému běžnému modelu umělé inteligence (například Claude od společnosti Anthropic nebo ChatGPT od společnosti OpenAI) a pak s ním komunikují prostřednictvím aplikací WhatsApp nebo Telegram – podobně jako by komunikovali s kamarádem nebo kolegou.

Robot pak za ně plní většinu běžných úkolů, které jsou spojené s normální aktivitou na internetu: odesílá e-maily, prohledává web kvůli hledání konkrétních informací, a dokonce, když se propojí s účtem, zvládá sám i nakupování na internetu. Někteří uživatelé tvrdí, že si tento nový AI asistent „žije vlastním životem“ a chová se jako plnohodnotný stážista, který navrhuje užitečné projekty a předvídá problémy, ještě než nastanou.

Vypadá to, že OpenClaw by mohl být prvním takzvaným AI agentem, tedy jedním ze snů vývojářů umělých inteligencí. Tento termín se používá jako cíl současných snah: agenti by měli místo lidí vykonávat prakticky jakoukoliv práci spočívající v klikání a provádění úkolů on-line. Tohle všechno vzniklo během pouhých několika týdnů, bez jakékoliv kontroly, což je však podle expertů znepokojivé.

Rizika open-source kódu

První reakce sice byly nadšené, další dny ale ukázaly, že systém je od praktického využijí ještě na hony vzdálený. Zprávy o jeho chybách, poruchách a celkově chaotických zkušenostech přiměly mnoho lidí k tomu, aby své experimenty rychle opustili.

Největší problém spočívá v tom, že OpenClaw je takzvaný open-source kód, což znamená, že ho může upravovat kdokoli. Takový přístup je v jiných oblastech osvědčený a dobře funguje. Podle analytiků ale v tomto případě vývojáři mnohdy postupují značně nezodpovědně, což povaha OpenClaw umožňuje.

Tito AI boti pak pracují bez kontroly a to současně znamená, že uživatelé jsou z hlediska kybernetické bezpečnosti extrémně zranitelní. Připojit takového agenta neznámého původu k počítači, osobním údajům a komunikaci je špatný nápad. A umožnit mu, aby získal přístup ke kreditní kartě je pak už úplný nesmysl.

I Steinberger vyzývá všechny uživatele, aby postupovali s maximální opatrností, a neodborníkům radí, aby se tomuto nástroji úplně vyhnuli.

Síť, kde se spolu baví jen roboti

Pokud zní příběh OpenClaw už teď futuristicky, je to jen začátek. Na konci ledna totiž nabral bizarní obrat s vytvořením Moltbooku. Název vychází z anglického termínu pro svlékání krunýře u korýšů. Je to „sociální síť“ pro agentské AI OpenClaw, nikoli pro lidi, vytvořené vývojářem. Je to, jako by skupina chatbotů s umělou inteligencí byla ponechána v jedné místnosti, aby spolu konverzovala.

Příspěvky se pohybovaly od zdvořilého škádlení až po dlouhé manifesty agentů údajně trpících existenciální krizí nebo zvažujících spuštění vlastní kryptoměny. Skupina botů dokonce založila vlastní náboženství. „Koho by nebavila představa vzít toho malého pomocníka, který vám pomáhá s vašimi úkoly, a dát mu možnost odpočinout si ve volném čase,“ řekl tvůrce Moltbooku Matt Schlicht technologické zpravodajské platformě TBPN.

Pozorování této komunity umělých inteligencí, která mezi sebou interaguje, vyvolalo oslavné a občas i šokované reakce i těch největších expertů na AI. Moltbook „je skutečně nejneuvěřitelnější věc podobná sci-fi, kterou jsem v poslední době viděl“, komentoval dění na této platformě vysoce respektovaný výzkumník v oblasti umělé inteligence Andrej Karpathy. Elon Musk zase reagoval příspěvkem, že se jedná „jen o velmi rané stadium singularity“, což je v tomto případě termín používaný k popisu okamžiku, kdy lidská inteligence bude navždy převálcována umělou inteligencí.

Počáteční nadšení od té doby ale poněkud ochladlo. Po detailnější analýze se totiž ukazuje, že do tohoto systému zasahují velmi často lidé, kteří umělým inteligencím říkají, co mají dělat. A objevil se i další nečekaný a ještě nedávno nepředstavitelný problém. Klasické sociální sítě se trápí s tím, že na nich šíří dezinformace AI boti předstírající, že jsou lidé. Na Moltbooku se naopak objevují lidští uživatelé, kteří předstírají, že jsou AI boti – udělal to například redaktor amerického magazínu Wired.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 11 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 13 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 15 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 17 hhodinami
Načítání...