Čína zažívá právě teď další extrémně silnou vlnu smogového znečištění. Úřady se snaží situaci řešit, ale znečištění je příliš silné a zdroje smogu není tak snadné omezit. Jak velký je čínský problém se smogem?
Smog v Číně prokazatelně zabíjí, ale má i další důsledky na místní ekosystémy – ukazuje se v posledních letech. Při těch nejhorších kalamitách dosahuje koncentrace těch nejmenších měřených částic PM 2,5 hodnot přes 500 mikrogramů na metr krychlový, přitom Světová zdravotnická organizace doporučuje jako bezpečnou úroveň 25 mikrogramů na metr krychlový.
Studie profesorky Dongxian Heové, která vyučuje na Čínské zemědělské univerzitě, dokazuje, že dlouhodobý smog by mohl přinést Číně efekt srovnatelný s nukleární zimou. Ve své studii prokázala, že silné znečištění vzduchu snižuje objem světla až o 50 procent, což má výrazný dopad na fotosyntézu. Rostliny kvůli tomu nemají dostatek světla na to, aby ho mohly fotosyntézou měnit na energii.
- Nukleární zima je termín pro hypotetickou situaci, kdy dochází ke globální změně klimatu v důsledku jaderných výbuchů jaderné války. Je podobná dopadu asteroidu na planetu či obrovské sopečné erupci. Následkem velké exploze (či většího množství jaderných explozí) se do atmosféry dostane velké množství popela, úlomků a kouře, které by měly za následek pokles teplot a změny klimatu. Vlivem rychlé změny klimatu by došlo nejspíše k vymírání mnohých druhů, které by nebyly schopny se rychle přizpůsobit novým teplotám (a radioaktivnímu prostředí). (wiki)
Svou hypotézu testovala, když nechala růst semena čili a rajčat ve dvou různých prostředích – za normálního umělého světla v laboratoři a ve skleníku na předměstí Pekingu. Zatímco v laboratoři trvalo semínkům vyklíčit kolem 20 dní, semena ve skleníku klíčila déle než dva měsíce. „A to měla ještě štěstí, že se jim to vůbec podařilo,“ uvedla v rozhovoru pro deník South China Morning Post v únoru 2014.
Vědkyně a její tým varují, že pokud by takové podmínky byly dlouhodobé, bude to mít silně negativní dopad na zemědělskou výrobu v Číně. Již nyní podle ní zemědělci v okolí Pekingu ze smogu panikaří.
Bez jídla a bez světla
Zemědělství v Číně tvoří asi 10 procent HDP, ale je důležité strategicky i z hlediska zaměstnanosti. „Když jsme tyto údaje ukázali našim kolegům, tento fenomén je šokoval – ve svých zemích nic takového nezaznamenali,“ uvedla Heová.
Tyto údaje již byly potvrzené řadou zemědělců, smog blokující sluneční paprsky podle nich výrazně snižuje kvalitu rostlin.
V Pekingu lidé téměř nemohou žít
Velká studie Šanghajské akademie společenských věd roku 2013 popsala, že Peking je z environmentálního pohledu druhé nejhorší velkoměsto světa. „Porazila“ ho pouze Moskva, ale nikoliv kvůli smogu, nýbrž kvůli drsným klimatickým podmínkám, jež tam panují. Zato podmínky v Pekingu jsou již téměř nevhodné pro lidský život.
