Slovenští vědci přišli o přístup k databázím, stát nestihl zaplatit

Slovenští vědci přišli o přístup k mezinárodním databázím vědeckých článků, protože stát neprodloužil předplatné. Ministerstvo školství ve středu problém přiznalo a slíbilo ho v krátké době vyřešit. Předplatné stojí zemi několik milionů eur ročně.

Bez přístupu do elektronických databází, jako například Science Direct, Scopus či Reaxys, nemají vědci přístup například k odborným textům z vědeckých časopisů. Informace potřebují k výzkumu. Podle médií studenti zase nemohou dokončit dizertační či diplomové práce.

Slovenské ministerstvo školství slíbilo, že přístup k vybraným vědeckým databázím bude obnoven a že na to vyčlení peníze ze svého rozpočtu. Přerušení přístupu zdůvodnilo kromě jiného složitými jednáními s poskytovateli databází. Ministr školství Peter Plavčan uvedl, že více než polovinou se na slovenských přístupech do databází podílejí instituce z Bratislavy, která má omezené možnosti čerpat peníze z evropských fondů.

Evropské peníze pomáhají středoevropské vědě

Právě z unijních peněz Slovensko přístup do zmiňovaných databází financuje. Podle Plavčana není vyloučeno, že v budoucnu se na financování nákladů boudou muset podílet i samotné instituce, které databáze využívají.

Nahrávám video
Molekulární biolog Peter Celec v Horizontu ČT24
Zdroj: ČT24

Slovensko není jedinou zemí, která má potíže s přístupem do vědeckých databází. Podle listu Sme se s poskytovatelem služby nedokážou dohodnout ani instituce v Německu, Peru či na Tchaj-wanu, důvodem je vysoký poplatek za umožnění přístupu k obsahu databází.

Slovensko v posledních letech zvýšilo výdaje na výzkum a vývoj, země v této oblasti ale nadále zaostává za celou EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 4 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 20 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 22 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...