Do skupiny vědců, kteří na Havaji budou zkoušet, jak působí pobyt na Marsu na člověka, se dostala i Slovenka Michaela Musilová. Její mise začíná už v půlce února. Bez přímého kontaktu s okolním světem stráví osm měsíců na základně v havajských horách.
V polovině února začne na Havaji další mise NASA, která má simulovat pobyt na Marsu. Z tisícovky uchazečů do ní Američani vybrali pětici vědců – včetně slovenské astrobioložky Michaely Musilové.
Sopečná krajina ve výšce 2500 metrů nad mořem a na ní osamocená základna velká jako čtyřpokojový byt. Takové podmínky čekají na členy mise: k tomu pouze sušené potraviny, osmiminutová sprcha jednou týdně a pobyt venku možný pouze ve skafandru. Právě takové podmínky mají napodobit život na Marsu.
„Pro mě je to velký krok směrem k tomu dětskému snu stát se jednou astronautkou,“ raduje se astrobioložka Michaela Musilová ze Slovenské organizace pro vesmírné aktivity. Přísným sítem NASA prošla i díky zkušenosti ze dvou kratších experimentů. Co přesně ji čeká tentokrát, ale zatím neví. Velení má zkoušet hlavně psychickou odolnost týmu.
„Nám asi možná odpojí zásobu vody nebo elektřiny, anebo vím, že v minulosti dokonce jedné osobě oznámili, že jí nějaká blízká osoba zemřela. Podobným způsobem se nás budou snažit vyprovokovat, vytlačit na hranici naší komfortní zóny,“ představuje si výzvy astrobioložka.
Ve spojení se světem budou jen přes e-mail – odpověď ale můžou čekat až za 40 minut, stejně dlouho by totiž kvůli „pomalé“ rychlosti světla trvala cesta takové zprávy z Marsu na Zem.
Robotický pomocník
Spolu s elitní vědkyní míří na misi i robotické vozítko, které má pomáhat s geologickým průzkumem. Váží asi 45 kilogramů a zhruba stejnou váhu nasbíraných vzorků uveze. Každé kolo pohání jeden motor napojený na baterii – díky tomu je robot schopný pohybovat se i po strmých šikmých plochách.
Konstruktéři doufají, že díky misi se slovenskou účastí jejich patent prorazí do flotily NASA. Michaela Musilová zase věří, že ji zkušenost přiblíží opravdové cestě na rudou planetu. Času na to má dost – skuteční Marsonauti totiž podle ní budou potřeba už za 15 let.
