Skončila letošní hurikánová sezóna. Byla nejhorší od roku 2005

Právě skončila sezóna hurikánů. Jaká byla ta letošní a která z bouří způsobila nejhorší škody?

30. listopadem skončila v Atlantiku hlavní hurikánová sezóna. V tomto období, které začíná 1. června, se v Atlantiku tvoří drtivá většina (až 97 procent) tropických bouří, a tedy následně i hurikánů.

V oku hurikánu. Letadla NOOA monitorují bouře i zevnitř:

Letos je na seznamu zatím 15 tropických bouří. V sedmi případech se z nich staly hurikány a ve třech dokonce silné hurikány. Jakou měly sílu a kudy se pohybovaly, je vidět na grafice. Barvou jsou rozlišená jednotlivá stádia. Žlutá – tropická bouře, červená – hurikán a fialová – silný hurikán s rychlostmi větru přes 180 kilometr za hodinu. V průměru vznikne v Atlantiku 10 až 20 tropických bouří za sezónu:

Sezóna hurikánů 2016
Zdroj: NOAA

Nejsilnější byl letos hurikán Matthew, který na začátku října zasáhl Haiti a východ Spojených států. Vyžádal si nejméně 1659 obětí a způsobil škody zhruba za 10,5 miliardy dolarů. Posledním hurikánem hlavní sezóny byl Otto. Zformoval se v Karibském moři a zasáhl Nikaraguu a Kostariku. Z meteorologického hlediska byl zcela výjimečný: Jako jednomu z mála hurikánů se Ottovi podařilo překonat pevninu a pokračoval pak jako tropická bouře i v Tichém oceánu. V jeho cestě přes pevninu mu pomohlo i jezero Nikaragua na jihu země. Teplá voda v jezeře mu poskytla dostatek energie. 

Letošní hurikánová sezóna byla nejaktivnější a nejnákladnější od roku 2012 a současně nejničivější od roku 2005. Výjimečná byla také v tom, že začala o 5 měsíců dříve, než by měla – první bouře Alex přišla už v polovině ledna. To se stalo naposledy roku 1955 a meteorology její příchod proto zaskočil. Přestože byla letošní hurikánová sezóna značně nevypočitatelná, většina předpovědí jejich pohybu se přesně trefila – jak v rychlosti, tak síle a trajektorii.

Přestože třináct z patnácti tropických bouří roku 2016 zasáhlo pevninu, zemřelo v jejich důsledku „pouze“ 1765 lidí. Nebýt přesných předpovědí agentur NOAA a NASA, škody na majetku i na životě by byly výrazně vyšší. Celkové škody, které letošní hurikány způsobily, se odhadují na 11,6 miliardy dolarů.

V zimě hurikány nevznikají. Proč?

Pro vznik hurikánu je nejdůležitější teplá voda. Moře musí mít alespoň 26 °C. V zimních měsících se ale teploty vody pohybují většinou pod touto kritickou hodnotou a pravděpodobnost, že se vytvoří hurikán, je tak jen velmi malá. Jak ale ukázala právě letošní sezóna, ani na to se v dobách měnícího se klimatu nedá úplně spoléhat. 

7 minut
RNDr. Miloslav Müller, Ph.D. o hurikánech
Zdroj: ČT24

Hurikány také nikdy nevznikají u rovníku – z fyzikálních důvodů nemohou. Důležitá je pro ně totiž rotace Země a Coriolisova síla. Ta je kolem rovníku slabá a nemá sílů rozhýbat a roztočit vzduchové hmoty. Proto se hurikány kolem rovníku netvoří. Sezóny tropických bouří se v různých oblastech liší, v severozápadním Pacifiku třeba vůbec nekončí a tajfuny se můžou objevit celý rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka je v Česku. Odpovědi na deset základních otázek

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.
před 5 hhodinami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 10 hhodinami

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 11 hhodinami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 15 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
včera v 17:02

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
včera v 16:13

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
včera v 13:15

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
včera v 12:10
Načítání...